VYBERTE SI REGION

Předsedkyně Zelených Drápalová: Nejsem populistka. Dokážu říct, že něco nejde

Brno - Na konci letošního ledna ve Straně zelených povýšila. Důvěru kolegů, kteří ji zvolili předsedkyní, zdůrazňuje i obliba mezi lidmi v Novém Lískovci. Tu dokládá fakt, že brněnskou městskou část řídí jako starostka už od roku 2002. „Zpětně jsem přemýšlela, jestli existuje nějaká jiná strana, se kterou bych byla ochotná spojit své jméno. Žádnou jsem nenašla," tvrdí dvaapadesátiletá Jana Drápalová.

1.3.2015 1
SDÍLEJ:

Předsedkyně strany Zelených a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

S jakými ideály jste šla do politiky?

Dlouho jsem působila v neziskovém sektoru. Zabývala jsem se ekologickým poradenstvím, úsporami energií a dalšími podobnými projekty, které se týkaly šetření zdrojů. Chtěla jsem přenášet témata z neziskovek do skutečné komunální politiky. Snad se ukázalo, že dokážu prosadit opatření, která jsou přínosná pro životní prostředí a zároveň i pro lidi.

Proč jste si vybrala Stranu zelených?

Původním povoláním jsem zootechnička. Příroda mi byla odjakživa hodně blízká. Dodnes jsem členka Českého svazu ochránců přírody. Díky tomu jsem znala hodně lidí ze Strany zelených. Byla jsem ráda, když mě představitelé strany oslovili, abych za ně kandidovala.

Uvažovala jste i o jiné straně?

Zpětně jsem přemýšlela, zda existuje nějaká jiná strana, se kterou bych byla ochotná spojit své jméno. Žádnou jsem nenašla.Předsedkyně strany Zelených a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.

Post starostky Nového Lískovce jste na podzim obhájila už potřetí. Čím si to vysvětlujete?

Člověk své kroky hodnotí méně objektivně. Domnívám se ale, že důvodem je fakt, že se nebojím veřejně vystupovat. Chodím na schůze a osobně lidem vysvětluji, proč chce obec udělat to nebo ono. Vědí, že věci jen populisticky neslibuji a že rovnou řeknu, když něco prostě nejde.

Jaké aktuální problémy teď v městské části řešíte?

Velkou bolestí Nového Lískovce je parkování. Potřebujeme zajistit větší počet parkovacích míst. Zároveň ale nechci, aby se zhoršila kvalita veřejných prostranství. Musíme myslet na maminky s kočárky, ale i na to, jak zachovat dostatek zeleně, protože v betonové džungli se v létě bydlet nedá. Parky jsou pro klima na sídlišti velmi důležité. Příkladem u nás může být nový park Pod Plachtami. Je tam jezírko, do něhož teče dešťová voda, kterou odvádíme ze střech paneláků.

Zpátky k parkování. Jaké novinky chystáte?

Je potřeba lidem přesně říct, kde můžou parkovat, a kde ne. To je ale problém celého Brna. Hřeší se na to, že místa mnohdy nejsou jasně vyznačená. V Lískovci je prostoru, kde by se dalo parkovat, hodně. Ale je potřeba změnit dopravní značení nebo rozšířit cesty.

A co tolik diskutované rezidenční zóny?

Začneme je plánovat a vyznačovat až potom. Chceme, aby fungovaly jen večer a v noci. Přes den není v Novém Lískovci s parkováním problém.

Kdy je můžou řidiči očekávat?

V Lískovci máme tradici, že všechna závažná rozhodnutí projednáváme s lidmi. Letos prosadíme nová parkovací místa, do půlky příštího roku se pobavíme s obyvateli a začátkem roku 2017 můžou zóny vzniknout. Připravit se na ně musí i úřad. Půjde o velkou administrativní zátěž.

Jsou lidé spíše pro, nebo proti zónám?

Ti, kteří mají jedno auto, je vesměs vítají. Zvýší se jim šance, že na sídlišti zaparkují. Horší je to s lidmi, kteří vlastní aut víc. Ptají se, jestli dostanou i víc parkovacích karet. Je to největší otázka, kterou musíme vyřešit.

V čem se liší komunální politika v městské části a velkém brněnském zastupitelstvu?

Hlavně v tom, jak blízko má člověk k lidem. Pro starostu je ale výhodné být zároveň zastupitel města.

Proč?

Přijatá rozhodnutí se velmi dotýkají městských částí. Lidé si zvykli, že s problémy chodí za starostou. Nerozlišují, jestli je věc, kterou řeší, v jeho kompetenci. Zkrátka čekají, že jim starosta pomůže.Pro zvětšení klikněte.

Jaký problém Brna považujete za největší?

Problémů je dost, ale žádný z nich není nepřekonatelný. V Brně se žije dobře. Ale paradoxně to, co považuju za velkou výhodu, tedy že se lidé zajímají o rozvoj města, může být chápáno i jako slabina. Dosažení shody je těžší. Jako například v případě přesunu nádraží. Celý proces je netransparentní. Lidé nemají přístup k informacím, proto se pak šíří nejrůznější fámy.

Máte návod, jak to vyřešit?

Doufám, že současná koalice situaci napraví. Shodli jsme se, že veškeré studie, které připraví město nebo stát, budou veřejné. Jde o to, aby v případě referenda lidé mohli říct, že se rozhodli na základě všech dostupných informací.

Mimochodem, jste zastánkyně přesunu nádraží?

Ne, chtěla bych moderní nádraží v centru. Nikdo v oficiální variantě odsunu navíc nevyřešil problém dobrého napojení odsunutého nádraží na městskou dopravu.

Kromě nádraží lidé v poslední době hodně řeší privatizaci bytů. Jaký na ni máte názor?

Město začalo privatizovat, protože si vyhodnotilo, že padesát tisíc bytů, které vlastnilo, je příliš. Peníze z prodejů se navíc použily na opravy městských domů, a to bylo správně. Nikdo ale nepočítal s tím, že město prodá všechno. Proto jsme už nepodporovali zařazování dalších domů do privatizace, ale jenom doprodej těch, o kterých se rozhodlo dříve.

Jak je to teď?

Dnes je počet bytů, které má Brno ve svém vlastnictví, zhruba takový, jaký by měl být. Mnohé městské části se navíc o bytový fond starají velice dobře. Není důvod zateplené a opravené domy teď prodávat. Město by nájemní byty mít mělo. Můžou sloužit mladým lidem, kteří si těsně po studiích nemohou dovolit hypotéky, nebo důchodcům a rodinám s nižšími příjmy. Všichni mají přece nárok na důstojné bydlení.

Máte jasno, jak dál postupovat?

Pokud se mají v budoucnu bytové domy prodávat, tak pouze individuálně a se zdůvodněním, proč si je Brno nechce nechat.

Zelení před volbami slibovali, že zlevní jízdné v brněnské hromadné dopravě. Splníte to?

Pracujeme na tom. Jde o způsob, jak spoustu lidí přivést k rozhodnutí, že nechají auto doma a zvolí cestu hromadnou dopravou. Odborníci zpracovávají studie, které mají zhodnotit, jak velké snížení ceny bude pro lidi atraktivní. Předtím, než o něm rozhodneme, chceme mít v rukou nějakou konkrétní analýzu, aby zlevnění mělo smysl a nešlo jen o populistické plácnutí do vody.

Mluvilo se o variantě, že zlevnění se bude týkat jen lidí s trvalým bydlištěm v Brně. Platí to pořád?

Jedno řešení opravdu počítá s tím, že levnějšího jízdného se dočkají jen Brňané. Jeví se to jako jediná možnost, jak nezasáhnout do tarifů integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. To může celou věc prodloužit a značně zkomplikovat.

Takže lidé bez trvalého bydliště přijdou zkrátka?

Nemusí to tak být. Pro ně můžeme najít jinou formu zvýhodnění. Pokud jezdí hromadnou dopravou dlouho a pravidelně, můžou dostat slevu.Předsedkyně strany Zelených a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.

Kdy jízdné zlevní?

Je to věc, na které se koalice shodla a chce na ní dál pracovat. Mohlo by to být už od příštího roku. Rychleji jsme to ani neslibovali, protože nebylo reálné, že se všechno stihne.

Nedávno jste se stala předsedkyní Strany zelených. Jaké jsou reakce lidí z Nového Lískovce?

Většinou pozitivní. Obavu mají z toho, že odejdu do Prahy. S funkcí předsedkyně ale nic takového spojeného není. Nejedná se o práci na plný úvazek, takže ji můžu stíhat souběžně s funkcí starostky.

Přesto plánujete v budoucnu přesun do parlamentu?

I když jsem slyšela, že není dobré, když jsou komunální politici v parlamentu, já si to nemyslím. Starostové vědí, co lidi trápí. A často také narážíme na skutečnost, že v tom, abychom lidem mohli pomoct, nám brání zákony. A kde jinde je máme změnit než právě v parlamentu?

Nevylučujete tedy, že zamíříte do vyšších pater politiky?

V roli komunální političky se cítím užitečná. Netvrdím ale, že bych jednou nechtěla zkusit i něco jiného.

Abyste mohla vstoupit do parlamentu, musí zelení uspět ve volbách. Jak na to?

Nejdřív nás čekají krajské volby, na které se už připravujeme. Máme rok, abychom nachystali dobrý program. Chceme, aby o něm diskutovala celá strana. Je potřeba aktualizovat ten z roku 2004. Sice byl hodně nadčasový, ale svět se dost proměnil. Zároveň se snažíme nalákat všechny typy voličů, hlavně mladé lidi. Mám dojem, že v Brně se nám to daří.

Jak konkrétně?

V poslední době vstoupilo do strany hodně mladých, kteří nevysedávají na schůzích a jsou aktivní. Třeba naše členka Petra Němcová se angažovala při sběru podpisů za referendum o nádraží. Celou kampaň řídila a nepotřebovala u toho vést za ručičku. Je tu spousta talentovaných lidí, kteří mají velké plány.

Vaše rodina se nebojí, že utečete do Prahy?

Manžel i já jsme vždy měli každý své vlastní aktivity. Děti už jsou dospělé a z domu, což mi rozvazuje ruce. Každopádně nemám ambice stát se Pražačkou, Morava je moje srdeční záležitost.

Nechyběla by vám v Praze vaše vnoučata?

Mám dvě a je fakt, že s přesunem do Prahy bych je nevídala tak často. Vnuk má teď tři roky, a když jsem u něj na návštěvě, kolikrát mě nechce ani pustit domů. Na svoje děti jsem moc pyšná. Mají dobrá povolání, rodiny. Člověk má pocit, že výchovu nezbabral.

Rodina vás evidentně dobíjí energií. Jak ještě relaxujete?

Poslední dobou nemám moc času, ale od mládí jsem sportovala, mojí životní láskou se stalo kolo. Navíc jsem se provdala za cyklistu, takže tím jsem svůj osud zpečetila. Posledních třicet let jsem snad nebyla na jiné dovolené než na kole. Mám z něj ale hromadu úžasných zážitků.

A kromě sportu?

Po třinácti letech starostování jsem se konečně dostala k tomu, abych si ušila novolískovecký kroj. Celkem mi to čistého času zabralo asi třicet hodin. I s páráním. Měla jsem ale střih a poradkyni na telefonu, když jsem se dostala do úzkých. Byla to pro mě obrovská výzva. Ověřila jsem si, že kromě přemýšlení zvládnu i něco krásného vytvořit.

Autor: Lenka Šklubalová

1.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies