VYBERTE SI REGION

Posudek na fakultě výtvarných umění? Tik ťak, hodnotil vyučující

Brno /INFOGRAGIKA/ - My sme Valaši, braši Rusíni, habáni na báni. Heliem nafouklý stan, exploze šál, rákosí král tam za vodou v ostroví, ostružiní žní. Touto básní ohodnotil v posudku letos v květnu akademický sochař Martin Zet diplomovou práci studentky Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Na podnět České televize se posudkem zabývá Akreditační komise.

7.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

V případě, že komise řekne, že je posudek opravdu nevhodný, popřípadě, že nebyl jediný takový, hrozí fakultě v nejhorším případě odebrání akreditace. „Závěry budeme mít v půlce září. Případný trest zatím nechci předjímat," sdělil ve čtvrtek Deníku Rovnost tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Hlavní je obhajoba

Dodal ale, že každá fakulta má právo přizpůsobit posudky oborům, které se tam vyučují. „U uměleckých oborů není hlavním předmětem vědecký přínos práce, ale umělecký čin. Posudek Zeta ale není v žádném případě hodný závěrečné práci," uvedl Smrčka.

Na rozdíly mezi umělecky zaměřenou fakultou a ostatními upozornil také děkan fakulty výtvarného umění Milan Houser. „Na jiných fakultách studium končí textovou diplomovou prací, u nás mají tyto práce formu uměleckého díla. To často vzniká až přímo před zkoušející komisí. Vzhledem k tomuto specifiku hrají na fakultě posudky poněkud jinou roli. Z formálních důvodů je posudek nutné napsat v dané lhůtě před dnem obhajoby. Členové komise ale dělají kvalifikovaný posudek až na místě. Kromě toho má naše komise víc členů než na jiných fakultách," vysvětlil děkan.

Připustil však, že se posudek Zeta standardnímu akademickému textu vymyká. „Většina našich vyučujících standardně analyzuje a hodnotí posuzovanou práci," řekl.

Brněnský deník Rovnost ale na několik netypických posudků v archivu fakulty narazil. „Petra se zabývá sama sebou a maluje obrazy. Petra ráda čte a vybírá si knihy, které se zabývají introspekcí… Petra je malířka," zhodnotil například závěrečnou práci jiné studentky profesor Petr Kvíčala. Co chtěli oba umělci svými posudky autorům prací sdělit, se Deníku Rovnost nepodařilo zjistit. Oba muži totiž nebyli ve čtvrtek k zastižení.

Podle děkana může být důvodem vzniku netradičních posudků také to, že vyučující mají se studenty jiný vztah než na jiných fakultách. „V ateliérové výuce se formuje odlišně než při běžné výuce, v níž vztah pedagog student zůstává velmi formální po celou dobu studia," zdůraznil.

Trochu blázni

Odlišné vztahy mezi studenty a vyučujícími popsala také žena, která na fakultě studovala. Nepřála si však uvést jméno. „Jsou to všichni trochu blázni, zapálení umělci, ale v dobrém slova smyslu. Na rozdíl například od fakulty sociálních studií, kde jsem také studovala, se ke studentům chovali přátelsky. Na všem se dalo domluvit. Můj posudek závěrečné práce byl ale klasický," řekla dívka.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

MICHAELA ŘÍMANOVÁ
TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ

Autor: Michaela Římanová, Redakce

7.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies