VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Partnerství měst z Blanenska: těží z něj žáci či úředníci

Blanensko /UVNITŘ ROZHOVOR/ - Polská Legnica, německý Aschheim či chorvatský Stari Grad. Všechna tato města mají něco společného. Úzce spolupracují s Blanenskem, tedy s některou obcí z blanenského regionu. Jsou to totiž jejich partnerská města. Zatímco ale některé vztahy jsou vřelé a obce je navzájem udržují, jinde spolupráce vázne.

27.3.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Na oživení vztahů budou pracovat třeba Blanenští. Tento týden očekávají návštěvu z italského Scandiana, se kterým má město nejdelší spolupráci. „Má přijet zástupkyně města a budeme se domlouvat, jak pokračovat dál. I když spolupráce byla živá hlavně v době, kdy nebyly jiné možnosti, byla by škoda od partnerství upustit,“ tvrdí tajemník blanenské radnice Josef Kupčík.

Patnáctileté výročí přátelství bude Blansko letos slavit s regionem kolem francouzského Boulocu. „S nimi se nejprve hodně sdružili basketbalisté. Dokonce se mezi sebou vdávají a žení už i děti těch sportovců. Pro některé je to zajímavé i proto, že se mohou zdokonalit v cizích řečích,“ dodal Kupčík s tím, že díky fotbalistům Blansko zase přátelí s rakouským Mürzzuschlagem.

Živé vztahy město udržuje třeba i s polskou Legnicou nebo slovenským Komárnem. „Je tam malá jazyková bariéra, takže úspěšné jsou třeba zájezdy důchodců. S Poláky zase pořádáme střeleckou soutěž policistů,“ uvedl tajemník.

To Boskovičtí se pokusí oživit partnerské vztahy se slovenskými Levicemi. Další jejich partnerství fungují aktivně. „Pokud vyjde společný projekt, tak úředníci z Boskovic a polského města Rawa Mazowiecka budou jezdit na zkušenou k těm druhým a učit se, jak fungují jednotlivé odbory městského úřadu i příspěvkových organizací, protože v obou městech je podobná struktura. Každý rok se navíc střídáme v pořádání výměnných pobytů,“ vysvětlil boskovický starosta Jaroslav Dohnálek.

Kultura i sport

Doplnil, že za několik týdnů se na cestu do dalšího partnerského města Frasnes-lez-Anvaing v Belgii chystají boskovičtí sportovci i soubor Velen, který tam vystoupí na festivalu folklorních souborů.

Zástupci Boskovic navíc o víkendu navštívili město Prnjavor v Bosně a Hercegovině, kde žije početná čeká menšina. Také tam se rýsuje spolupráce. „Tamní lidé mají zájem o rodnou krajinu svých předků. Proto jsme se začali předběžně domlouvat, na jakém základě můžeme postavit spolupráci se vším všudy, tedy třeba i v kulturní nebo sportovní rovině,“ přiblížil Dohnálek s tím, že zástupce Prnjavoru na oplátku očekávají na podzim v Boskovicích.

Stejně jako Blansko a Boskovice, to do Polska táhne i Letovické. Už v červnu mají podepisovat partnerskou smlouvu s Chelmnem. Dohoda vznikla na základě spolupráce hudebních dechových souborů.

Letovičtí přátelí i s chorvatským Starim Gradem, městečkem na ostrově Hvar. Tohoto města se drží i Velké Opatovice nebo Kunštát. Chorvatské přímořské městečko jim v rámci spolupráce nabídlo zvýhodněné pobyty u moře.

Přátelské vztahy s Rakušáky udržují i Rudičtí. „Loni jsme oslavili deset let spolupráce. Osvědčil se nám třeba košt vína, které pořádáme společně s ochutnávkami produktů z Moravského krasu, do toho hraje cimbálovka,“ přiblížil rudický starosta Roman Šebela.

Své partnerské město mají i Jedovnice. Předměstí německého Mnichova Aschheimu tak navštěvují tamní školáci či soubory Píseň a Olšověnka.

Adamovští zatím partnerské město nemají, ale chystají přeshraniční spolupráci s dolnorakouským regionem kolem města Zwettel. To už ale má partnerskou smlouvu s Jindřichovým Hradcem. „Hledáme proto přibližně stejně velké město, se kterým bychom uzavřeli partnerství, spolupracovat ale míníme s celým regionem,“ zdůraznil starosta Adamova Roman Pilát.

Starosta Petrovic u Blanska ke spolupráci desítky obcí se stejným názvem říká:

Setkávání Petrovic patří hasičům

Petrovice /ROZHOVOR/ - Většina obcí a měst uzavírá partnerské smlouvy se svými zahraničními protějšky. U našich slovenských sousedů mají svého partnera i Petrovice. A jak se tamní obec jmenuje? Překvapivě Petrovice. A Petrovic se z celé republiky schází asi deset. „Ale přesto ještě nejsme všichni. Stejnojmenných obcí je v republice víc než dvacet,“ říká starosta blanenských Petrovic Vladimír Paulík.

Odkud se vzal nápad spojit Petrovice z celé republiky?
Byla to naše iniciativa. Vzali jsme si inspiraci ze srazů a sjezdů obcí, které mají v názvu stejné jméno. Časté jsou třeba Lhoty nebo Újezdy.

Kolik obcí jste našli?
Obcí s Petrovicemi v názvu, které mají vlastní obecní úřady, je v České republice třiadvacet. Všechny jsme oslovili.

Jak dlouho už vaše spolupráce trvá. A kolik vás spolupracuje?
Teď je nás asi desítka. A příští rok oslavíme už desáté výročí tohoto nápadu.

Odkud jsou ostatní Petrovičtí?
Nejdále jsou od Rakovníka nebo Sušice, další jsou poblíž Sedlčan či Náchoda. Z Moravy jsou to Petrovice u Třebíče, Znojma a Karviné. Spolupracujeme i se slovenskými Petrovicemi v Žilinském kraji, s těmi máme i smlouvu o přeshraniční spolupráci.

Jak vypadají srazy Petrovic?
Setkání se koná každý rok v jiných Petrovicích, tedy i v jiném kraji. Prezentují se hlavně hasiči, protože Petrovičtí se začali scházet právě kvůli společné zálibě, a tou je podpora sborů dobrovolných hasičů. Na Slovensko navíc jezdí i mládež na výměnné tábory, což má také velký ohlas.

Dočkáme se nějakého setkání Petrovic v blízké době i na Blanensku?
Letos by se setkání mělo konat v květnu v Sušici. Příští rok bude desetileté výročí zahájení spolupráce mezi Petrovicemi, tak bychom při té příležitosti chtěli setkání udělat zde na Blanensku.

Autor: Aneta Nejezová

27.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies