VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oceněná mistryně: Vlnu namáčím v sedmi vodách

Hodonín - Mistrem tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje je už týden Iva Novotná z Hodonína. Ocenění od vedení kraje si zasloužila za dlouholeté zpracování ovčí vlny a za to, že umění předává dalším generacím. Titul si převzala při Svátcích řemesel v Kunštátu. „Člověka uznání vždy potěší. Také jsem moc ráda, že už mám následovnice, které se toto řemeslo naučily," svěřila se Iva Novotná.

16.6.2014
SDÍLEJ:

Iva Novotná v polském Jaslu. Foto: Archiv archiv Vlastivědného muzea KyjovFoto: DENÍK/Petr Turek

Se svým koníčkem se setkala sice už jako malá holka, ale naplno se mu začala věnovat až v penzi od roku 2002. „Rodiče byli tkalci, takže jsem měla vzpomínky už z dětství a o řemesle se u nás pořád mluvilo. Když jsem šla do důchodu, tak jsem měla najednou čas. Začala jsem se tedy vlnou zabývat podrobněji. Sbírala jsem zkušenosti od lidí, kteří už o způsobu zpracování něco věděli. Chodila jsem do kurzů a měla jsem kamarádku, která napsala o tkaní knihu. Hlavně mě to bavilo a zajímalo," řekla Novotná.

Její profesní kariéra ji ale k práci s vlnou příliš nenasměřovala. Budoucí mistryně rukodělné výroby totiž absolvovala gymnázium, studovala matematicko-fyzikální fakultu a nakonec knihovnickou školu. Jako knihovnice po listopadu 1989 skončila a přešla k cestovní kanceláři. Následně se stala ředitelkou hotelu ve Strážnici, poté v Tatranské Lomnici. „V Tatrách, kde je řemeslo ještě živé, jsem se seznámila s maminkou jednoho mého zaměstnance a za ní jsem chodila na zvědy," připomněla návrat k řemeslu předků tehdejší ředitelka hotelu.

S předením se ale setkala mnohem dříve, před více než šedesáti lety. „Bydleli jsme v Liberci v jednom domě s neodsunutými Němci. Když jsem měla asi čtyři roky, tak jsem viděla kolovrátek u jedné staré Němky. Strašně mě fascinoval. Dlouho jsem se dívala, jak se točí," přiblížila zážitek z dětských let Novotná. Na začátku nového tisíciletí se před ní objevilo v oboru zpracování ovčí vlny obrovské pole působnosti. Předení i tkaní se totiž věnovalo jen minimum lidí.

Zato sehnat materiál podle ní není příliš obtížné. „Vlna z oveček se v podstatě nezužitkovává, někde ji dokonce pálí. Měla by ale být ze speciálního plemene. U těch, které jsou na maso, totiž vlna kouše, škrábe a je hrubá," přiblížila své zkušenosti přadlena. Vlnu nejčastěji bere z Vacenovic a Dubňan.

Poté, co si materiál přiveze, začne kolotoč prací. „Nejdřív musím vlnu vytřídit, pak vybrat mechanické nečistoty, jako je sláma, seno, broučci či dřívka. Teprve pak ji mohu postupně namáčet, asi tak v sedmi vodách. Následně ji peru s pracím prostředkem. Několikrát se máchá," popsala postup Novotná. Následuje sušení ve vzdušném pytli, který se musí obracet. „Pak se vlna ručně rozcuchá, učeše a poté mohu teprve příst," doplnila. Zpracování kilogramu vlny zhruba na jeden dámský svetr jí trvá asi sedmnáct hodin. „To není jen koníček, je to kobyla," pousmála se bývalá šéfka hotelu a knihovnice.

Ta se stále účastní předváděcích akcí ve školách, muzeích a na řemeslných trzích u nás i v cizině. A kolovrátek se už zamlouvá i jejím vnučkám. „Nejstarší má tři roky, takže se jim zatím líbí, že se točí," dodala Novotná.

Autor: Petr Turek

16.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
2 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies