Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pivo vařili v Hodoníně už páni z Lipé. Dnes se po areálu potulují bezdomovci

Hodonín - Podél příjezdové cesty ze Slovenska, přímo naproti pěkné stavby hodonínského zámečku, straší asi nejbizarnější torzo budov současného Hodonína. Bývalé Družstevní vinné sklepy s vymlácenými okny, polorozbořenou střechou a se stopami několikanásobných požárů. Účelem tohoto textu není v žádném případě zkoumat, kdo a proč za stav areálu, kde bylo nedávno dokonce nalezeno i mrtvé tělo, zodpovídá, zmínka bude spíš o lepších časech, kterými tato místa v minulosti prošla.

3.3.2012
SDÍLEJ:

Pivovar v Hodoníně zažil svou slávu. Nyní spíše chátrá.Foto: archiv autora

Na prvním snímku z roku 1870 jsou za sebou vidět budovy, které sloužily k výrobě zboží spadajícího do oblasti produktů svým charakterem blízkých: pivovar, lihovar, tabáková továrna. Při zvětšení fotografie lze na pravém štítě rozeznat nápis „Brauhaus – Schank“, tedy „Pivovar – Výčep“. Pivovar, nazývaný Panský, tam byl ovšem postaven 
o mnoho let dříve, než se ukázal v objektivu autora snímku. Páni z Lipé ho tam nechali postavit v první polovině 16. století.

Už v urbáři z roku 1600 je konstatováno: „V pivovaru se vaří piva na výstav po třiatřiceti bečkách a odbyt piva je dobrý.“ Údajně v té době pivovar v Hodoníně ročně prodal více než 500 000 litrů piva.

Vaření piva tedy patřilo vzhledem k ziskům k činnostem, kterým panstvo věnovalo pozornost. Pivovary patřily mezi důležité budovy. Když se vdova po posledním Žampachovi, Janu Burianovi, Anna Helena Žampachová provdala za hraběte Fridricha 
z Oppersdorfu, byly listinou
z 28. září 1651 upraveny hodonínským poddaným povinnosti roboty a mezi mimořádnými robotami byly vyjmenovány i oprava zámku, pivovaru, mlýna, dvorů a stavů.

K výrobě piva se používal chmel i ječmen vypěstovaný na hodonínském panství. 
O tom, že se na Slovácku chmel kdysi pěstoval, svědčí i název polní trati (zemědělský pozemkový celek, který mívá vlastní „pomístní“ jméno) „Chmelnice“, která ležela přibližně mezi dnešní Bažantnicí a současnou výrobnou sýrů TPK. Později tam pěstování chmele zaniklo a dovážel se chmel český.

Tak jako ve všem, roky nebyly vždy stejné, o více než dvě stě let později, v roce 1842, byl výstav piva mnohem menší. Popis města z té doby uvádí: „1 pivovar s 1 panví, který vyráběl ročně 500 věder (1 vědro = 51,62 l, tedy cca 26.000 l), k čemuž spotřeboval 2500 měřic ječmene, 12 centýřů chmele, 200 sáhů dřeva a zaměstnával 3 dělníky.“

Nakonec došlo až ke zrušení pivovaru, ale že se tam snad vařilo v minulosti více druhů kvalitních piv, se zmínil Vladimír Novák v Zrnkách a zrníčkách:

„Zanikl brzo po roku 1905. Tím zaniklo také oblíbené hodonské pivo výčepní, s ním zmizel z hospod také hodonský ležák, březňák, granát a přestala se vyrábět i zvláštní specialita města Hodonína – pivo Markovo, které se vyrábělo z výběrového sladu, odebíraného pivovarem z hodonské sladovny.“

Značku „Pivo Markovo“ použil tehdejší majitel pivovaru Albert Ehrenhaft podle sochy sv. Marka umístěné na římse Mauthnerovy sladovny, která stála na místě dnešního hotelu Grandu.

Návěstní štít na třetí fotografii je už dvojjazyčný a vševypovídající: „Gödinger Bierhalle – Hodonínská pivnice“.

Podobná restaurace tam byla až do druhé poloviny dvacátého století. Jména se měnila, byla to třeba restaurace Palova, později Karašínských a nakonec jako podnik Restaurací a jídelen „Zámecká restaurace“. Spoustu dospívajících mládenců lákala restaurace relativně skrytá za městem, přitom však blízko náměstí a centra. „V očekávání něčeho nového jsme šli ke Karašínským na pivo. Posadili jsme se ke stolu, přišel hostinský Karašínský, autoritativní svou rozložitou postavou i basem, ubrouskem ometl stůl a pronesl řečnickou otázku: Pánové si dají sodovečku, že ano!? Sklopili jsme oči a za chvíli smutně hleděli do žluté bublinkové vody,“ vzpomíná na zážitky tehdejších adolescentů J. Koláček.

V části areálu bývalého lihovaru byl v letech 1957 – 1960 postaven Kulturní dům EHO, zbylý prostor spravovaly Družstevní vinné sklepy v Hodoníně, založené v roce 1954. Ty později přebraly i budovy bývalé restaurace, ale jak postupem času umlkla v areálu jakákoliv činnost, začala se sem stahovat podivná individua a vznikl stav popsaný 
v úvodním odstavci.

ANTONÍN KUČERA

Autor: Redakce

3.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení