VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ráječko: místo elektrárny se pasou ovce

Ráječko - Bodláky a přerostlá suchá tráva. Ale také husí krky na kabely, kabelové žlaby nebo konstrukce z panelů. Tak ještě před rokem vypadal pozemek u Ráječka, na kterém měla vyrůst obří fotovoltaická elektrárna. Tu chtěla v Ráječku postavit společnost Papeno. Do stavby se pustila načerno. Stavební povolení sice dodatečně získala, jenže prošvihla termín, do kterého mohla získat dotaci od státu. Nedostavěnou elektrárnu proto demontovala a odvezla pryč.

25.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Kopáč Jiří

Obrovský pozemek, který dlouho ležel ladem, poutá pozornost lidí projíždějících z Ráječka do Rájce. Před časem se jej rozhodl využít farmář Zdeněk Slouka z Rájce- -Jestřebí. „Zaujal mě proto, že je tak velký a celistvý a nachází se kousek od mojí farmy. Sehnal jsem si tedy kontakt na majitele pozemku, který mi jej pronajal. Dělal jsem tam seno, pásl asi sedmdesát ovcí a na jaře tam bude i čtyřicet telat. Ale byl tam strašný nepořádek, plochu jsem uklízel půl roku," uvedl Slouka.

Při úklidu si dokonce málem zničil zemědělskou techniku. „Zemní pásky čouhaly ze země každých deset metrů, ale přes trávu nebyly vidět. Tak jsem si několikrát rozbil traktor a sekačku. Nyní ještě musím odstranit čtyři trafostanice. A bagrem zasypu výkopy, které tam zůstaly," plánuje farmář.

Pozemek chce oplotit elektrickým ohradníkem. „Jednak kvůli dobytku a také proto, že mi tam lidé vyváželi nepořádek ze zahrádek nebo ze staveb. Musím ale počkat, až vodohospodáři zavložkují vodovod. Nyní tam intenzivně pracují," řekl Slouka.

S pozemkem má podle svých slov velké plány. Ačkoliv za pronájem platí spoustu peněz. „Chci, aby se tam moje farma rozrůstala. Mám ale obavy, že mi dají majitelé výpověď. Přišel bych pak o hodně. Ostatní pozemky, které mám například v Klepačově nebo Rudici, jsou rozkouskované. Za ten v Ráječku platím strašně moc peněz, tolik nestojí ani parcely v těch nejúrodnějších oblastech. Ale stojí mi to za to," dodal Slouka. Přesnou cenu za nájem ale sdělit nechtěl.

30 let.Takovou dobu bude platné stavební povolení, které společnost Papeno získala na výstavbu fotovoltaické elektrárny v Ráječku.

Podle starosty honebního společenství Rájec-Ráječko Miroslava Pokorného mají majitelé s pozemkem další plány. „Naposledy jsem s jedním z nich mluvil v roce 2013. Řekl mi, že do čtyř až pěti let se na pozemku bude něco dít. Ale co to bude, neupřesnil," uvedl Pokorný. Remízek pro zvěř, který společnost Papeno kvůli elektrárně vykácela, nahradila novým, jak slíbila.

Podle Pokorného tam kvůli zvěři udělali dřevěné oplocení. „Vysázený remízek zřejmě uschnul, nyní tam rostou plané dřeviny. Ale zvířatům to nevadí, pohybují se tam třeba srny nebo bažanti," uvedl Pokorný.

Jednatel společnosti Václav Šindelář odmítl Blanenskému deníku Rovnost sdělit, jaké mají další plány s rozsáhlým pozemkem v Ráječku. Firma měla podél silnice také vysázet stromy u silnice. „Nějaké stromy a keře vysadili, ale u cesty se tak nestalo. Nemělo to pro ně smysl, když elektrárnu nepostavili. Stromy ji měly zastiňovat," řekl vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný. Podle Pokorného měla být součástí projektu i stezka pro pěší až do Rájce-Jestřebí. Vedle hřbitova měli vysadit například alej z lip. Ze všech plánů ale nakonec sešlo.

Podle vedoucího blanenského oddělení stavebního řádu Petra Šamonila však může společnost ve výstavbě elektrárny pokračovat klidně i ze dne na den. „Vydali jsme tři dodatečná stavební povolení, která jsou stále platná. V územním plánu je plocha určená k výrobě elektrické energie. Pokud by chtěl někdo od firmy pozemky koupit a postavit na nich něco jiného, musel by požádat o změnu územního plánu. Při našem posledním jednání však majitelé říkali, že od záměru s elektrárnou neustoupili," zdůraznil Šamonil.

Stavební povolení bude platné po dobu třiceti let. „Vydali jsme jej na dočasnou stavbu. I kdyby tam elektrárna vznikla, pak by ji museli demontovat," doplnil Šamonil.

Starosta Ráječka Vít Rajtšlégr o plánech společnosti nic neví. Obec by si podle něj pozemky nemohla dovolit odkoupit. „Stálo by to miliony. Rozvíjíme se spíše směrem k Horní Lhotě, kde jsme koupili a prodali pozemky, na nichž dnes stojí rodinné domy," uvedl Rajtšlégr.

Proti elektrárně vystupovalo místní občanské sdružení. „Jsme rádi, že elektrárnu nedostavěli a že dal farmář pozemek do pořádku. Když se ale zeptáme na obecním úřadě, co bude s prostorem dál, nikdo nám nedokáže odpovědět," posteskla si jedna ze sympatizantek sdružení.

Autor: Petra Srstková

25.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies