VYBERTE SI REGION

Obce na Blanensku získávají peníze díky solárním elektrárnám

Blanensko – Milion dvě stě tisíc. Zhruba tolik korun ročně putuje do rozpočtu Velkých Opatovic z provozu fotovoltaické elektrárny. Velké Opatovice přitom nejsou jediné z měst a obcí na Blanensku, které každý rok inkasují peníze za to, že v jejich blízkosti stojí solární elektrárny.

8.8.2014
SDÍLEJ:

Solární panely. Ilustrační fotoFoto: Archiv

Rozpočet si tak vylepšují například i v Kunštátu nebo Chrudichromech. Tam však peníze získané díky solární elektrárně museli použít na protipovodňová opatření. Záplavy tam totiž mohou způsobit právě panely elektrárny.

V blízkosti Chrudichrom nyní stojí jedna z největších fotovoltaických elektráren v České republice. „Elektrárna stojí na soukromých pozemcích, obecní jsou jen cesty, které k ní vedou, takže na nich je věcné břemeno. Za to obec do rozpočtu od firmy, která elektrárnu provozuje, získává ročně čtyři sta tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z největších solárních elektráren v republice, která nám tu na dvacet let hyzdí krajinu, to ale není příliš velká částka," řekla Blanenskému deníku Rovnost starostka Chrudichrom Jarmila Tajovská.

Elektrárna u Chrudichrom stojí od roku 2010. Peníze, které zatím Chrudichromy díky elektrárně získaly, ale musely utratit za protipovodňová opatření. „Z elektrárny totiž máme strach, je tam třicet čtyři tisíc panelů, po kterých při deštích stéká voda. Může se tak stát, že tato voda vyplaví obec. Postavili jsme proto suchý poldr, který by měl tuto vodu zachytit," vysvětlila Tajovská.

Peníze ale získává obec díky elektrárně každý rok. „Teď už máme poldr postavený. Na co se peníze použijí v příštích letech, to bude záležet na novém zastupitelstvu po letošních volbách," řekla Tajovská.

Peníze díky fotovoltaické elektrárně obohacují rozpočet i ve Velkých Opatovicích. „Město před časem pronajalo pozemky ke stavbě fotovoltaické elektrárny, za což získalo jednorázově sedm milionů korun. Samo město za tyto peníze postavilo fotovoltaiku na střeše školy a z toho má ročně asi milion dvě stě tisíc čistého. Návratnost investice je osm let a pak už by měla elektrárna městu vydělávat, předpokládáme totiž, že v provozu by měla být minimálně dvacet let," přiblížil starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek s tím, že elektrárna na střeše základní školy funguje od roku 2010.

Střechu základní školy využili jako prostor pro sluneční panely i ve Sloupu. „Střechu ale městys pouze pronajímá firmě, která elektrárnu provozuje. My s ní tak nemáme žádné starosti a ročně za pronájem dostáváme sedmdesát tisíc do rozpočtu městyse," vysvětlil starosta Sloupu Josef Mikulášek.

Už čtyři roky funguje fotovoltaická elektrárna i nedaleko Kunštátu. „Elektrárna je postavená u silnice, která vede z Kunštátu na Zbraslavec. Původně se uvažovalo, že by fotovoltaiku provozovalo samo město, nakonec ale město tento prostor pronajalo soukromému subjektu. Ročně za pronájem do městského rozpočtu získáváme přes tři sta tisíc korun," řekl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter s tím, že peníze Kunštátští využívají pro potřeby města.

Peníze ale utržilo město i za nápad fotovoltaickou elektrárnu postavit. „Město totiž už mělo vybudované i přípojky a další náležitosti, připravené ke stavbě fotovoltaiky. Toto jsme investorovi na začátku prodali a utržené peníze šly například na spoluúčasti dotací, splácení úvěrů a doplacení kanalizace ," vysvětlil kunštátský starosta.

Ne u všech obcí, které se stavbou fotovoltaické elektrárny počítaly, nakonec panely stojí. Stavba elektrárny ztroskotala například u Ráječka, Olomučan nebo Ústupu. „Většina obyvatel Ústupu v referendu fotovoltaickou elektrárnu schválila. Všechno jsme měli v pořádku, ale projekt napadl jeden z přistěhovaných obyvatel, který podal stížnost k soudu. Ten dal sice za pravdu obci, stavba se tím ale oddalovala a tak už se nestihla zahájit v době, kdy byly pro fotovoltaické elektrárny ještě výhodné podmínky. Proto se u nás elektrárna nepostavila. Přitom obec mohla od investora stavby ročně získávat poměrně hodně peněz, takhle nemá nic," připomněla starostka Ústupu Milena Tomanová.

Autor: Eva Ondráčková

8.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies