VYBERTE SI REGION

Potomci italských uprchlíků přijeli zavzpomínat na předky. Po sto letech

Blanensko /FOTOGALERIE/ – Kvůli tvrdým bojům první světové války mezi Rakousko-Uherskem a Itálií, nařídila tehdejší císařská vláda vystěhování civilního obyvatelstva trentinské oblasti v Jižním Tyrolsku. Desetitisíce lidí, převážně žen, dětí a starců musely ihned opustit své domovy. Transporty je rozvezly po celém území Čech, včetně tehdejšího hejtmanství Boskovice. Tady jich žilo až do konce války okolo dvou tisíc. V roce 1919 byli povolání zpět do vlasti, ale nyní již do Itálie, protože Jižní Tyrolsko jí připadlo na základě poválečných dohod.

5.6.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Na Blanensko zavítali potomci italských vysídlenců z první světové války. Při pietní akci u sochy Válečnictví vedle ředitelství ČKD Blansko Holding v pátek zavzpomínali na své předky. Během pobytu navštívili i hrob šestileté Arnoldinky Toss v Sulíkově.

Na Blanensko zavítali potomci italských vysídlenců z první světové války. Při pietní akci u sochy Válečnictví vedle ředitelství ČKD Blansko Holding v pátek zavzpomínali na své předky. Během pobytu navštívili i hrob šestileté Arnoldinky Toss v Sulíkově.Foto: DENÍK/Martin Dlouhý

Události těch let a hlavně životy svých předků si tento týden přijeli do Blanska připomenout jejich potomci. Manželé Šebkovi, kteří celou akci zorganizovali, pro ně připravili zajímavý program, jehož vrcholem byl páteční pietní akt u sochy Válečnictví v areálu ČKD Holding Blansko. „Místo jsme vybrali hlavně kvůli soše, která obě země spojuje a symbolizuje naše velké přátelství," vysvětlil Karel Šebek.

Blanenský místostarosta Jiří Crha předal předsedovi Kulturního spolku přátel Čech a Moravy Giulianovi Pellegrinimu, a všem přítomným, památeční desky vydané k výročí první zmínky o městě. Na oplátku dostalo město od Pellegriniho památeční paketu.

Setkání se neslo ve velice přátelském duchu, což si pochvalovali hlavně italští návštěvníci. „Jsem velice šťastná, že jsem mohla navštívit Blansko, tatínek mi o něm vyprávěl a mně to připadalo skoro jako nějaký bájný příběh. Přišli sem s celou rodinou, když mu byly tři roky. Často mluvíval o železnici mezi Blanskem a Brnem, hodně se zajímal o vlaky. Vzpomínal, že hodně pracovali na poli a že občas chodili po almužně, protože nebylo co jíst. Ale nikdy si nestěžoval. Mrzí mě, že už tu dnes se mnou nemůže být, určitě by přijel," pověděla jedna z potomků tehdejších italských vystěhovalců Carmen Mattei.

Na své předky zavzpomínal i Pietro de Gara z italské provincie Trento. „Příbuzní z matčiny strany byli až u Olomouce. Dlouho se mi nedařilo dohledat o nich informace, až díky Jaroslavě Otipkové ze Spolku přátel Ledra. Našli jsme fotku, kde byla celá rodina. S Evou Šebkovou jsme pak našli některé dopisy, jeden dokonce psaný Česky. Rád bych jednou navštívil místo, kde moji příbuzní skutečně pobývali. Jsem ale nesmírně šťastný, že mohu být alespoň tady. Všechno a všichni jsou tak přívětiví," poznamenal de Gara.

Návštěva z Itálie zavítala i do Sulíkova, kde navštívili místní hřbitov, na němž je hrob šestileté Arnoldinky Toss. Ta zde byla na konci války pochována. „Rodina holčičky po válce po hrobě pátrala, ale protože se přejmenovávaly německé názvy obcí na české, nedokázali se zorientovat. Hledali i po roce šedesátém osmém, ale úspěšní byli až před pěti lety, kdy navštívili Sulíkov. Na hřbitově se jedné babičky zeptali, jestli tam náhodou není hrob malé italské holčičky. Paní je k hrobu dovedla. Když uviděli, jak krásně se o něj místní i po sto letech starají, byli dojatí a plakali. Všem to doma pověděli a ti to chtěli vidět na vlastní oči. Italové drží své předky v hluboké úctě a i proto jsou nám nesmírně vděční," vysvětlila Jaroslava Otipková, předsedkyně Spolku přátel Ledra, který se věnuje historii oněch událostí i současným vztahům potomků.

Návštěva se po pietě vydala do centra Blanska a v odpoledních hodinách zavítala na mši ve Křtinách, která byla věnována vzpomínce na jejich předky.

Autor: Martin Dlouhý

5.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies