VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na vozíku přes písek? Bez pomoci jen stěží, přibližuje interaktivní výstava

Brno /REPORTÁŽ/ - Svět lidí s postižením přibližuje interaktivní výstava Naše cesta. Lidé si mohou zkusit třeba zahrát poslepu hru podobnou ping-pongu.

7.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Kucej

S páskou přes oči se chytám paže ženy přede mnou. „Nemusíte se ničeho bát. Přicházíme do kuchyně. Napravo od vás stojí stůl a dvě židle, před vámi je linka," popisuje průvodkyně Aneta Miklová. Právě jsem vstoupila do světa lidí s postižením, ve který se proměnil pavilon H na brněnském výstavišti.

Interaktivní výstava Naše cesta upozorňuje návštěvníky, že zdravotní postižení není překážkou. „Chceme, aby se lidé zbavili předsudků," vysvětluje Slávka Hocká z pořádající Nadace Sirius.

Prohlídka začíná v kuchyni pro lidi se zrakovým postižením. „Zkuste s páskou na očích nalít vodu do sklenice," nabádá mě Miklová. Nahmatám džbán.

Ukazováček spustím přes okraj sklenice, abych ucítila vodu dřív, než přeliju. Viděla jsem to tak ve filmu. „Zkuste to bez toho prstu," slyším.

Rezignovaně se smiřuji s tím, že nejspíš budu poslepu vytírat podlahu. Najednou se ozve pištivý zvuk. Speciální senzor hlídá stoupající hladinu ve sklenici. Sundávám si pásku a Miklová mi ukazuje další vychytávky. „Toto je párovač ponožek," ukazuje na plastovou destičku se dvěma otvory. Těmi člověk protáhne ponožky a díky tomu se nepomíchají.

Pro rozlišení barev slouží colorino. Po přiložení třeba k oblečení stačí zmáčknout tlačítko, a hlas oznámí barvu. „Každý se chce líbit, i když nevidí. Bohužel ale zařízení stojí téměř pět tisíc," dodává.

Z kuchyně pokračuji do pokoje pro vozíčkáře, kde mě vítá průvodkyně Bára, sama vozíčkářka. „Nábytek je rozestavěný podél stěn, aby se mi v pokoji dobře pohybovalo," vysvětluje žena.

Společně s další vozíčkářkou Míšou mě zasvěcují i do tajů upravené koupelny. Zajímá mě, jak se z vozíku dostat na záchod. „Klidně si to zkuste, existuje několik způsobů," pobízí mě Bára a ukazuje mi, jak na to.

Nasedám proto na volný vozíček a zkouším se v koupelně vytočit. Chvíli mi trvá, než pochopím, jak se otočit k záchodové míse. Podle pokynů se nejdřív zkouším přiblížit z boku. Musím zvednout opěrku vozíku a madlo u mísy. Pak se zvednout na rukou a přenést váhu.

Další možnost je přijet zepředu, čelem k míse, a na rukou se přetočit o sto osmdesát stupňů. Po několika pokusech vím, že mě druhý den budou hodně bolet ruce.

S Miklovou pokračuji do školní třídy pro děti se sluchovým postižením. „Je upravená do půlkruhu, aby všichni viděli na učitele," vysvětluje. Na plátno promítá několik ukázek. Nejprve se snažím odezírat, co muž na plátně říká. „Musí dobře artikulovat, ale nesmí to přehánět," upozorňuje Miklová. Následně se učím několik gest ve znakovém jazyce. Protože sluchově postižení neslyší klasické zvonění, konec hodiny oznamuje blikání krabičky nad tabulí.

V další části pavilonu mě čekají nástrahy ulice. Znovu usedám na vozík a pod dohledem dvou dívek se vydávám na nádraží. Na začátku musím vyjet plošinu do mírného kopce. Pak se dostávám k přepážce, jaké jsou běžně na úřadech, s logem vozíku. „Všimněte si, že je nižší než běžná," říká jedna z dívek.

Musím překonat i několik metrů štěrku. Mám pocit, že je to nekonečná cesta, protože kola vozíku se protáčí na místě. Nakonec musím poprosit o pomoc. Na výstavě si návštěvníci vyzkouší i míčové hry nebo lezeckou stěnu. „Postižení nebrání v zábavném trávení volného času, jen je potřeba upravit podmínky," vysvětluje Miklová.

Zkusit si vše, co výstava nabízí, zabere několik hodin. Překonávat bariéry je pro mě výzva i zábava. Svět lidí s postižením je pestrý. Ale představa, že nemůžu chodit a vozík mi uvízne v písku, že ztratím zrak a zabloudím nebo že neuslyším informace o výluce autobusu, mě děsí. O to víc obdivuji každého, kdo se dokáže ze života radovat a s problémy se rvát.

Výstavu připravila Nadace Sirius jako součást projektu Chodící lidé. V pavilonu H bude do konce června.

Autor: Jana Vondrová

7.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies