VYBERTE SI REGION

Rok 2035? Každý čtvrtý Jihomoravan bude v důchodu

Jižní Morava - Kraj za dvacet let? Český statistický úřad nahlédl do imaginární věštecké koule a zjistil, že každý čtvrtý obyvatel bude důchodce a starších devadesáti let bude místo šesti tisíc devatenáct tisíc.

15.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lenka Klimentová

Z předpovědi vytvořené na základě výsledků sčítání lidu z roku 2011 plyne, že se podstatně zvýší počet lidí nad pětašedesát let. „Do roku 2035 počet starých lidí naroste na 290 tisíc, což je čtvrtina obyvatel kraje," uvedla ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně Helena Kratochvílová.

Zatímco před dvaceti lety byl průměrný věk obyvatel kraje 37,5 let, v roce 2004 průměr poprvé dosáhl čtyřicet let a letos se podle prognóz zvýší na téměř dvaačtyřicet let. Během dalších dvaceti let potom naroste o pět let.

Důvodem je zestárnutí silných poválečných ročníků, neustále se snižující porodnost a také prodlužující se doba dožití.

A zatímco za dvacet let bude každý čtvrtý obyvatel kraje důchodce, v roce 2050 podle předpovědi dokonce každý třetí. „Trend stárnutí je nezvratný. Porodnost je nízká, obyvatelstvo bude stárnout dál. Aby se proces stárnutí zastavil, ženy by musely mít až dvanáct dětí," nastínila brněnská socioložka Lucie Vidovićová.

populace v krajiprůměrný věk:
2015 41,9
2035 46,6
2050 48,2
počet lidí nad devadesát let:
2015 6 264
2035 18 964
2050 31 705
Zdroj: ČSÚ

Na problému nachází i pozitiva. „Kvůli vysokému počtu důchodců pro ně vzniknou nové domovy a s tím i spousta pracovních míst v sociálních službách," vysvětlila socioložka.

Podle analytika Michala Kozuba je ale počet nových pracovních míst zanedbatelný. A je lepší problém stárnutí řešit. „Existují tři způsoby. Zvýšení porodnosti, podpora rodin s dětmi například daňovými úlevami anebo migrační politika, která je ovšem do jisté míry extrémní," vysvětlil Kozub. Přiznal ale, že zastavení procesu stárnutí populace je spíše utopie.

Se stárnutím souvisí i klesající počet obyvatel kraje. Těch je nyní zhruba milion a 170 tisíc. Za dvacet let zde bude žít o patnáct tisíc lidí méně.

Jen do roku 2021 se na počtu obyvatel bude podílet jak migrace, tak přirozený přírůstek. Dále už ale migrace nebude schopná nahradit zvyšující se rozdíl mezi počtem zemřelých a narozených.

Vylidňování kraje se tradičně nejvíce projevuje v Brně. Počet Brňanů každoročně klesá o tisícovku. Naopak na Brněnsku ovšem počet lidí o tisíc narůstá. Mladí lidé se totiž často stěhují z města na venkov a raději za prací dojíždějí. Staří lidé v krajském městě zůstávají. „Je to celosvětový trend. Velká města se vylidňují a stárnou. Naopak vesnice v jejich blízkosti se rozrůstají. Obsazují je mladé rodiny toužící po klidu. Opačně jsou na tom ale oblasti daleko od metropole. Vylidňují se, protože nejsou atraktivní. Mají vysokou nezaměstnanost i obtížné dopravní spojení s krajským městem. Tím i špatný dosah zdravotnických zařízení nebo škol," poukázala socioložka Vidovićová na příklad Hodonínska či Znojemska.

Autor: Věra Sychrová

15.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies