VYBERTE SI REGION

Obce na Blanensku získávají peníze díky solárním elektrárnám

Blanensko – Milion dvě stě tisíc. Zhruba tolik korun ročně putuje do rozpočtu Velkých Opatovic z provozu fotovoltaické elektrárny. Velké Opatovice přitom nejsou jediné z měst a obcí na Blanensku, které každý rok inkasují peníze za to, že v jejich blízkosti stojí solární elektrárny.

8.8.2014
SDÍLEJ:

Solární panely. Ilustrační fotoFoto: Archiv

Rozpočet si tak vylepšují například i v Kunštátu nebo Chrudichromech. Tam však peníze získané díky solární elektrárně museli použít na protipovodňová opatření. Záplavy tam totiž mohou způsobit právě panely elektrárny.

V blízkosti Chrudichrom nyní stojí jedna z největších fotovoltaických elektráren v České republice. „Elektrárna stojí na soukromých pozemcích, obecní jsou jen cesty, které k ní vedou, takže na nich je věcné břemeno. Za to obec do rozpočtu od firmy, která elektrárnu provozuje, získává ročně čtyři sta tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z největších solárních elektráren v republice, která nám tu na dvacet let hyzdí krajinu, to ale není příliš velká částka," řekla Blanenskému deníku Rovnost starostka Chrudichrom Jarmila Tajovská.

Elektrárna u Chrudichrom stojí od roku 2010. Peníze, které zatím Chrudichromy díky elektrárně získaly, ale musely utratit za protipovodňová opatření. „Z elektrárny totiž máme strach, je tam třicet čtyři tisíc panelů, po kterých při deštích stéká voda. Může se tak stát, že tato voda vyplaví obec. Postavili jsme proto suchý poldr, který by měl tuto vodu zachytit," vysvětlila Tajovská.

Peníze ale získává obec díky elektrárně každý rok. „Teď už máme poldr postavený. Na co se peníze použijí v příštích letech, to bude záležet na novém zastupitelstvu po letošních volbách," řekla Tajovská.

Peníze díky fotovoltaické elektrárně obohacují rozpočet i ve Velkých Opatovicích. „Město před časem pronajalo pozemky ke stavbě fotovoltaické elektrárny, za což získalo jednorázově sedm milionů korun. Samo město za tyto peníze postavilo fotovoltaiku na střeše školy a z toho má ročně asi milion dvě stě tisíc čistého. Návratnost investice je osm let a pak už by měla elektrárna městu vydělávat, předpokládáme totiž, že v provozu by měla být minimálně dvacet let," přiblížil starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek s tím, že elektrárna na střeše základní školy funguje od roku 2010.

Střechu základní školy využili jako prostor pro sluneční panely i ve Sloupu. „Střechu ale městys pouze pronajímá firmě, která elektrárnu provozuje. My s ní tak nemáme žádné starosti a ročně za pronájem dostáváme sedmdesát tisíc do rozpočtu městyse," vysvětlil starosta Sloupu Josef Mikulášek.

Už čtyři roky funguje fotovoltaická elektrárna i nedaleko Kunštátu. „Elektrárna je postavená u silnice, která vede z Kunštátu na Zbraslavec. Původně se uvažovalo, že by fotovoltaiku provozovalo samo město, nakonec ale město tento prostor pronajalo soukromému subjektu. Ročně za pronájem do městského rozpočtu získáváme přes tři sta tisíc korun," řekl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter s tím, že peníze Kunštátští využívají pro potřeby města.

Peníze ale utržilo město i za nápad fotovoltaickou elektrárnu postavit. „Město totiž už mělo vybudované i přípojky a další náležitosti, připravené ke stavbě fotovoltaiky. Toto jsme investorovi na začátku prodali a utržené peníze šly například na spoluúčasti dotací, splácení úvěrů a doplacení kanalizace ," vysvětlil kunštátský starosta.

Ne u všech obcí, které se stavbou fotovoltaické elektrárny počítaly, nakonec panely stojí. Stavba elektrárny ztroskotala například u Ráječka, Olomučan nebo Ústupu. „Většina obyvatel Ústupu v referendu fotovoltaickou elektrárnu schválila. Všechno jsme měli v pořádku, ale projekt napadl jeden z přistěhovaných obyvatel, který podal stížnost k soudu. Ten dal sice za pravdu obci, stavba se tím ale oddalovala a tak už se nestihla zahájit v době, kdy byly pro fotovoltaické elektrárny ještě výhodné podmínky. Proto se u nás elektrárna nepostavila. Přitom obec mohla od investora stavby ročně získávat poměrně hodně peněz, takhle nemá nic," připomněla starostka Ústupu Milena Tomanová.

Autor: Eva Ondráčková

8.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Labutě na Vltavě v Praze.
AKTUALIZOVÁNO
14

Potvrzení další nákazy ptačí chřipkou může být jen otázkou hodin

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
5 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies