VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poškodili archeologické naleziště v Zaječí. Nechtěně

Zaječí – Pravidelná prohlídka terénu provedená odborníky z brněnského Archeologického ústavu odhalila poškození naleziště dávných kultur na místě nově zřízeného mokřadu. Ten se nalézá v katastru obce Zaječí. „Zjistili jsme tam nedávno ukončené zemní práce. Většina plochy byla vybagrovaná bez profesionálního dohledu," uvedl archeolog Ivan Čižmář. Starostka Jana Hasilíková se ohradila, že je nikdo na dávné naleziště neupozornil.

19.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Nálezy s historickou hodnotou tam archeologové objevili již v sedmdesátých letech, kdy v prostoru štěrkovny prováděli záchranný výzkum. „Tehdy zde byly dokumentované zahloubené objekty kultury s moravskou malovanou keramikou, zvoncovitých pohárů, doby laténské a doby středohradištní. Mimo to se také podařilo částečně odkrýt tři laténské kostrové hroby," popsal Čižmář.

Nově vybudovaný mokřad se nachází jen pár metrů od dříve zkoumané plochy. 
„V upravených šikmých stěnách mokřadu byly patrné narušené zahloubené archeologické objekty projevující se tmavým zásypem oproti písčitému podloží," řekl pracovník ústavu.

„Netušili jsme to"

Jak uvedla starostka Zaječí, od pamětníků měli informace, že tam kdysi k nějakým objevům došlo. „Vůbec jsme ale nepředpokládali, že by tam ještě něco mělo být. Ani na katastrálním úřadě nás na nic takového neupozornili," poznamenala Hasilíková a pokračovala. „Archeologové při kontrole zjistili, že část mokřadu zasahuje do dalších objektů. To jsme však netušili," dodala.

K žádným rozporům mezi oběma stranami ale nedošlo. „Obec nám umožnila oblast zmapovat. Pracovali jsme tam zhruba dva týdny. Co se dalo, to jsme zdokumentovali. Provedli jsme odkryv alespoň zbylých objektů. Při výzkumu se podařilo prozkoumat celkem patnáct zahloubených objektů, z nichž některé lze přiřadit ke kultuře s moravskou malovanou keramikou a do slovanského období. Podařilo se nám tak dodatečně prozkoumat další část archeologické lokality, která byla v posledních několika desetiletích postupně ničena různými terénními úpravami," nechal se slyšet archeolog.

Ten také přiznal, že k takovým situacím, kdy se zničí archeologické naleziště, dochází nevědomě velmi často.

Nyní je postup takový, že se obec dohodne s Archeologickým ústavem a uhradí provedený výzkum. „Je to dané ze zákona, že investor, v tomto případě naše obec, uhradí archeologické práce. Máme s ústavem smlouvu. Sepíší výzkum, nachystají zprávu s fotografiemi a přesnými popisky. Zároveň podle daných sazeb vypočítají cenu za výzkum a my danou částku poté zaplatíme. Vzniklá zpráva z naleziště se pak stane majetkem obce," vysvětlil další postup místostarosta Zaječí Petr Grmela.

Zaječí se spolu s Dolními Věstonicemi řadí mezi jedno z nejbohatších nalezišť na Břeclavsku. „Škoda, že již nebyl v Zaječí možný plošný průzkum. Jistě by přinesl mnoho nových a zajímavých poznatků," posteskl si Čižmář.

Autor: Aneta Beránková

19.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies