VYBERTE SI REGION

Podzámčí v Břeclavi? Aktivistka kritizuje kácení stromů

Břeclav - Jako nedostatečné a povrchní považuje advokátka a ekologická aktivistka Zuzana Candigliota odůvodnění, které provázelo kácení desítek stromů v Břeclavi. Nejvíce se dotklo areálu pod zámkem. Obrátila se kvůli tomu na redakci Břeclavského deníku a místostarostu Luboše Krátkého (ODS). Ten na obhajobu města uvedl, že šlo o součást dlouhodobě plánovaného kroku, který má místo zvelebit. Stromy nahradí nové dřeviny.

12.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Z. Traxler

„V případě zjištění nemoci stromu je to pochopitelné, ale v případě údajných kompozičních důvodů? Takový důvod kácení zákon o ochraně přírody a krajiny nezná, ten mluví o tom, že: Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Nejen já mám pochybnosti, zda byly u všech stromů důvody závažné," uvedla Candigliota.

V rozhodnutí, které vydal odbor životního prostředí, stojí, že důvody jsou špatný zdravotní stav, snížená vitalita či právě kompoziční záměr. Pryč musely některé topoly, vrby, javory, jasany, jírovce, pajasany, břízy nebo jilmy. Ve vyjádření úředníků lze vyčíst, že například vrby jsou vícekmenné a vinou stáří by se mohly rozlomit a ohrozit někoho na zdraví či majetku. Topoly bílé ale ustoupí zejména stavebním záměrům. „Stromy mají být odstraněny z kompozičních důvodů; na místě se má dle projektu revitalizace nacházet promenáda. Po odstranění těchto stromů zůstane na lokalitě dostatek hodnotných dřevin," píše se v odůvodnění.

Předem vysvětlit

Podle místostarosty dojde k nové masivní výsadbě jak v bývalém autokempu u zámku, tak kolem samotné šlechtické stavby v centru města. „Kácení má rozumný základ. Vždy to děláme tam, kde to má smysl," ujišťoval Krátký.

Ať už jde o jakékoliv místo či obec, kácení stromů vyvolává dotazy a protireakce s železnou pravidelností. Nejen proto je Candigliota přesvědčená, že by zástupci samospráv měli zásahy do přírody lidem jasně vysvětlit.

„V měsíčníku Radnice (radniční zpravodaj pozn. red.) je řada zbytečných sebechvalných článků vedení města s fotodokumentací, ale přitom je zásadní, aby měsíčník spíše informoval právě o navrhovaném kácení a případně o důvodech," sdělila žena a pokračovala. „Nikoliv, aby to bylo tak, že se tajně a pochybně rozhodne o kácení a pak jsou občané překvapení, až jdou po ulici a vidí, že stromy chybí a ještě, když se občan rozhodne se zeptat, tak na dotaz nikdo nereaguje," postěžovala si.

Krátký připustil, že se kolem tématu kácení vedou debaty, zároveň však poukázal, že projekt je dlouhodobě plánovaný. „Když jsme jej připravovali, bavili jsme se o tom, jestli je těch stromů hodně nebo málo. Projektanti nám však vysvětlili, že i když některé z nich vypadají relativně zdravě, uvnitř jsou podle průzkumu špatné. Vydržely by jen několik málo let a stejně by musely dolů. Je proto rozumnější to vyřešit teď, když tam děláme něco koncepčního," vysvětloval Krátký.

Všechna konkrétní místa, kde se kácení koná, podle něj v Radnici skutečně lidé nenajdou. „Spíše se snažíme informovat o investicích. Každé kácení má podle zákona své správní řízení a to si hlídá správní orgán," nechal se slyšet místostarosta.

V podzámčí se mimo jiné koná několik společensko kulturních akcí.

Autor: Lukáš Ivánek

12.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies