VYBERTE SI REGION

Náhradní rodinu najde na jihu Moravy polovina opuštěných dětí

Jižní Morava /ANKETA/ – V posledních třech letech v Jihomoravském kraji přibývá rodin, které přijmou dítě do náhradní péče. Za přírůstkem stojí zejména zavedení pěstounské péče na přechodnou dobu, za kterou mají rodiče od státu výrazně vyšší příspěvek, než klasičtí pěstouni. Peníze navíc dostávají i za dobu, kdy u sebe žádné dítě nemají.

22.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Podle čerstvé statistiky úřadu Jihomoravského kraje podalo letos od ledna do června žádost o adopci nebo pěstounskou péči 105 rodin. „Roste zájem především péči na přechodnou dobu, což je důsledek novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která od ledna 2013 dost podstatným způsobem upravila nárok na odměnu pěstouna a její výši," informovala mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková. Přechodní pěstouni dostávají od státu měsíčně dvacet tisíc korun. Klasičtí pěstouni jen osm tisíc.

Podle předsedy Sdružení pěstounských rodin Pavla Šmýda je o péči na přechodnou dobu zájem nejen kvůli penězům, ale také proto, že takové rodiny dostávají často děti v kojeneckém věku. „Zájem je větší, než počet dětí, které potřebují náhradní rodinu. Péče na přechodnou dobu vznikla, aby dítě nebylo traumatizované pobytem v kojeneckém ústavu. Pokud je zdravé, pěstouni si ho vyzvednou hned v porodnici a starají se o něj, dokud není vyřízená administrativa kolem osvojení. Pak dítě předají nové rodině," popsal Šmýd.

Už čtyři kojence měla na pár měsíců v péči Ludmila Hodinková ze Švábenic na Vyškovsku. „Je to krásná práce, jsem moc vděčná, že se tento systém povedlo rozjet. Chtěli zabránit tomu, aby malé děti musely do kojeneckého ústavu. Ty se totiž projevují úplně jinak, než děti v rodinách. Třeba tolik nebrečí, protože poznají, že k nim v ústavu nikdo nepřijde," řekla pěstounka.

S tím, že dítě u ní zůstane jen krátce je srovnaná. „Beru to tak, že ho chvíli opatrujeme. Když ho předám, nesesypu se. Ale je lepší nemít mezi dětmi moc dlouhou pauzu, protože už se pak moc těším na nové," dodala.

Ze čtyřiatřiceti dětí navržených letos do náhradní rodinné péče si rodinu našla jen polovina. „Většina žadatelů má zájem o co nejmenší dítě, nejlépe našeho etnika, s bezproblémovou anamnézou a dobrou perspektivou dalšího vývoje. V evidenci jsou však i děti podstatně starší, se specifickými zdravotními, vývojovými i výchovnými problémy, sourozenecké skupiny nebo děti menšinových etnik. Pro tyto děti je potom najít vhodnou rodinu obtížnější," doplnila Kapitančiková.

Tuto zkušenost potvrzuje i Šmýd. „Zvláště umístění hendikepovaných dětí je problematické. Průzkumy ukazují, že páry, které se starají o postižené dítě se z osmdesáti procent rozpadnou," podotkl.

Sociální pracovnice Jana Jurajdová z organizace Trialog, která školí budoucí pěstouny poznamenala, že zájem o přechodnou péči sice stoupá, ale klasických pěstounů spíš ubývá. „Jde o nepoměr peněžních odměn, ale také citové hledisko. Bojí se, že odchod dítěte rodinu zasáhne. Často se s tím bolestně vyrovnávají. Já mám také osvojené malé dítě a vím, že až se jeho matka vrátí z výkonu trestu, odejde ode mě," doplnila.

Autor: Petra Kozlanská

Dotuje stát dostatečně pěstouny?

ANO

40 %

NE

60 %

Hlasovalo: 52

Anketa byla ukončena

22.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies