VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Národy Podyjí si pohrály s chutěmi. Jídlo připravoval i vietnamský architekt

Mikulov /FOTOGALERIE/ – Jako o jednom z nejpovedenějších ročníků hovořila o letošní šestnácté přehlídce Národy Podyjí produkční Sylva Chludilová. Od cesty do Mikulova návštěvníky neodradily ani tropické víkendové teploty. „Snad všechny národní kuchyně nakonec vyprodaly své dobroty. Náměstí bylo roztancované až do nočních hodin," uvedla Chludilová.

20.7.2015
SDÍLEJ:

Kulinářský festival Národy Podyjí má za sebou šestnáctý ročník. O víkendu lákalo na mikulovské Náměstí jídlo, hudba, tanec i víno.Foto: DENÍK/Přemysl Spěvák

Na kulturně – kulinářský festival do města pod Pálavou poprvé zavítali zástupci brněnského spolku vietnamských studentů a mládeže.

Vystudovaný architekt Long Tran se ve stánku na mikulovském Náměstí zhostil role šéfkuchaře. „Nabízíme tři druhy jídla a stejný počet pití. Věděli jsme, že bude horko, takže jsme nechtěli dělat nic smaženého, kromě tradičních závitků. Měli jsme jich připravených čtyři stovky, už jsou vyprodané. Lidé ale stojí fronty i na jarní závitky, které se nesmaží. Máme také tradiční vietnamskou kávu podávanou s ledem," povídá v sobotu odpoledne Long Tran.

Sedmadvacetiletý muž a jeho kolega Ngoc Dung Tran se shodli na tom, že za úspěchem jejich kuchyně byla nejen čerstvost, ale i show. Tedy příprava jídla přímo před očima zákazníka. „Základ vietnamské kuchyně tvoří zelenina a rybí omáčka. Pokrmy hrají všemi barvami a chutěmi. Suroviny se musí zkombinovat ve správných poměrech," popsal Long Tran další zásady.

„Tuk lidem chutná"

Do Mikulova se zástupci vietnamského spolku vydali z části proto, že chtěli poznat charakter jiných národních kuchyní. Na náměstí nechyběla například krétská, ruská, židovská, srbská a řada dalších. „Rádi jíme," notují si oba muži, kterým ve stánku pomáhaly i dvě mladé ženy.

A co si myslí o vietnamských bistrech? „Tuk lidem chutná. I proto zažila bistra v minulosti velký úspěch s nabídkou smažených jídel. Teď přichází nové trendy, tedy zdravá strava, více zeleniny či salátů. Například z naklíčeného munga," všiml si Long Tran.

Příště se chce na gastronomických festivalech zaměřit i na tradiční způsob vietnamského stolování. „U nás je normální, že každý má svou misku s rýží. Společnost si objedná více pokrmů a kdokoliv z ní pak může ochutnat, co chce," řekl na závěr.

Autor: Přemysl Spěvák

20.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
26 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies