VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obce hospodaří 
s miliony navíc. Díky nim staví nebo opravují

Blanensko – Dům chráněného bydlení, nový tenisový kurt, zateplení zdravotního střediska nebo oprava dětského hřiště. Takové a mnohé další investice si mohly obce a města na Blanensku dovolit díky změně rozpočtového určení daní. Ta platí od začátku loňského roku a přinesla do městských a obecních pokladen stovky tisíc a někde i miliony korun navíc.

16.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Redakce

Změna rozpočtového určení daní dala obcím podle starosty Olešnice Zdeňka Peši větší stabilitu. „Především obce, které mají mezi tisíci a pěti tisíci obyvateli, totiž byly podhodnocené. Díky změně v rozpočtovém určení daní se dostaly na stejnou úroveň příjmů jako mají ostatní obce. Dříve jsme dostávali na obyvatele kolem sedmi tisíc korun, v současné době máme na jednoho občana města devět tisíc sto korun," vypočítal Peša.

Zároveň však Olešnice přišla o milion a půl od okolních obcí, ze kterých dojíždějí děti do olešnické školy. „Tento příspěvek přiškolených obcí se zrušil. Přesto jsme si ale polepšili asi o tři miliony korun ročně," řekl Peša.

Díky tomu se mohli v Olešnici pustit do některých investičních akcí i bez dotací. „Navíc bude lepší možnost plánovat přesně rozpočty, protože tyto peníze budeme dostávat každý rok. Nebude také takový problém například splácet půjčky," vysvětlil Peša s tím, že větší možnosti nyní mají i při plánovaných akcích, na které je potřeba žádat o dotace. „Podmínkou poskytnutí dotací většinou bývá to, že se na akci musí finančně podílet i obec. Díky změně v rozpočtovém určení daní tak budeme mít v naší pokladně na tyto účely víc peněz," uvedl olešnický starosta.

Peníze už jim tak pomohly zaplatit například dům chráněného bydlení, nový tenisový kurt nebo modernizaci učeben v základní škole.

I v Šebetově změnu přivítali. „Dostali jsme navíc milion pět set čtyřicet pět tisíc korun. Po různém zdražování energií beru tyto peníze spíše jako valorizaci příjmů do obecní pokladny. Určitě jsme za to ale rádi. O to méně zase dostaly kraje, které už nejsou tak štědré na různé dotace. Na druhou stranu teď máme alespoň část peněz jistou. Nemusíme čekat, zda dostaneme dotaci, nebo ne," vysvětlil starosta Šebetova Zdeněk Čížek s tím, že peníze Šebetovu pomohly při zateplování zdravotního střediska.

Změna přinesla více peněz i do pokladny Letovic. Město dostalo navíc téměř jedenáct milionů sedm set tisíc korun. „Použili jsme je například na opravy silnic a chodníků či obnovu dětského hřiště. Něco ušetříme do dalších let," řekl starosta Letovic Vladimír Stejskal.

S několika miliony navíc nyní mohou počítat třeba i v Adamově nebo v Kunštátu. „Máme teď zhruba o pět milionů víc než před změnou. Peníze nám pomáhají hlavně při investičních akcích, můžeme si totiž dovolit další účasti na dotačních programech. Opravovali jsme například střechy na městských domech nebo rekonstruujeme polorozpadlou zeď na hřbitově a podobně," řekl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter.

Autor: Eva Ondráčková

16.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies