VYBERTE SI REGION

Pod novým hřištěm leželi lidé. Z Velké Moravy

Mutěnice - Tři velkomoravské hroby se zajímavými nálezy prozkoumali archeologové hodonínského Masarykova muzea. Na kostry narazili dělníci při pracích na víceúčelovém hřišti u mutěnické základní školy. „V areálu bude atletický ovál, doskočiště, multifunkční hřiště na házenou a malý fotbal, tenisová stěna a další herní prvky," představil bezdotační investici za šest milionů korun mutěnický starosta Dušan Horák.

31.7.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Záchranný archeologický výzkum u mutěnické základní školy.

Záchranný archeologický výzkum u mutěnické základní školy.Foto: František Kostrouch

Pracovníci stavební firmy od června odstraňovali starou hrací plochu, vyrovnávali terén a hloubili výkopy pro drenážní potrubí. Osmého července v pravé poledne na jihozápadě stanoviště narazil bagr na dvojici hrobů s lidskými kosterními pozůstatky. „Jakmile jsme začistili okolní plochu, zachytili jsme ještě třetí, jenž jen o pár centimetrů unikl narušení těžkou mechanizací. Po dobu několika následujících dní byly hroby podrobené detailní preparaci a následné dokumentaci," informoval archeolog Masarykova muzea, František Kostrouch.

Pro časové zařazení nálezů byly rozhodující hrobové přídavky. V prvním místě posledního odpočinku badatelé žádné nenašli, ve druhém ležel vedle pánevní kosti železný předmět, zřejmě nůž. „Svědčil o tom, že se nacházíme někde v raném středověku," upozornil archeolog.

U spánků třetího z nebožtíků, nejspíš ženy, nalezli odborníci bronzové náušnice se dvěma plechovými bubínky. „Dochovaly se jen duté tenkostěnné kuličky o průměru několika málo milimetrů, tenký drátek byl už rozpadlý," přiblížil nález Kostrouch. Podobný typ náušnic se jeho kolegům podařilo v minulosti objevit v nedalekém Josefově, Prušánkách a Nechvalíně. „Na těchto rozlehlých velkomoravských nekropolích se vyskytovaly jen ojediněle. Zcela chybějí třeba na Slovanském hradišti v Mikulčicích, což je zajímavé," uvedl hodonínský archeolog. Právě bronzový šperk zařazuje hroby do druhé poloviny devátého století, tedy období vlády velkomoravských Mojmírovců, Rastislava a Svatopluka.

Lebky zemřelých směřovaly na západní stranu s pohledem na východ. „Hroby měly obdélný tvar, dno se nacházelo v hloubce pouhých deseti až dvaceti centimetrů pod terénem. Lidské ostatky vkládali pozůstalí na místo zřejmě v dřevěných rakvích nebo vyhotovili jakési dřevěné obložení," vysvětlil Kostrouch.

Tento způsob pohřbívání ve druhé polovině devátého století potvrzuje také vedoucí mikulčického pracoviště akademie věd, Lumír Poláček. „Minimálně polovina hrobů na venkovských pohřebištích měla dřevěnou konstrukci, což většinou vypadá jako bednění. Klasické rakve jsou poměrně vzácné, jejich železná kování jsou doložená jen u nejvýznamnějších hrobů," řekl vedoucí mikulčické základny a doplnil, že většina rakví bývala z jedlového dřeva.

Podle Kostroucha bylo zajímavé i rozmístění kostí na mutěnickém pohřebišti. „U prvního hrobu byla lebka vyvrácená na pravém spánku, u třetího dokonce dozadu a čelist poklesla až ke krční páteři. Tyto posuny jsou typické pro uložení zemřelých do rakví," sdělil hodonínský archeolog.

Neobvyklou polohu měly nohy třetí kostry, takzvanou žabí, s rozklenutými koleny. „Více informací o trojici koster budeme mít až na základě posudků od antropologů," poznamenal Kostrouch.

Specialisté odhadnou také dožitý věk, pohlaví a výšku zemřelých. „Snad se dovíme něco více o zdravotním stavu či o příčině smrti," dodal archeolog. Pro Mutěnice má podle něj nález z velkomoravského období velký význam. Jde totiž o první pohřebiště tohoto stáří uvnitř obce s výjimkou jezdeckého kostrového hrobu objeveného v Okružní ulici v roce 1936. Mimo vesnici se nacházely v tratích Hrubé Kapansko a Na Hejdách dvě nekropole ze stejné doby. Sídliště k nově objevenému pohřebišti bylo zřejmě severním směrem poblíž Mutěnického potoka.

Autor: Petr Turek

31.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies