VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostrá debata jihomoravských lídrů? Spíš poklidná diskuze

Brno – Útok nových stran na hejtmana Michala Haška? Spíš poklidná diskuze v České televizi. Kdo si libuje ve vyostřených debatách při americkém prezidentském duelu Trumpa a Clintonové, musel být v pátek večer trochu zklamaný. Politická debata zájemců o post jihomoravského hejtmana byla navzdory očekávání mírná.

3.10.2016
SDÍLEJ:

Roman Celý.Foto: DENÍK/Attila Racek

Základními tématy debaty mezi politiky byla situace na středních školách v kraji, zásady územního rozvoje, inkluze a netransparentnost krajského úřadu. „Očekával jsem, že se vytáhne i problém s nádražím v Brně. O tom ale nepadlo ani slovo. Přitom třetina voličů je v Brně a téma má mimokrajský přesah," upozornil politolog Masarykovy univerzity Michal Pink.

Televizní debaty mohou podle politologa Miloše Gregora změnit názor voličů hlavně v situaci, kdy je některý kandidát v debatě velmi dobrý, nebo naopak velmi špatný. „Žádného takového kandidáta jsme však v debatě neviděli. Dokonce i Michal Hašek, který bývá většinou dosti průbojný, byl tentokrát spíše opatrný. Proto si nemyslím, že by tato debata výrazněji zamíchala kartami," vysvětlil.

ANO: Bohumil Šimek
ČSSD: Michal Hašek
KDU-ČSL: Roman Celý
KSČM: Ivo Pojezný
ODS: Jiří Crha
TOP 09+Žít Brno: Jan Vitula
Zelení+Piráti: Jiří Hlavenka
STAN+SOM: Martin Maleček

Nejvíce prostoru získal Hašek a kandidát za TOP 09 a Žít Brno Jan Vitula, který mu výrazně oponoval. Hašek je podle Gregora známý tím, že je velmi zdatný řečník a útoky ostatních dokáže dobře odrážet. „To se promítlo i v debatě. Divák si z ní odnesl pocit, že kraj pod jeho vedením funguje dobře a oblasti, které jsou problematické, brzy budou vyřešené. Protikandidátům se nepodařilo jej výrazněji konfrontovat ani s kauzou paní Mrencové, což je pro něj v těchto týdnech asi nejcitlivější místo," zhodnotil.

S tím souhlasí i Pink. „Hašek byl dobře připravený na to, že na něj vytáhnou různé kauzy a jeho oponenti se nedokázali chytnout příležitosti," prohlásil.

Podle odborníka na politický marketing Karla Komínka je pro diváky důležité i oblečení kandidátů. Dva z nich však při debatě vystupovali bez kravaty. „Dojem z oblečení ve voličích přetrvá někdy mnohem déle, než sdělení lídrů. Jiří Hlavenka ani Bohumil Šimek si kravatu nemohli obléct, protože se vymezují proti tradičním stranám. Absence kravaty je důležitý prvek hnutí ANO," popsal.

Diváky zaujal i výrazný brněnský přízvuk Martina Malečka, lídra Starostů pro jižní Moravu. „Kdyby kandidoval v Praze, zřejmě by mu to uškodilo. Na jižní Moravě nikoliv. Za jeho větší problém považuji to, že byl v debatě nevýrazný," podotkl Gregor.

Podle Komínka může přízvuk kandidátovi v krajských volbách pomoct tím, že jej odlišuje od politiků na parlamentní úrovni, kteří většinou mluví velmi spisovně a působí odtrženě od reality. „Přízvuk může kandidáta vykreslit jako člověka, který skutečně v kraji žije a rozumí lokálním problémům," upřesnil Komínek.

Pasivita je podle politologů jedna z nejhorších věcí, co může kandidáta v debatě potkat. „Zvlášť sedí-li s ním ve studiu tolik protikandidátů, se kterými soupeří o pozornost diváků," dodal Gregor.

Autor: Markéta Chumchalová

3.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies