VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poplatky za studium vymáhají od vysokoškoláků dokonce i exekutoři

Brno - Brněnské univerzity podporuje Evropská unie i sponzoři. Na příjmech škol se ale podílí také studenti. Bez peněz od studujících 
v cizím jazyce by se například jen těžko obešla Veterinární a farmaceutická univerzita. Vysoké školy navíc získávají nemalé částky z poplatků za prodloužené studium, peníze ale vrací zpět ve stipendijních fondech. Proti zavedení školného má výhrady většina univerzit v Brně.

7.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: ČTK

Na vysněnou školu ji nepřijali, tak zkusila štěstí jinde. Po dvou letech přišla z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně vytoužená odpověď: Přijatá. Od září tak konečně studuje, co ji baví.

Jenže minimálně dva semestry si zaplatí. „Je těžké dávat peníze ze svého, zvlášť na denním studiu. Přesto je to správné. Člověka to donutí své úsilí dokončit," uvedla Hana Podzimková.

Poplatky za prodloužené studium tvoří zdroj příjmů vysokých škol, do rozpočtu se ale nepočítají. „Vkládáme je do stipendijních fondů," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Univerzity běžně poplatky po studentech vymáhají, například Mendelova univerzita v Brně využívá i exekutory. Na sponzory se totiž většinou spolehnout nemůžou. Například v osmimiliardovém rozpočtu Masarykovy univerzity tvoří sponzorské dary ročně pouze jeden až dva miliony korun. Podobně jsou na tom i ostatní. „Z drobných částek sponzorů platíme některé menší projekty," upřesnila kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.Pro zvětšení klikněte.

Zato podpora škol z Evropské unie šplhá do nemalých částek. „Jde o asi šedesát milionů," vyčíslil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Nezanedbatelný zdroj příjmů představují i peníze získané od studujících v cizím jazyce. „Kdyby je naše univerzita neměla, nemohla by zajišťovat vzdělání v současné kvalitě," připustil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Pavel Suchý.

Rozpočtům vysokých škol v budoucnu může pomoct kontroverzní rozhodnutí – zavedení školného. „Jsem proti. Na příkladu Velké Británie vidíme, jak špatně se tím nastaví role na univerzitách. Studenti nemůžou být klienti a z učitelů se nesmějí stát dodavatelé služeb," upozornil například odborný asistent Masarykovy univerzity Jakub Macek. Podle něho tento postup vede nejen k celoživotními zadlužení studentů, ale také k posilování ekonomických nerovností ve společnosti.

Bez peněz ze školného se naopak neobejdou soukromé školy. „U nás stojí v prezenční formě studia jeden semestr přes čtyřiadvacet tisíc korun. Poplatky za prodloužení se platí buď za konkrétní předmět, nebo celý semestr," informoval marketingový manažer na brněnské Newton College Michal Stružka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá v příštích letech do vysokoškolského zákona zasáhnout. „Jako další krok lze předvídat změny v placení vysokých škol. Nejspíš se bude klást důraz na kvalitu vzdělávání místo na jeho kvantitu," přiblížil mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Cizinci na školách zvyšují prestiž

Brno – Byla jsem velmi zvědavá na to, jak se žije v České republice. Líbí se mi magisterský program, který můj obor kulturní sociologie nabízí. Navíc je tady spousta studentů z různých států. Tak své studium na Masarykově univerzitě v Brně okomentovala Nizozemka Roos Derksová.

Studium cizinců je pro brněnské univerzity výhodné hned v několika směrech. „Zisk z britských studijních programů pro nás představuje významný zdroj placení vzdělávání," potvrdil mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Petr Chmelař.

Poplatky za studium v cizím jazyce se pohybují od jedenatřiceti do téměř tří set tisíc korun na akademický rok. „Platím asi třiaosmdesát tisíc na rok. První rok studia jsem zvládla díky stipendiu, letos je to pro mě ale obrovská částka," tvrdí Derksová.

Čeština zadarmo

Vysoké sumy však studenti musí platit, jen pokud se učí v cizím jazyce. „V češtině je to zadarmo. Využívají toho zejména studenti ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace," informoval mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Počty studujících cizinců v Brně rok od roku stoupají. Například téměř každý pátý na Masarykově univerzitě je ze zahraničí. Jejich podíl se tam za deset let zvýšil z osmi procent na osmnáct. „Zatímco v předchozích letech přibývalo Slováků, letos se tento trend zastavil a zvýšil se počet zahraničních studentů z jiných zemí," uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Přibylo studentů z Německa, Ruska, Španělska, Saúdské Arábie či Izraele. Univerzita má zastoupení z víc než sta států.
Jejich přítomnost není výhoda jen z hlediska peněz. „Zvyšuje prestiž a šíří dobré jméno škol," řekla kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.

Autor: Veronika Gecová

7.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řezání nosorožčích rohů
4

Obchod se zvířecími rohy vynáší víc než ten s kokainem

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

AKTUALIZOVÁNO

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Stávka řidičů. Odbory: Bude! Dopravci: Není k tomu důvod

Odborový svaz dopravy oznámil, že na některý den vyhlásí celostátní stávku řidičů autobusů, kteří jezdí na regionálních linkách. Tři největší dopravní společnosti, které zajišťují drtivé množství autobusových regionálních linek na Vysočině, ale tvrdí, že řidiči v kraji nemají ke stávce důvod.

Ostrava je u filmařů stále oblíbenější. Město láká domácí i zahraniční tvůrce

/FOTOGALERIE/ Nejenom architektonické skvosty Prahy nebo malebná jihočeská krajina či moravské vinice, ale také město Ostrava jako atraktivní lokalita láká domácí i zahraniční filmaře při natáčení filmů i televizních seriálů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies