VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pozůstalí nasypou do znojemského rozpočtu milion korun ročně. Za pronájem hrobů

Znojmo - Více než dvě stě korun zaplatí lidé ročně za nájem hrobového místa ve Znojmě. Platí zejména služby, samotné nájemné upravuje výměr. Město se drží při horní hranici sazby.

19.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Lukáš Kaboň

Milion korun ročně nasypou do znojemské městské kasy lidé za nájmy hrobových míst na městských hřbitovech. Pomyslnou laťku cen hrobů přitom Znojmo drží nejvýše v celém kraji. Za nájem jednohrobu a související služby lidé zaplatí ročně více než 200 korun, v Břeclavi je to 127 korun a v Jindřichově Hradci necelých 170 korun.

Znojemská radnice odkazuje na vyhlášku ministerstva financí, která upravuje výši nájmu v závislosti na počtu obyvatel města. „Ve Znojmě činí nájem 30 korun za metr čtvereční za rok, roční nájem jednohrobu přijde na 72 korun. Lidé platí také náklady spojené s provozováním hřbitova, které přijdou na 132 korun za rok," přiblížila mluvčí města Zuzana Pastrňáková s tím, že se jedná například o odvoz odpadu, vodné, stočné nebo třeba údržba hygienického zařízení a elektrického osvětlení. Rozdíl oproti ostatním městům nebyla radnice schopna vysvětlit.

Lidé zaplatí stejně, ať mají své blízké pohřbené na centrálním hřbitově nebo v okrajové části města. Pouze v Popicích je částka nižší o dvacet procent, popický hřbitov totiž postrádá tekoucí vodu.

Město uzavírá s lidmi smlouvu o nájmu vždy na pět let dopředu, přičemž centrální znojemský hřbitov je dlouhodobě plně obsazený. Volná místa nabízí například Louka.

Úvahami nad tím, jestli by město nemělo ceny míst přehodnotit, se netajil opoziční zastupitel Jiří Kacetl. „Hřbitovní služby patří k základním komunálním službám a měly by být proto pro občany lehce dostupné," naznačil opoziční zastupitel Kacetl.

Do roku 2010 přišel jednohrob ve Znojmě na 160 korun za rok. Úpravy přineslo až nařízení ministerstva financí, které oddělilo nájemné a služby a přineslo pouze zanedbatelné zdražení.

O tři roky později ministerští úředníci stanovili, že ve městě velikosti Znojma bude nájem hrobu maximálně 30 korun za metr čtverečný. „Současně došlo k navýšení ceny za služby o deset procent," vysvětlila mluvčí města Pastrňáková.

Jak doplnila, správa hřbitovů má devět zaměstnanců, kteří pečují o devět hřbitovů. Nájemné včetně poplatků za služby přinesou ročně zhruba jeden milion do obecní pokladny.

Některým lidem se zdá nájem odpovídající. Například přes čtyřicet let má hrob na znojemském centrálním hřbitově rodina Švarcových. „Z mého pohledu je vše v pořádku, všude je čisto a cena za nájem se mi zdá odpovídající," naznačil Jaroslav Švarc.

Naproti tomu v Břeclavi zaplatí lidé třiatřicet korun za hrob a pětadevadesát korun za související služby. „Ceny za služby spojené s nájmem vychází z průměrné výše nákladů na běžnou údržbu hřbitovů za předchozí tři roky," upřesnila Eliška Windová z břeclavské radnice.

Při dolní hranici ministerského výměru se drží v Třebíči. Lidé tam zaplatí 140 korun za hrob ročně. „Nájem hrobového místa stojí 60 korun za metr čtverečný za rok. Z toho 9 korun tvoří nájem pozemku a 51 korun související služby," vysvětlila Markéta Kabátková z odboru kanceláře starosty třebíčské radnice.

V Jindřichově Hradci musí lidé uzavřít nájemní smlouvu na hrobové místo na pět nebo deset a více let. Na méně let správa pohřebiště smlouvy neuzavírá. Za jeden hrob zde zaplatí nájemce 166 korun za rok.

Zatímco v Brně i jiných městech reagovala správa hřbitovů na rostoucí zájem o urnové hroby, ve Znojmě je tomu přesně naopak. V Brně nabízí urnové hroby o třicet korun dráž než hroby klasické. Ve chvíli, kdy centrální hřbitov ve Znojmě nenabízí žádné volné místo, pronajímají urnový hrob o více než padesát korun levněji než klasický. Uložení v kolumbáriu přijde pozůstalé ve Znojmě zhruba na čtyři sta korun a smlouvu město uzavírá na deset let.

Autor: Ilona Pergrová

19.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies