VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Restituce: církve chtějí na získaných pozemcích hospodařit nebo je pronajímat

Blanensko – Hlavně pole a lesy. Ty na Blanensku získají různé církve, které o ně požádaly v restituci. O nejvíc pozemků má zájem Kongregace sester Těšitelek Božského srdce Ježíšova. Nárok si dělá na stovky metrů čtverečních v Rozseči nad Kunštátem, Rudce, Tasovicích, Zbraslavci, Nýrově, Louce nebo Sebranicích.

29.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Sestry Těšitelky tam chtějí hospodařit. „Již nyní to pro nás odborně zajišťuje společnost INÉS Kunštát, kterou vlastníme. Na Blanensku jsme požádali o přibližně 1 700 hektarů lesních pozemků," uvedla generální představená Pavla Pichlerová.

Lukrativní pozemky

Kongregace si nárokuje i pozemky v Kunštátě. Před časem podala žalobu mimo jiné na Státní pozemkový úřad a město Kunštát. Soudní proces stále trvá. „Zatím je předčasné mluvit o tom, co budeme dělat, když soud rozhodne v jejich prospěch. Jde o lukrativní pozemky v okolí zámku směrem ke Zbraslavci. Zasahují i do sadu Třešňůvka, který chceme v budoucnu propojit spolu se zámkem a Panskou zahradou," uvedl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter.

Bude rád, když městu tyto pozemky zůstanou. „Může se pak na nich rozrůstat průmyslová zóna nebo stavět rodinné domy," upřesnil Wetter.Pro zvětšení klikněte.

Zmíněné řeholní společenství usiluje i o pozemky v katastru Sebranic. Na některých z nich jsou i cesty nebo veřejné stavby. „Převážně ale mají zájem o lesy a polnosti. Některé pozemky už stát převedl, další jsou ještě v řešení," sdělil místostarosta Sebranic Jiří Páral.

Již je například jisté, že více než osmdesát hektarů lesa v Horním Smržově připadne Arcibiskupství olomouckému. „Ještě jsme ale ze Státního pozemkového úřadu neobdrželi rozhodnutí o dvou drobných parcelách. Celkem bychom tak měli na Blanensku dostat pětaosmdesát hektarů," přiblížil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Arcibiskupství už založilo společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. „Zemědělské polnosti budeme pronajímat a lesy sami obhospodařovat a zajišťovat odbyt dřeva. Tímto se chceme navrátit k našim historickým kořenům a zajistit chod naší církve na několik desetiletí dopředu. Budeme tak moci platit například opravy našich budov nebo provoz našich nemocnic či škol," přiblížil Gračka.

Asi pět set metrů čtverečních lesa v Kunštátě již stát přiznal České provincii Kongregace Dcer Božské lásky. „Ještě máme dostat přibližně dva hektary, žádost se vyřizuje. Les nyní někdo obhospodařuje. Plánujeme jej i nadále pronajímat," sdělila sestra Blanka Kadlčíková.

Největším restituentem na Blanensku je Římskokatolická církev. O její majetek na jižní Moravě pečuje Biskupství brněnské. Stát mu již vrátil asi dva tisíce hektarů převážně orné půdy. „Ta zůstane ve vlastnictví příslušných farností, které je budou pronajímat zemědělským společnostem či soukromým zemědělcům. Budou tedy plnit účel, který měly v dobách před komunistickým režimem, kdy sloužily k zemědělské výrobě," uvedla mluvčí Biskupství brněnského Martina Jandlová.

Nemají stroje

Například farnost v Olešnici podle faráře Pavla Lazárka získala polnosti nejen v Olešnici, ale také v Crhově, Rovečném a Sulkovci. „Prodloužíme takzvané pachtovní smlouvy s původními pronajímateli, například se zemědělským družstvem v Rovečném. Uděláme to i proto, že naše vlastní hospodaření bylo přerušeno na několik desetiletí a zázemí fary jej již obnovit neumožňuje. Potřebovali bychom na to třeba zemědělské stroje a podobně," vysvětlil Lazárek.

Církve mohly o nemovitý majetek žádat Státní pozemkový úřad do konce roku 2013. „Některé církve jsou přesvědčené o tom, že určitý pozemek ve vlastnictví obce nebo města jim historicky patří a obracejí se na soudy. V některých případech se může stát, že majetek byl v rozporu s takzvanými blokačními paragrafy převeden na města či obce. Když jej soud navrátí státu, církev může o takový pozemek zažádat znovu," řekla mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

Autor: Petra Srstková

29.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Po životním šampionátu biatlonistku Koukalovou čtvrté místo mrzelo

Stejně jako loni zakončila biatlonistka Gabriela Koukalová mistrovství světa čtvrtým místem v závodu s hromadným startem. Na rozdíl od Osla ale byla dnes v Hochfilzenu rozmrzelá, protože na poslední položce chybovala a v závěrečném kole přišla o medaili.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies