VYBERTE SI REGION

Pomoc autistům v Brně? Centra i školy jsou plné

Brno - Jako člověk, který se ocitl na jiné planetě mezi mimozemšťany, se cítí autista. Nedokáže běžně komunikovat, vše musí mít svůj řád, jinak hrozí záchvat neovladatelné agrese. To jsou hlavní důvody, proč v téměř žádných sociálních zařízeních v Brně nechtějí přijímat lidi trpící autismem. Tam, kde jsou na ně zaměření, je beznadějně plno. Další zařízení ale nevznikají.

15.9.2014
SDÍLEJ:

Autistické děti ve škole. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/MIchaela Kunešová

Situaci kritizují například rodiče dvanáctiletého autisty, kteří si nepřáli zveřejnit svá jména. „Syna musí stále někdo hlídat. Nemůže zůstat byť jen na hodinu sám. Učíme ho doma, protože výuku ve škole by nezvládl ani s asistentem. Chtěli jsme mu zajistit alespoň odpolední program, abychom si mohli pár hodin odpočinout, v Brně ale měli ve všech centrech plno," postěžovala si matka chlapce.

Špatnou situaci potvrdila také Pavla Kadlová z brněnské pobočky organizace Apla, která se pomocí autistům zabývá. „Tyto lidi je těžké propojit s ostatními byť také postiženými lidmi. Centra nebo stacionáře je proto často odmítají přijmout a těch zaměřených přímo na autisty je opravdu málo. Nedokáží pokrýt poptávku," řekla Kadlová. Podle ní rodiče často musejí zatajit, že jejich dítě trpí autismem, aby je někde přijali.

o autismu
- Je to vrozená porucha některých mozkových funkcí.
- Autisté nedokáží porozumět tomu, co vidí, slyší a prožívají.
- Děti své touhy vyjadřují křikem a silnou agresí. Na okolí proto často působí rozmazleně. Autisté ale svou agresi nedokáží ovládat.
- Záchvaty vedoucí k sebepoškozování nebo k agresi vyvolává stres. Vadí jim i drobné změny zažitých stereotypů.

Volnočasová centra a stacionáře si kvůli velkému zájmu klientů často kladou také speciální podmínky. Někde je to věk. V brněnském centru Effeta musí mít například zájemci kromě autismu ještě další postižení. Toto omezení vzniklo kvůli tomu, aby centrum dosáhlo na peněžní příspěvek. I přesto má zařízení, kam lidé docházejí na několik hodin denně, plno.

Brněnské neziskové organizace se rodinám s autisty snaží pomoci alespoň různými charitativními akcemi. V těchto dnech například organizace Modrá beruška vylosovala pět dětí s autismem. „Pro ně se šestadvacátého září poběží v Lužánkách závod. Výtěžek předáme rodinám," řekla Eva Honková z organizace.

Odborníci se shodují, že problém je také se vzděláváním těchto lidí. „I děti s autismem musejí splnit povinnou školní docházku. V Brně je ale jediná základní škola pro autisty v celé České republice," informovala Kadlová. Škola je ale plná. „Máme tady devět tříd. V každé může být čtyři až šest žáků," vypočítal ředitel Tomáš Musil.

Jediná možnost, jak dítě do této školy dostat, je podle něj přijít s ním do poradenského centra ve škole, získat doporučení od psychologů a čekat, až se uvolní místo. „Pracovníci v centru rodičům popřípadě doporučí jiný způsob vzdělávání. Některé děti to zvládnou s asistentem v klasické základní škole," poradil Musil.

Ještě komplikovanější je to s takzvanými mladými dospělými. „Autisté dokončí základní školu za devět až deset let. Možnosti dalšího vzdělávání ale příliš nemají. Navíc jejich rodiče stárnou a již nemusejí mít tolik sil se potomkům věnovat čtyřiadvacet hodin denně. Nemají ale děti kam umístit," sdělila pracovnice Aply.

Situaci podle odborníků i rodičů může změnit to, že se o problémech autistů začne víc mluvit. „Politici, kteří situaci mohou změnit, nemají o problémech autistů zdání. Ani normální lidé příliš nevědí, co je autismus. Pro politiky toto téma proto není lákavé," posteskla si matka autisty.

Autor: Michaela Římanová

15.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies