VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nemůžeme spát, stěžují si lidé. Světlo omezíme, slibuje město

Brno - Pouliční lampy, osvětlené památky a také billboardy září lidem někdy přímo do oken. Podle odborníků je osvětlení často zbytečné, vedení Brna ho proto plánuje zeslabit.

28.2.2015
SDÍLEJ:

Osvětelné brněnské Mahenovo divadlo.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Ticho a tma. Dva faktory, které podle odborníků člověk nutně potřebuje ke kvalitnímu spánku. Nadměrný hluk ve velkých městech obtěžuje většinu obyvatel, ale také druhý požadovaný příznak je už spíš jen vzácnost.

Pouliční lampy svítí do oken většině Brňanů. Například některé obyvatele z Tučkovy a Hrnčířské ulice navíc trápí nasvícené divadlo Polárka. „Světla nemíří jen na něj, ale na celé okolí, včetně našich oken. Usnout je problém," uvedla Anna Kohoutová, která bydlí nedaleko Polárky. Takzvané světelné znečištění vadí řadě Brňanů.

Rušivé noční světlo má totiž negativní vliv na délku i kvalitu spánku. „V minulosti si lidé po západu slunce svítili jen plamenem a jejich tělo se pomalu připravovalo na odpočinek. Elektrické světlo je ale několikanásobně silnější. Zabraňuje tak tvorbě hormonu zvanému melatonin, který tělo za tmy vytváří," vysvětlil odborník na světelné znečištění Jan Hollan s tím, že nedostatek zmíněného hormonu způsobuje nespavost, obezitu a zvyšuje také riziko rakoviny a cukrovky.

Vedení města stížnosti na intenzivní pouliční osvětlení zaznamenalo a podle Hollana, který je zároveň místopředseda komise životního prostředí, chce problémy řešit. „Pomalu rozjíždíme spolupráci s Technickými sítěmi Brno, které se o městské osvětlení starají. Připravujeme plán, jak noční záření omezit nebo alespoň zeslabit. Třeba zářící reklamní billboardy ve tři ráno jsou nesmyslné," poznamenal Hollan.

Nejvíce přebytečného světla vydávají lampy ve tvaru koule nebo lucerny. Pro zmírnění intenzity na ně zaměstnanci technických sítí můžou nasadit stínítka. „Stížností na svítící lampy do oken každý rok zaznamenáme hned několik. Ve všech případech ale vyhovět nemůžeme, některá místa by pak totiž byla nedostatečně osvětlená," podotkla Jana Maťovčíková z městské společnosti.

Ke světelnému znečištění výrazně přispívají i nasvícené památky. Reflektory směřující na hrad Špilberk nebo katedrálu na Petrově pracovníci technických služeb zapínají spolu s veřejným osvětlením. Svítí tak nepřetržitě celou noc zhruba od šesti večer do šesti hodin ráno. „Od půlnoci do čtyř do rána ale osvětlení ve městě zeslabujeme. I nasvícení památek má své důvody, snižuje riziko vandalismu a krádeží," sdělila Maťovčíková. Dodala, že ročně osvětlených památek spíše přibývá.

Světelné znečištění se netýká jen velkých měst. „Světlo z Brna můžou pocítit dokonce i lidé, kteří bydlí relativně daleko. Na oblohu září i několik desítek kilometrů od města," uvedl Mirek Dočekal z brněnské hvězdárny.

DOMINIKA VÁGNEROVÁ

Autor: Redakce

28.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záběr kamery.
4

VIDEO: Policisté během honičky o vlásek unikli smrti

Ilustrační foto
6

Stanislav Šulc: Zákonný zmetek

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

Maturita z matematiky od roku 2022 navrhuje Růžička

Senátor Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) navrhne, aby se nejen na středních odborných školách, ale také na gymnáziích a lyceích povinně maturovalo z matematiky od roku 2022. Návrh na sjednocení termínu, které jeho prostřednictvím požaduje Asociace ředitelů gymnázií, představí za týden na jednání senátního školského výboru. Řekl to na dnešním setkání představitelů TOP 09 s novináři.

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Základní školu Františka Formana na sídlišti Dubina čeká od konce února vpravdě historická změna. Skončí totiž její první a doposud jediná ředitelka Ivona Klímová. Na vlastní žádost. Údajně kvůli šikaně ze strany zřizovatele.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies