VYBERTE SI REGION

Při sebevraždách jsou brutálnější muži. Ženy chtějí být i po smrti hezké

Jižní Morava, Vysočina – Na jižní Moravě a Vysočině lidé páchají nejméně sebevražd z republiky. Podle odborníku díky silnému postavení rodiny a silným kořenům v rodnému kraji.

17.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv VLP

Na balkoně jednoho z brněnských domů stojí za zábradlím muž. Chce skočit dolů a ukončit své trápení s drogami. Dvojice strážníků se mu to snaží vymluvit. Nakonec si sebevrah dává říct a leze zpátky. I tak může vypadat pokus o sebevraždu. Podobné příběhy ale nemají vždy šťastný konec.V posledních několika týdnech policisté na jižní Moravě zaznamenali hned několik sebevražd. V první polovině srpna chtěl do propasti Macocha na Blanensku skočit mladý muž. Policejní vyjednavač mu to sice rozmluvil, muž se ale za týden vrátil na místo a do hlubiny skočil. Další týden udělal totéž jiný muž. „Nevím, co k tomu říct. Nemůžeme zabránit sebevrahům, aby skočili do propasti," konstatoval bezradně vedoucí správy Punkevních jeskyní Hynek Pavelka.

Přitom na jižní Moravě a Vysočině páchají lidé podle statistik sebevraždy nejméně z celé České republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu loni spáchalo na jihu Moravy sebevraždu 168 lidí. Na Vysočině jich bylo šestapadesát. „Statistiku z letoška zatím nemáme," oznámil Jan Cieslar z úřadu.

Podle odborníků za tím stojí víc věcí. „V případě jižní Moravy se především jedná o region, kde je relativně nízká nezaměstnanost. Právě nemožnost pracovat je jedním z hlavních důvodů, proč lidé chtějí se životem dobrovolně skončit," uvedl brněnský psychoterapeut Aleš Aujezký.

Sebevraždy v číslech (2012, 2011, 2010)
sebevraždy v Jihomoravském kraji: 168, 157, 144
sebevraždy na Vysočině: 56, 81, 56

sebevraždy mužů na jižní Moravě: 139, 142, 118
sebevraždy žen na jižní Moravě: 29, 15, 26

sebevraždy mužů na Vysočině: 48, 70, 47
sebevraždy žen na Vysočině: 8, 11, 9

celkem v České republice: 1647, 1588, 1502
sebevraždy mužů: 1370, 1336, 1245
sebevraždy žen: 277, 252, 257

Zdroj: Český statistický úřad. Údaje za letošní rok ještě nejsou k dispozici.

Další významný faktor představuje rodina. Podle odborníků platí, že čím silnější rodinné zázemí, tím je riziko sebevraždy menší. „Na jižní Moravě a Vysočině má rodina silné postavení. Lidé mají navíc k regionům silnou vazbu, cítí tam své kořeny. To například o severních Čechách neplatí," upozornil psychoterapeut.

Vliv na počet sebevražd má i další okolnost. Pokud se v médiích objevují zprávy o sebevrazích často, začne případů přibývat. „Je to dokázané na základě analýz. Člověk, který si o sebevraždě přečte, může později nabýt dojmu, že to není nic tak těžkého," upozornila policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková.

V posledních letech se o statistiky sebevražd zajímají také poradenské firmy, na které se lidé obrací v případě peněžní krize. Někteří do poradny zajdou po propuštění z psychiatrické léčebny. „Občas se klienti zmiňují i o tom, že uvažovali o sebevraždě. Takoví lidé se objeví zhruba jednou za měsíc, takže to není zas tak časté, protože k nám chodí řešit celkovou peněžní situaci a pak to nejsou věci, s kterými se chce někdo chlubit," podotkl Karel Křivánek z Občanské poradny v Jihlavě.

Brněnský psycholog Jiří Brančík nicméně upozornil, že prototyp sebevraha v podstatě neexistuje. „Sebevrahem se lidé až na výjimky nerodí. Spíš je k tomu nutí životní okolnosti. Výjimku představují snad jen někteří lidé trpící duševními poruchami, například klinickou depresí nebo schizofrenií," sdělil psycholog.

Informoval, že existují dva hlavní druhy sebevražd. „Především jsou bilanční sebevraždy. Lidé si je rozmýšlí delší dobu, když se jim například nahromadí několik problémů, které jsou z jejich pohledu neřešitelné," vysvětlil odborník.

Druhý typ představují činy v afektu. Ty si aktéři naopak nerozmýšlí. „Mohou se pro ně rozhodnout například kvůli náhlému silnému rozčilení. Prostě je napadne, že už nechtějí nic dál řešit a skončí to," popsal druhý typ Brančík.

Rozdíl je i ve způsobech, jakým život dobrovolně končí muži a ženy. Zatímco ženy obvykle volí méně brutální způsoby, jako předávkování se léky nebo podřezání žil, muži často končívají život pod koly vlaků nebo zastřelením. „Je to dáno větší agresivitou, kterou v sobě muži mají. Ženám navíc většinou není lhostejné, jak vypadají i po smrti. Muži tohle obvykle neřeší," řekl psycholog.

Podle Brančíka se sebevrahům dá pomoci. Musí ale chtít oni sami. „Je něco jiného, když někdo o sebevraždě začne přemýšlet a pak se s plánem svěří. Odborníci mu mohou poradit, co s tím. Pokud si ale někdo schovává problémy jen pro sebe, je to složité," podotkl.

Úmysl zabít se lidé tají i psychologovi

Havlíčkův Brod - Ve své praxi se psycholog Pavel Plíšek potkal s lidmi, kteří chtěli vyřešit své problémy sebevraždou, dvakrát. „Šlo o bezdětnou ženu pozdního středního věku, druhá byla matkou nezletilého dítěte. Ta první nakonec svůj úmysl uskutečnila a skočila z mostu pod vlak," uvedl Plíšek. Obě ženy podle něj trpěly chronickým stresem, který pramenil ze zoufalého partnerského a existenčního stavu.

Osmapadesátiletou Petru přivedly do jeho ordinace potíže, které už nezvládala řešit: dlouhodobý alkoholismus jejího mladšího nezaměstnaného manžela, permanentní nedostatek peněz, žárlivost z jeho strany doprovázená opakovaným psychickým i fyzickým týráním. „Seděla u mě schoulená v křesle, plakala a stále opakovala, že to všechno snášela jen kvůli tomu, aby nezůstala sama. Děti neměla, blízké přátele také ne. Tvrdila, že není hezká, že už je stará a také, že neví, co má v životě dělat dál," vzpomínal Plíšek.

Žena k němu chodila čtyři měsíce, vždy jednou za čtrnáct dní. „Posiloval jsem její pošramocené sebevědomí, rozebíral s ní etapy jejího života a hledal ten správný impulz, který by ji posunul dál. Potřeboval jsem jí dostat z jejího ubíjejícího životního stereotypu práce, domácnosti a problematického manžela," líčí psychoterapeut případ.

Ženě doporučoval, aby manžela opustila. Zprvu se toho bála, pak svolila. „Říkala mi, že si sehnala podnájem. To bylo v době, kdy policie jejího partnera vykázala na několik dní z domu," pokračoval Plíšek.

V té době podle něj začala situace vypadat lépe, když najednou přišla zpráva o tom, že žena spáchala sebevraždu. Vyšlo totiž najevo, že nedostatek peněz řešila i zpronevěrou. Pracovala v sázkové kanceláři a na vyrovnání manka si vzala lichvářskou půjčku, kterou nezvládla splácet.

Osmadvacetiletá matka Jana se do Plíškovy ordinace dostala ze stejných příčin jako paní Petra. Její partner byl agresivní alkoholik. Proto žena nakonec odvezla dítě k rodičům a tam zapila prášky alkoholem. „V tomto případě šlo o jasný pokus demonstrativní sebevraždy. Rodiče ji včas objevili a zavolali pomoc," zdůraznil psycholog.

Podle něj bylo v tomto případě důležité, že se její rodiče o vše postarali. Otec přestěhoval její věci k nim domů a partnera, který Janu hledal, rezolutně vykázal z domu. Dceru, které později také sehnal práci, přivedl po jejím pobytu na psychiatrii také do Plíškovy ordinace.

Podle něj byla žena submisivní a inteligentní, takže s terapií nebyly větší problémy.

Autor: Marek Lajtkep, Redakce

17.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies