VYBERTE SI REGION

Obnova okolí Michalské: trvá spor o parčík

Znojmo - Veřejné představení obnovy ulice Velké Michalské a okolí v centru Znojma posunulo přípravu projektu. Práce začnou v dubnu. Kritici odmítají změny u Divišova pomníku.

29.1.2014
SDÍLEJ:

Vizualizace znojemského Divišova náměstí.Foto: Archiv městského úřadu Znojmo

Zřejmě v dubnu začnou dělníci s opravami znojemského Divišova náměstí a do podzimu budou postupně pokračovat dvěma částmi Velké Michalské. Ještě před tím musí úředníci a projektanti do poloviny února odpovědět na zhruba dvě desítky připomínek z veřejného projednávání projektu, které radnice svolala v minulých dnech.

Nejvíce dotazů a výhrad mířilo k podobně parčíku před archivem, k dlažbám v ulicích a také k tomu, zda jsou prospěšné bezbariérové chodníky. „Přednesené připomínky vyhodnocujeme, o tom, jak jsme s nimi naložili, budeme informovat ve Znojemských listech, které vyjdou dvacátého února," sdělila mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Jak dodala, podrobnosti o projektu najdou lidé již nyní na panelech ve vestibulu radnice. „Od února je pak zveřejníme i na webu www.znojmo-mestozelene.cz. Lidé mohou své připomínky k navrhovanému řešení posílat ještě do konce dubna," dodala mluvčí.

Podle Otto Boudy, předsedy znojemského Okrašlovacího spolku, prošel projekt obnovy Velké Michalské a okolí značnými změnami, v mnoha případech k lepšímu.

Zbytečný novotvar

„Kvituji, že projektanti přislíbili co nejvíce používat historickou dlažbu a další kamenické prvky. Oceňuji i to, že využijí vhodné osvětlení, umístí je na konzoly na zdi a díky tomu zmizí z ulic nevzhledné dráty. To vše přispěje k zdůraznění historického charakteru města. Otázkou zůstává zahloubení parčíku," hodnotil Bouda.

Výhrady k zvolenému řešení zopakoval opoziční zastupitel a člen spolku Jiří Kacetl. „Nejlevnější a nejdůstojnější řešení je vrátit se k původní parkové úpravě z roku 1948, což byla ještě poslední parková úprava ve městě vzniklá a provedená z občanské iniciativy. Navrhované zahloubení je jednak zjevně zbytečně nákladné, jednak rozvrací původní pojetí a vnáší do centra nevhodný novotvar," argumentoval Kacetl a přednesl i názorově souladící stanovisko kunsthistoričky Kláry Benešovské, dcery autora Divišova pomníku J. T. Fischera.

Podle architekta Milana Říčného terénní změny na náměstí nákladné nebudou. „Úroveň snížíme o pětašedesát centimetrů, výsledného efektu dosahujeme tím, že pracujeme s perspektivou, ne jen prostým hloubením. Navíc naše pojetí staví právě na tom, abychom Divišův pomník zdůraznili a dali mu náležitě důstojné místo," hájil navrženou úpravu architekt.

Užitečné jednání

O úpravě místa přiléhajícího ke vchodu do okresního archivu dal najevo pochybnosti i jeho ředitel David Nehyba. „Tisová stěna v současnosti bohužel slouží s prominutím jako veřejné záchody, kde někteří lidé vykonávají potřebu i za bílého dne. Našel jsem tam dokonce i stříkačky, které tam zanechali uživatelé drog. Obávám se, že navržené řešení tento problém neodstraní," uvažoval ředitel. Podle projektantů má naopak zvolené řešení a doplnění osvětlení dodat místu na významu a negativní jevy potlačit.

Projekt na druhé straně zaujal znojemského architekta Jaroslava Poláčka. „Považuji to za zajímavý nápad. Líbí se mi mimo jiné to, že je to jedno z mála míst, kde bude vidět jedinečnost Znojma spočívající v tom, že je celé položené ve svahu, což jinde v centru nemáme příležitost vnímat," ocenil Poláček.

Další z připomínek, se kterou se nyní musí projektanti a úředníci vypořádat, byla kritika bezbariérových chodníků.

„Myslím, že alespoň na Velké Michalské by měly zůstat vysoké obrubníky. Na Kovářské ulici se navrhované řešení jednoznačně neosvědčilo, bezbariérová úprava je nebezpečná například pro děti, které nerozlišují, zda jsou na chodníku, nebo na silnici. Na Michalské jezdí autobusy, nákladní doprava, proto by tam měly zůstat chodníky zvýšené," apeloval Petr Lazárek.

Projektanti upozornili, že vycházeli ze zadání a konzultací s dopravní policií. „Zvolené řešení se prosazuje všude v západní Evropě, doporučil je i dopravní inženýr policie," argumentoval architekt Petr Todorov.

Naproti tomu zpracovatelé projektu vstřícně reagovali na další návrh z diskuse požadující doplnit na vhodná místa stojany pro kola.Pohled na současné znojemské Divišovo náměstí.

S jednáním byl spokojen i starosta Vlastimil Gabrhel. „Veřejné projednání jsme zorganizovali nad rámec povinností daných stavebním zákonem s cílem co nejvíce projekt představit veřejnosti a případné připomínky občanů vypořádat již v rámci příprav investice. Jsem proto velice rád, že na veřejné projednání dorazilo tolik lidí a že zněly věcné připomínky," sdělil starosta.

I předsedu Boudu potěšilo, že se projednávání zúčastnilo mnoho desítek lidí. „Bylo vidět, že bydlící i další tato záležitost zajímá. Znovu se potvrdilo, že u velkých projektů je zapotřebí s veřejností komunikovat. Jsem přesvědčen, že k tomu, že se jednání uskutečnilo, přispěl i náš tlak a iniciativa," doplnil Bouda.

Letošní díl prací na obnově město rozdělí na tři etapy. Nejprve od dubna opraví Divišovo náměstí, poté naváže dvěma částmi opravy samotné Michalské ulice.

Autor: Martin Moštěk

29.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies