VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poplatky za studium vymáhají od vysokoškoláků dokonce i exekutoři

Brno - Brněnské univerzity podporuje Evropská unie i sponzoři. Na příjmech škol se ale podílí také studenti. Bez peněz od studujících 
v cizím jazyce by se například jen těžko obešla Veterinární a farmaceutická univerzita. Vysoké školy navíc získávají nemalé částky z poplatků za prodloužené studium, peníze ale vrací zpět ve stipendijních fondech. Proti zavedení školného má výhrady většina univerzit v Brně.

7.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: ČTK

Na vysněnou školu ji nepřijali, tak zkusila štěstí jinde. Po dvou letech přišla z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně vytoužená odpověď: Přijatá. Od září tak konečně studuje, co ji baví.

Jenže minimálně dva semestry si zaplatí. „Je těžké dávat peníze ze svého, zvlášť na denním studiu. Přesto je to správné. Člověka to donutí své úsilí dokončit," uvedla Hana Podzimková.

Poplatky za prodloužené studium tvoří zdroj příjmů vysokých škol, do rozpočtu se ale nepočítají. „Vkládáme je do stipendijních fondů," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Univerzity běžně poplatky po studentech vymáhají, například Mendelova univerzita v Brně využívá i exekutory. Na sponzory se totiž většinou spolehnout nemůžou. Například v osmimiliardovém rozpočtu Masarykovy univerzity tvoří sponzorské dary ročně pouze jeden až dva miliony korun. Podobně jsou na tom i ostatní. „Z drobných částek sponzorů platíme některé menší projekty," upřesnila kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.Pro zvětšení klikněte.

Zato podpora škol z Evropské unie šplhá do nemalých částek. „Jde o asi šedesát milionů," vyčíslil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Nezanedbatelný zdroj příjmů představují i peníze získané od studujících v cizím jazyce. „Kdyby je naše univerzita neměla, nemohla by zajišťovat vzdělání v současné kvalitě," připustil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Pavel Suchý.

Rozpočtům vysokých škol v budoucnu může pomoct kontroverzní rozhodnutí – zavedení školného. „Jsem proti. Na příkladu Velké Británie vidíme, jak špatně se tím nastaví role na univerzitách. Studenti nemůžou být klienti a z učitelů se nesmějí stát dodavatelé služeb," upozornil například odborný asistent Masarykovy univerzity Jakub Macek. Podle něho tento postup vede nejen k celoživotními zadlužení studentů, ale také k posilování ekonomických nerovností ve společnosti.

Bez peněz ze školného se naopak neobejdou soukromé školy. „U nás stojí v prezenční formě studia jeden semestr přes čtyřiadvacet tisíc korun. Poplatky za prodloužení se platí buď za konkrétní předmět, nebo celý semestr," informoval marketingový manažer na brněnské Newton College Michal Stružka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá v příštích letech do vysokoškolského zákona zasáhnout. „Jako další krok lze předvídat změny v placení vysokých škol. Nejspíš se bude klást důraz na kvalitu vzdělávání místo na jeho kvantitu," přiblížil mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Cizinci na školách zvyšují prestiž

Brno – Byla jsem velmi zvědavá na to, jak se žije v České republice. Líbí se mi magisterský program, který můj obor kulturní sociologie nabízí. Navíc je tady spousta studentů z různých států. Tak své studium na Masarykově univerzitě v Brně okomentovala Nizozemka Roos Derksová.

Studium cizinců je pro brněnské univerzity výhodné hned v několika směrech. „Zisk z britských studijních programů pro nás představuje významný zdroj placení vzdělávání," potvrdil mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Petr Chmelař.

Poplatky za studium v cizím jazyce se pohybují od jedenatřiceti do téměř tří set tisíc korun na akademický rok. „Platím asi třiaosmdesát tisíc na rok. První rok studia jsem zvládla díky stipendiu, letos je to pro mě ale obrovská částka," tvrdí Derksová.

Čeština zadarmo

Vysoké sumy však studenti musí platit, jen pokud se učí v cizím jazyce. „V češtině je to zadarmo. Využívají toho zejména studenti ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace," informoval mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Počty studujících cizinců v Brně rok od roku stoupají. Například téměř každý pátý na Masarykově univerzitě je ze zahraničí. Jejich podíl se tam za deset let zvýšil z osmi procent na osmnáct. „Zatímco v předchozích letech přibývalo Slováků, letos se tento trend zastavil a zvýšil se počet zahraničních studentů z jiných zemí," uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Přibylo studentů z Německa, Ruska, Španělska, Saúdské Arábie či Izraele. Univerzita má zastoupení z víc než sta států.
Jejich přítomnost není výhoda jen z hlediska peněz. „Zvyšuje prestiž a šíří dobré jméno škol," řekla kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.

Autor: Veronika Gecová

7.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies