VYBERTE SI REGION

Na silnici z Blanska do Lipůvky to klouže. I za sucha

Blanensko /INFOGRAFIKA/ - Silniční úsek mezi Blanskem a Šebrovem je ročně svědkem desítek nehod. Může za to neopatrnost řidičů a částečně i špatný povrch.

28.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Charvát

Šest mrtvých, dvaadvacet těžce zraněných. Škoda za více než třiadvacet a půl milionu korun. Ve srovnání s předloňským rokem šetřili policisté loni na Blanensku méně dopravních nehod. Ubylo i těžkých zranění. Na druhou stranu přibylo řidičů, kteří způsobili dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Redakce Blanenského deníku Rovnost vybrala společně s policisty několik míst v regionu, kde se nejčastěji bourá.

Škola smyku

Jedním z nich je bezmála šestikilometrový úsek mezi Blanskem a Šebrovem. Loni tam policisté vyjížděli k devětadvaceti nehodám. Dost z nich mělo stejný průběh. Řidiči jeli na mokré silnici příliš rychle, dostali smyk a havarovali. Sedm takových nehod se stalo za jeden zářijový týden. „Pod Šebrovem a v blízkosti odbočky na Olomučany je několik zatáček, kde se za mokra a při namrzlé silnici stávají nehody pravidelně. Řidiči tudy jedou většinou příliš rychle," uvedla policejní mluvčí Iva Šebková.

Ta zároveň upozornila, že na podzim policisté požádali na základě častých nehod odborníky o změření protismykových vlastností povrchu této silnice. A výsledky byly šokující. „Asi sedmdesát procent pět a půl kilometru dlouhého úseku cesty je v havarijním stavu. Problém není jen s vlastnostmi povrchu, ale i malým poloměrem zatáček. Právě v nich je situace nejhorší, především po dešti. Ale při vyšších rychlostech tam hrozí řidičům smyk kdykoli," upozornil tehdy Leoš Nekula ze společnosti Měření PVV.

Blanensko: silniční úseky, kde se často bourá.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Nekula vypracoval studii, která pro obnovu protismykových vlastností cesty doporučuje pokládku emulzního mikrokoberce. Policie s tímto návrhem seznámila správce silnice. Podle Miloše Bažanta, vedoucího Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje pro oblast Blansko, nebude položení mikrokoberce jednoduchou záležitostí. „Jedná se o pětikilometrový úsek, takže se bavíme zhruba o osmi milionech korun. Zkusíme se domluvit se zástupci Jihomoravského kraje, který je vlastníkem cesty. Jedním z řešení je obnova povrchu jen na některých úsecích," uvedl před časem Bažant.

Smrt v zatáčce

Daleko tragičtější následky mívají dopravní nehody na hlavním tahu v regionu. Silnici I/43 z Brna do Svitav. Velmi zrádný je úsek mezi Bořitovem a benzínkou v Krhově. Konkrétně levotočivá zatáčka na horizontu ve stoupání od Krhova před Bořitovem. Tam loni v září zemřel při dopravní nehodě spolujezdec. „Silnice I/43 je na mnoha místech velmi úzká. Chybí odbočovací pruhy. Na některých místech se sice omezila rychlost a udělalo nové vodorovné značení. U odboček na vedlejší cesty zase přibyly pásy asfaltu s protiskluzovými vlastnostmi, ale to samozřejmě nestačí," dodala Šebková.

V minulosti umírali lidé při dopravních nehodách na křižovatce I/43 a odbočky na Boskovice. Nehod po omezení rychlosti sice ubylo, ale stále tudy jezdí dost řidičů jako závodníci. „Sedmdesátka je tady podle mě dostačující rychlost. Jde o to, jestli ji budou řidiči dodržovat, nebo ne. I tak mám z této křižovatky velký respekt," řekl muž z Letovicka, jehož dva příbuzní na tomto místě při dopravní nehodě v minulosti zemřeli. Nepřál si zveřejnit své jméno.

Autor: Jan Charvát

28.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies