Za soukromé alternativní školy přitom Brňané zaplatí tísíce korun měsíčně. Speciální třídy zaměřené na netradiční výuku však v současnosti vznikají i ve státních základních školách. Právě ty si letos rodiče pro své děti volili velmi často. „V tomto školním roce je navštěvuje přibližně 586 žáků," sdělila Marie Klusoňová z pedagogicko-organizačního oddělení brněnského magistrátu. Loni to bylo o třicet méně.

V Brně mohou zatím děti navštěvovat tyto třídy ve třech základních školách. Chodit mohou třeba do Waldorfské základní školy v Plovdivské ulici nebo na základní školu Pastviny. Setkat se tam mohou například se slovním hodnocením namísto známek nebo s výukou bez klasických učebnic.

O větším rozšíření netradičně vedených tříd do klasických základních škol však město zatím neuvažuje. „Většinu alternativních škol stále zřizují soukromníci. Naším primárním cílem je dle mého názoru spíše zajistit většinové části rodičů dostatek běžných škol tak, aby měli z čeho vybírat," uvedl první náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Kapacita speciálních tříd v základní škole Pastviny nicméně nepokrývá poptávku rodičů. Do tříd, v nichž pedagogové vyučují podle zásad Montessori pedagogiky, chodí čtyřiapadesát žáků. „Díky obrovskému zájmu děti můžeme vybírat podle toho, zda splnily vstupní podmínky. Letos jsme u zápisu museli odmítnout deset dětí," informovala ředitelka školy Jarmila Líčeníková. Rozšířit se má netradiční výuka v nejbližší době i na druhý stupeň.

Alternativní vyučování podle tamní učitelky a asistentky ředitele Marie Švecové funguje oproti běžným školám velmi odlišně. Děti při Montessori výuce pracují v blocích po hodině a půl, pedagog má pro ně spíše roli průvodce. „Výhodou jsou také věkově smíšené třídy. U stejně starých dětí velmi často vzniká konkurence, u nás žáci snaží spolupracovat a učit se od sebe navzájem," popsala.

Pro rodiče mohou být podle Lenky Šamánkové z brněnské pedagogicko-psychologické poradny alternativní třídy řešením v případě, že jim nevyhovuje tradiční školní systém.
„Pozornost tito rodiče zaměřují na proces vzdělávání, nikoliv na jeho výsledek. Mnozí při střetu se školní realitou zjišťují, že se jejich představy o výuce odlišují od zajetého systému a je pro ně někdy schůdnější přemístit dítě do alternativní třídy, než zdlouhavě hledat společnou řeč v klasické škole," řekla psycholožka.

Individuálnější přístup

Velký rozdíl alternativních tříd oproti těm tradičním spočívá podle ní například v individuálnějším přístupu k dítěti. Odlišný je také způsob motivace dětí ke vzdělávání. „Ten vyučující zakládají na principu vnitřní motivace. S tím souvisí i jiný typ hodnocení oproti klasické škole, kde je stále ještě zažitou motivací známkování podle průměrného výkonu třídy," vysvětlila Šamánková.

Atraktivní je pro rodiče nicméně i individuální přístup soukromých škol. Poslední volná místa zbývají třeba v soukromé základní škole Sluníčko Montessori v Černopolní ulici. „Letos celkově vyučujeme čtyřicet žáků, školné se měsíčně pohybuje od čtyř tisíc tří set korun," uvedla ředitelka školy Zuzana Fedáková.

Zájem o netradiční výuku je i v nově otevřené ScioŠkole v brněnských Heršpicích. Od září tam vyučují jednatřicet dětí. „Klíčový je rozvoj studijní autonomie, tedy schopnosti posoudit, co je třeba se naučit a jak," nastínil ředitel školy Vítězslav Dohnal. Za měsíční školné tam rodiče zaplatí pět tisíc korun.

ScioŠkole letos svou dceru svěřil například Radek Svoboda. „Věřím, že vzdělávání dětí má dnes vypadat jinak než v klasické základní škole. Díky netradiční výuce může dcera jasněji vnímat, co chce v budoucnu dělat, bude mít totiž víc podnětů vybrat si, co ji baví," prohlásil Svoboda.

RŮŽENA MACHÁLKOVÁ
MARKÉTA CHUMCHALOVÁ