VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ovocných stromů v alejích ubývá, silničáři místo nich vysazují okrasné dřeviny

Vyškovsko – Za padesát korun si koupit a očesat ovocný strom? Takovou možnost bude mít v následujících letech méně a méně zájemců z Vyškovska. Silničáři postupně okolo pozemních komunikací nahrazují jabloně, třešně a švestky jinými dřevinami.

27.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Milan Šnorek

Nové stromy vysazují neustále, jde však zejména o dřeviny okrasné. „Za posledních pět let vysazujeme v okolí Vyškova mezi dvěma až třemi stovkami stromů ročně. Převážně se jedná o lípy, javory a jeřáby. Maximálně pak o pár švestek," vyjmenoval Antonín Januška, který má ve vyškovském oddělení Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje na starosti údržbu dřevin a zeleně.

Loni tak třeba okrasné stromy nahradily ty ovocné na silnici mezi Vyškovem a Bohdalicemi. „Vykáceli jsme švestky a vysázeli javory. S okrasnými stromy je podstatně méně problémů," zdůvodnil silničář.

Ovocné stromy totiž v době dozrávání dělají silničářům těžkou hlavu. „Obtěžují nás třeba bezohlední česači. Vylezou na strom a začnou lámat větve a shazovat je dolů, kde je někdo jiný obere. Jednak tím poškodí strom, jednak nechávají větve na silnici nebo v poli, odkud je pak musíme uklízet," vylíčil Januška.

Mladé stromky navíc podléhají krádežím. „Vysazovali jsme třeba do aleje odolnější odrůdu švestek, lidé se dozvěděli, co tam je, a do týdne byly všechny stromky pryč. Od okrasných stromů přitom kradou pouze opěrné kůly," popsal silničář. Ovocných stromů u silnic tak na Vyškovsku ubývá. „Teď jich ještě máme slušný počet, ale postupně odcházejí a navíc je průběžně kácíme. Dosazování ovocných stromů je minimální," potvrdil Januška.

Silničáři stromy u cest prodávají, zájem je však malý. „Ovoce od silnic se hodí prakticky jenom k průmyslovému zpracování. Pokud nějaký zloděj dotyčného, který si možnost očesání stromu zaplatí, nepředběhne, je potřeba vzít auto a několik pomocníků. Pro většinu lidí je to však příliš mnoho práce," myslí si silničář. Ovoce navíc podle něj nikdo nevykupuje. „O třešně není zájem vůbec, o moc lépe na tom nejsou ani jablka. Lidé chtějí hlavně švestky na pálení, ale k tomu je potřeba, aby dlouho zrály. A kvůli tomu vzniká větší riziko, že je očeše někdo jiný," připustil Januška.

Názor o nižší kvalitě plodů z alejí podél silnic sdílejí i někteří Vyškované. „Ovoce od silnice bych nejedla. Okolo jezdí auta, zemědělci dělají postřiky, stromy nemají ani dobrou půdu, ani dostatek vody," prohlásila třeba Vyškovanka Tereza Sedláčková.

Na chuti ovoce se podle ní pozná, odkud pochází. „Poznám, jestli je ze zahrádky nebo ze skleníku. Myslím, že bych poznala i to, které rostlo u silnice. Bála bych se nejistoty, čemu všemu byla třeba jablka vystavená," myslí si.

To potvrzuje i vyškovský zahrádkář Josef Horák. „Ovoce od silnic bych pro osobní spotřebu v žádném případě nedoporučil. Stromy jsou neošetřené, neprořezávané, vadí i prach zvedaný auty. Plody jsou tak mnohem náchylnější k červivosti a chorobám," upozornil Horák.

MICHAL CHMELA

Autor: Redakce

27.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies