Stejně jsou na tom i další historické tramvaje, autobusy nebo vlaky roztroušené po vozovnách v celém Brně. Sjednotit je na jednom velkém místě ve veřejné expozici jen tak nepůjde. „Abychom muzeum rozšířili o další část, potřebujeme mít vhodné prostory, zajistit jejich rekonstrukci a opravit staré vozy," uvedl náměstek ředitele brněnského Technického muzea Ivo Štěpánek.

Do nové expozice za osmdesát milionů vedení muzea plánovalo přesunout všech osmdesát vozů, které vlastní. Některé z nich měly dokonce jezdit kolejích v uměle postavené prvorepublikové uličce s dobovými obchody.

Na zbudování jim ale chyběly prostory. Stejně jako peníze. „Ubývá nám investic. Musíme neustále škrtat v rozpočtu. O nějakém rozsáhlém rozšíření muzea v nejbližších letech nemůže být řeč," dodal Štěpánek.

K postavení dopravního muzea byli nejblíže v roce 2011. Tehdy měli zájem o bývalý areál Tesly v Purkyňově ulici hned vedle budovy muzea. Dohoda s vlastníkem areálu však padla kvůli jeho ekonomickým problémům. Vedení se tak muselo začít poohlížet po nových prostorách.

Jedny z dostupných, které už navíc muzeum vlastní, jsou v Líšni. V tamějším areálu městské hromadné dopravy se nachází většina depozitáře. „Vím, že tam je dost tramvají z Ostravska. Hlavně úzkorozchodky, které jsou dost na pomezí mezi tramvají a vlakem," řekl brněnský nadšenec do železnic Martin Vybíral.

Potvrdil to i odborník z Technického muzea Tomáš Kocman. „V depu v Líšni je přes sedmdesát vozů. Mezi nimi i parní lokomotivy a železniční vlaky," sdělil Kocman.

Na exponáty do Líšně se ale lidé můžou vydat jen několikrát do roka. „Návštěvníci se musí dopředu objednávat ve velkých skupinách," dodal Kocman.

Podle Vybírala by depo v Líšni bylo pro chystané muzeum ideální. „Dřív tam vedla trať a mohlo by to být zajímavější. Teď jsou koleje ale rozebrané a tramvaje se na výstavy převáží nákladními auty," řekl Vybíral.

S opravou kolejí mezi zastávkami Stránská skála a bývalou Holzovou, na které depo leží, však město v nejbližších letech nepočítá. „Nevím zatím nic o tom, že by se měla trať znovu obnovit," řekla mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Hailichová.

Podobně se k opravám dříve vyjadřovalo i vedení města. Podle náměstka primátora Roberta Kotziana by ji město mohlo nechat opravit nejdříve za pět let. Své dřívější vyjádření včera nepotvrdil. Nebral telefon.

Štěpánek by přesto chtěl chystané muzeum jinde. Kdy by v Brně mohlo vyrůst, to zatím neví. „O jeho budoucnosti stále jednáme. Je to ale běh na dlouho trať a nedovedu ani orientačně říct, kdy bychom ho mohli postavit," povzdechl si náměstek.
Brňané se tak i nadále k historickým tramvajím dostanou jen několikrát do roka na různých festivalech nebo ojedinělých výstavách. Zbytek roku stráví zavřené v depu.

TOMÁŠ KREMR
PETR JEŘÁBEK