VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obnova vážanského rybníku? Zamezení extrémním suchům, věří ochranářský spolek

Slavkovsko – Vznikl před půl tisíciletím, jeho konec přišel po napoleonských válkách. Vážanský rybník se nacházel na ploše asi jednoho kilometru čtverečního, kde se dnes setkávají katastry Vážan nad Litavou, Hrušek, Křenovic a Slavkova u Brna. Vzhledem k tomu, že i letos se připravuje vládní podpora pro rozvoj rybníkářství s biocentry, Slavkovský ochranářský spolek má za to, že je nejvyšší čas zasadit se o obnovu velké vodní plochy, na jejíž části se už nyní biotop bohatý na vodní ptactvo a jiné živočichy tvoří.

18.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„Dnes jsme na Slavkovsku svědky velkých výkyvů teplot, které velmi škodí vegetaci a ovzduší. Z hlediska statistiky lze hovořit o tom, že u nás panuje stepní klima. Na vině je kromě jiného brněnská aglomerace: obrovské tepelné proudy, které z ní vychází, rozhánějí mraky, a tak jsme u nás svědky velkého sucha. Někdy i velmi extrémního," popsal člen spolku Jaromír Seifert.

To se, jak podotkl, podepisuje na možnostech zemědělství, zahrádkaření a vinařství. „Vážanský rybník představoval obrovskou kumulovanou energii, která měnila mikroklimatické podmínky v regionu do kladných hodnot. Jak se říká, voda tvoří vodu: obnovení této nádrže by mělo na klima v regionu nesmírně pozitivní účinek," dodal Seifert, který obnovu rybníka v místě za slavkovským železničním nádražím, která nese název Vegšpigle, prosazoval už skoro před dvaceti lety.

Tehdy chtěl, aby územní plán vyčlenil v lokalitě prostor pro biocentrum. Navazuje přitom na aktivitu slavkovského rodáka a propagátora ochrany přírody Eugena Pohleho, který by se předloni dožil sta let. „Před časem jsem se k záměru opět vrátil, jelikož mě rybářský svaz požádal, abych vytvořil almanach o rybnících na Slavkovsku. Rozhodl jsem se tedy znovu poukázat na to, co v místě kdysi bylo, co fungovalo a co se dá znovu použít," zdůraznil člen spolku.

extrémní sucho
Extrémně suchý byl na Slavkovsku například rok 2008. „Do října spadlo asi jen pětatřicet centimetrů srážek. Pro srovnání: na Sahaře napadne za rok rosou asi pětadvacet centimetrů vody," poukázal člen Slavkovského ochranářského spolku Jaromír Seifert.

Ten už komunikuje s vedením jednotlivých obcí. „Rozhodující je, jak se k věci postaví zastupitelé a obyvatelé Vážan. Na jejich katastru se totiž nachází největší část plochy," poukázal Seifert.

Zástupci jednotlivých obcí se chystají o věci debatovat asi za měsíc. „Koncem března pak můžeme záležitost řešit na zasedání vážanského zastupitelstva. Já osobně se k myšlence stavím velice kladně, obnovit by se určitě měla alespoň část rybníka. Jedná se o jednu z mála lokalit v regionu, kde je zbudování takového díla možné. Jak by k němu mohlo dojít a kdo by se za projekt měl postavit, o tom je ještě předčasné mluvit. Záleží na mnoha aspektech, hlavně na penězích," řekl starosta Vážan Václav Matyáš.

Seifert souhlasil, že obnovit Vážanský rybník v celé jeho velikosti nepřipadá v úvahu. „Pokud vznikne čtyřicet hektarů vodní plochy s mokřadem, což by jímalo okolo čtyř set tisíc kubíků vody, bude to už dostatečně velká plocha, aby ovlivnila mikroklima v krajině. Okolní velkozemědělská produkce ji nebude tolik utlačovat. Velmi důležité je to, že místo je daleko od civilizačního šumu. Nevedou tam žádné cesty. Nebude tam nikdo jezdit ani chodit, a rušit tak zvěř. Pravda je, že blízko vede železniční trať, ale zvířata ví, že vlak z trasy neuhne. Neděsí se ho tolik, jako kdyby tam někdo chodil se psem nebo jezdil na motorce," poznamenal Seifert.

Přesnější vyčíslení nákladů na takto velkou akci spolek nemá k dispozici, lze však podle něj odhadovat, že obnova vyjde řádově na desítky milionů korun. Na úterním jednání starostů z dobrovolného svazku obcí Ligary a svazku Ždánický les a Politaví seznámil zúčastněné s možnostmi čerpání dotací senátor Ivo Bárek. „Operační program Životní prostředí bude oblast rybníkářství určitě podporovat. Pokud žadatel splní všechny náležitosti, může s dotací počítat," řekl Bárek.

Seifert dodal, že projekt musí splnit tři podmínky, aby získal dotaci. Lokalita už splňuje dvě z nich. „Za prvé v ní musí být retenční prostor, ten už tam funguje, za druhé biotop: už nyní se v místě nachází spousta živočichů. A za třetí je nutné v biocentru mít vodní plochu, kde se chovají ryby. To je poslední, co schází a o co nám jde," vyjmenoval Seifert.

Autor: Adam Hrbáč

18.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Krajně pravicová Národní fronta (FN) získala podle dílčích výsledků sčítání v prvním kole francouzských regionálních voleb 28 procent hlasů.
14

Le Penová se odmítla zahalit, zrušila kvůli tomu schůzku s muftím

Kateřina Perknerová: Spor o Šumavu naznačí Zemanovu sílu v ČSSD

Prezident Miloš Zeman se o Národní park Šumava zajímá dlouho. Ještě v době, kdy byl důchodcem z Vysočiny, jezdil za starosty šumavských obcí a poslouchal jejich stížnosti na Bursíkova ředitele parku Krejčího, řádění kůrovce, uschlé stromy a „ekoteroristy". Když se pak nad nezelenou částí Šumavy, která byla nechána na pospas žravému broukovi, proletěl vrtulníkem, udělal si definitivní názor.

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

U francouzského pobřeží vraždil žralok

U pobřeží francouzského zámořského regionu Réunion zabil dnes žralok mladého surfaře. Oblast neštěstí je známá svou nebezpečností a zákaz koupání zde nařizovaly tabule, které ale někdo v posledních dnech nedovoleně odstranil, uvedla francouzská média s odvoláním na úřady tohoto ostrova v Indickém oceánu.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies