VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náhradní rodinu najde na jihu Moravy polovina opuštěných dětí

Jižní Morava /ANKETA/ – V posledních třech letech v Jihomoravském kraji přibývá rodin, které přijmou dítě do náhradní péče. Za přírůstkem stojí zejména zavedení pěstounské péče na přechodnou dobu, za kterou mají rodiče od státu výrazně vyšší příspěvek, než klasičtí pěstouni. Peníze navíc dostávají i za dobu, kdy u sebe žádné dítě nemají.

22.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Podle čerstvé statistiky úřadu Jihomoravského kraje podalo letos od ledna do června žádost o adopci nebo pěstounskou péči 105 rodin. „Roste zájem především péči na přechodnou dobu, což je důsledek novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která od ledna 2013 dost podstatným způsobem upravila nárok na odměnu pěstouna a její výši," informovala mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková. Přechodní pěstouni dostávají od státu měsíčně dvacet tisíc korun. Klasičtí pěstouni jen osm tisíc.

Podle předsedy Sdružení pěstounských rodin Pavla Šmýda je o péči na přechodnou dobu zájem nejen kvůli penězům, ale také proto, že takové rodiny dostávají často děti v kojeneckém věku. „Zájem je větší, než počet dětí, které potřebují náhradní rodinu. Péče na přechodnou dobu vznikla, aby dítě nebylo traumatizované pobytem v kojeneckém ústavu. Pokud je zdravé, pěstouni si ho vyzvednou hned v porodnici a starají se o něj, dokud není vyřízená administrativa kolem osvojení. Pak dítě předají nové rodině," popsal Šmýd.

Už čtyři kojence měla na pár měsíců v péči Ludmila Hodinková ze Švábenic na Vyškovsku. „Je to krásná práce, jsem moc vděčná, že se tento systém povedlo rozjet. Chtěli zabránit tomu, aby malé děti musely do kojeneckého ústavu. Ty se totiž projevují úplně jinak, než děti v rodinách. Třeba tolik nebrečí, protože poznají, že k nim v ústavu nikdo nepřijde," řekla pěstounka.

S tím, že dítě u ní zůstane jen krátce je srovnaná. „Beru to tak, že ho chvíli opatrujeme. Když ho předám, nesesypu se. Ale je lepší nemít mezi dětmi moc dlouhou pauzu, protože už se pak moc těším na nové," dodala.

Ze čtyřiatřiceti dětí navržených letos do náhradní rodinné péče si rodinu našla jen polovina. „Většina žadatelů má zájem o co nejmenší dítě, nejlépe našeho etnika, s bezproblémovou anamnézou a dobrou perspektivou dalšího vývoje. V evidenci jsou však i děti podstatně starší, se specifickými zdravotními, vývojovými i výchovnými problémy, sourozenecké skupiny nebo děti menšinových etnik. Pro tyto děti je potom najít vhodnou rodinu obtížnější," doplnila Kapitančiková.

Tuto zkušenost potvrzuje i Šmýd. „Zvláště umístění hendikepovaných dětí je problematické. Průzkumy ukazují, že páry, které se starají o postižené dítě se z osmdesáti procent rozpadnou," podotkl.

Sociální pracovnice Jana Jurajdová z organizace Trialog, která školí budoucí pěstouny poznamenala, že zájem o přechodnou péči sice stoupá, ale klasických pěstounů spíš ubývá. „Jde o nepoměr peněžních odměn, ale také citové hledisko. Bojí se, že odchod dítěte rodinu zasáhne. Často se s tím bolestně vyrovnávají. Já mám také osvojené malé dítě a vím, že až se jeho matka vrátí z výkonu trestu, odejde ode mě," doplnila.

Autor: Petra Kozlanská

Dotuje stát dostatečně pěstouny?

ANO

40 %

NE

60 %

Hlasovalo: 52

Anketa byla ukončena

22.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies