VYBERTE SI REGION

Pétanque a klidný sport? Zdánlivě, tvrdí účastníci slavkovského turnaje

Slavkov u Brna – Ospalé odpoledne kdekoli ve Francii, kde v parku do sebe narážejí kovové koule a kolem nich se shlukují příjemně znudění staří pánové. Taková představa možná kdekomu vytane na mysli, když se řekne pétanque. Stejně jako badminton ale ani tato hra není pouze relaxačním, oddechovým sportem.

27.7.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Do Slavkova se sjelo šestačtyřicet tříčlenných týmů a to i z Německa nebo Slovenska. Slavkovský pétanqueový turnaj patří k jedním z nejstarších a nejprestižnějších v České republice.

Do Slavkova se sjelo šestačtyřicet tříčlenných týmů a to i z Německa nebo Slovenska. Slavkovský pétanqueový turnaj patří k jedním z nejstarších a nejprestižnějších v České republice.Foto: DENÍK/Adam Hrbáč

Své o tom ví šestačtyřicítka tříčlenných týmů, které se v sobotu sjely do Slavkova u Brna, aby v zámeckém parku bojovaly v osmnáctém ročníku prestižního turnaje Grand Prix d'Austerlitz o pohár a peněžitou prémii.

Týmy třeba i z Německa nebo Slovenska se do Slavkova sjely velmi brzy ráno. První kolo začíná už krátce po deváté hodině. Počítá se totiž s tím, že vítěz bude známý dost pozdě, až kolem půlnoci.

I podle pavouka

Hraje se podle takzvaného švýcarského systému. „V prvním kole každému určí soupeře los, ve druhém se opět losuje, ovšem tak, že vítězům se vybírá protivník z řad vítězů a naopak. Celkem se tímto způsobem odehraje pět kol, po kterých se sečtou výsledky a prvních šestnáct týmů postoupí do vyřazovací části podle klasického pavouka," vysvětluje prezident pořadatelského slavkovského pétanquové klubu Milan Bayer.

Procházet se po štěrkových cestičkách parku, to dnes znamená každou chvíli se vyhýbat natažené bílé šňůře ohraničující jedno z mnoha obdélníkových hřišť. Pétanque je výjimečný tím, že se může hrát prakticky na jakémkoli povrchu: trávě, štěrku, hlíně, asfaltu. Vždy záleží jen na hráčích, jak se s podmínkami poperou. A když už je řeč o hráčích, ženy hrají s muži, mladí se staršími. V pétanqueu žádné kategorii neexistují.

Cíl hry je jednoduchý: každý tým hází šesti koulemi a ten, kterému zůstane nejblíž malé dřevěné kuličce, takzvanému košonku, vítězí. „Přišli jsme se podívat víceméně náhodou, protože dcera tady má tenisový turnaj. Ale vážně uvažuji o tom, že pétanque taky někdy zkusím. Vypadá jako pohodový sport, žádný stres, a navíc zasazený do takového krásného prostředí," pochvaluje třeba Tomáš Mrhač ze Šternberka.

Jedna věc je ale dívat se a druhá vzít kouli do ruky, což potvrzuje jeden ze soutěžících Petr Lukáš z Jablonce nad Nisou, který do Slavkova přijel už počtvrté. „Jenom zdánlivě jde o poklidný sport. Skrývá se za ním velký adrenalin. Důležité je naučit se techniku hodu, ale stejně tak klíčové je i ovládat psychiku. Zápas dokáže na člověka vyvinout velký psychický tlak. I proto je to ale perfektní sport," vyzdvihuje hráč, který je obyčejně v týmu s manželkou a synem a na letošním mistrovství republiky obsadil desáté místo.

O chvíli později jeho slova dokazují důtklivé rady v jiném týmu. „Jen v klidu. Stačí ji jen vyrazit a je to v suchu, soustřeď se," radí žena svému partnerovi. Ale nedaří se, svižně hozená koule míjí všechny, které měla v cestě, a končí mimo hřiště.

Zvládnout techniku hodu je základ úspěchu. Koule se hází se zpětnou rotací, to znamená, že hřbet hráčovy ruky je obrácený do hřiště a koule opouští dlaň přes prsty, které jí udávají směr.

Bez větší taktiky

Vše ostatní, tedy jestli hráč bude házet nízko nebo velkým obloukem, s malou nebo velkou rotací a podobně, záleží podle Lukáše na terénu, na němž se hraje. „A také na tom, čeho chce docílit. Tedy jestli chce umístit kouli blízko košonku, vyrazit soupeřovu nebo košonek a tak dále. Taktiku nicméně nelze dopředu naplánovat, vždy se radíme jen s ohledem na současný vývoj utkání," popisuje Lukáš.

První kolo končí. Kdo bere soutěž vážně a kdo si nad ničím neláme hlavu, jde poznat celkem snadno. Třeba podle oblečení. Některé trojice spojují společné dresy s nápisy, jiné stejnokroje neřeší a obléknou si obyčejná trička nebo i havajské košile.

Přestávka však přece jen odstraňuje všechno napětí a na těch pár minut jsou všichni ve stejné pohodě právě jako francouzští důchodci.

Autor: Adam Hrbáč

27.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies