VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odseděl si tři roky vězení. Práci hledá marně

Břeclav - Břeclavský deník přináší příběh muže, který chce po návratu z vězení zpět do společnosti. Zaměstnavatelé od něj ale dávají ruce pryč.

4.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Bydlí v azylovém domě v Břeclavi, odkud si snaží najít práci a vrátit se zpět do života. Zatím marně. Od pravidelné výplaty jej dělí zejména záznam v rejstříku trestů. „Zaměstnavatel jeví zájem do doby, než vidí výpis z mého trestního rejstříku," přikyvoval třicetiletý muž, jehož jméno zůstane v anonymitě.

Na Břeclavsku je v podobné situaci více lidí. Přesná čísla lze zjistit jen stěží, ale i vzhledem k letošní amnestii jich mohou být desítky. Kolik si jich dokázalo najít trvalou práci, je nejasné.

„S panem starostou jsme se domluvili, že některé amnestované vezmou na veřejně prospěšné práce. Vím, že jich mělo nastoupit asi pět. Tuším, že to bylo od prvního května" sdělil ředitel břeclavské pobočky Úřadu práce Lubomír Marko.

Aby vězni zvýšili šance na další uplatnění, mohou se přihlásit k rekvalifikačnímu kurzu. Stanou se z nich například kadeřníci nebo kuchaři. „Jsou ale v jiném městě, takže pokud jsou u nás, musí být kvůli rekvalifikaci přeložení," podotkla mluvčí věznice v Břeclavi Iva Bednářová. Marko přesto připustil, že hledání práce pro bývalého vězně je složité. Zvláště, má – li vyšší požadavky, než dělnické nebo pomocné pozice. „Na druhou stranu, lidé, kteří se do vězení vrací opakovaně, jsou na tom se vzděláním na štíru, takže stejně dělají práce, u nichž zaměstnavatel ani rejstřík trestů nechce," pokračoval Marko.

Tři roky vězení

Daleko jednodušší pozici podle něj mají lidé, již si odpykali trest za nedbalost. Třeba za autonehodu.

„Kvůli tomu se může dostat do vězení každý, co si budeme vykládat. V takových případech je ale problém s hledáním zaměstnání menší. Záleží, jak dlouhý je trest. Pokud člověk vypadne z oboru, kde potřebuje být v obraze, může to být složitější," připustil ředitel. A doplnil: „Záznam z nedbalostního trestného činu mizí poměrně rychle, hůře jsou na tom lidé, kteří byli ve vězení kvůli krádežím nebo násilí."

Muž bydlíci v azylovém domě však patří do poslední skupiny. Kvůli nepřiměřené obraně strávil za mřížemi tři roky. „Jednoho večera mě přepadli tři chlápci. Využil jsem toho, co mě táta naučil: bojového umění. Nedokázal jsem v ten moment ukočírovat svůj vztek," vzpomínal v příběhu, který sepsal pro Břeclavský deník.

V patnácti letech mu zemřel otec, matka si sice našla nového partnera, s ním však žít nechtěl. Odjel proto do Anglie, kde si vydělal peníze. Domů se vrátil o dvanáct měsíců později. „Už to nebylo co dřív, táta mi pořád strašně moc chyběl a všechno mi ho připomínalo, proto jsem raději bydlel po různých ubytovnách. Toužil jsem jen po tom osamostatnit se a té samoty jsem se i dočkal, ne však s úsměvem na tváři, ale se slzami v očích," zmínil muž pobyt ve vězení.

Nic si nepřej víc, než se osamostatnit. „Jsem na azyláku, dostal jsem druhou šanci, pracovníci se mi snaží pomáhat, ale největší podíl na tom, aby se mi splnil sen, musím mít jen já sám," dodal muž.

Autor: Lukáš Ivánek

4.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies