VYBERTE SI REGION

Romské rodiny do Znojma? Fáma

Znojmo - Dolní částí Znojma se šíří zvěsti o tom, že se mají do jednoho z paneláků na Sokolovské sestěhovat sociálně slabé romské rodiny z brněnského Cejlu. Podle radnice jde o fámu.

19.10.2012 19
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Už několik týdnů mají lidé na sídlišti v dolní části Znojma bouřlivé téma k diskusi. Podle některých se mají do jednoho z paneláku sestěhovat sociálně slabé romské rodiny z brněnského Cejlu. Podle radnice to ale není pravda. Obyvatelé tamního sídliště jsou ale přesvědčeni o opaku.„Některý ze zdejších městských paneláků se prý má prodávat soukromé firmě. Ta má údajně sestěhovat třicet romských rodin do tohoto domu a „vydělávat" tak na příspěvcích na sociální bydlení," napsal do redakce Znojemského deníku Jan Kadraba.

Že je téma na tamním sídlišti opravdu žhavé, potvrdil redakci i další obyvatel města. „Můj zaměstnanec s tím teď přišel do práce, prý tam lidem kvůli tomu hrozí výpovědi z nájmů a chystají proto i petice," popsal muž, který nechtěl být jmenován, jeho jméno ale redakce zná.

Jedna z žen, která bydlí na Sokolovské ulici, se k tématu nechtěla veřejně vyjadřovat. „Ale mezi lidmi to tady vře. Skutečně se toho bojíme," řekla redaktorovi Deníku.

Vedení města ale tvrdí, že hlasy o hromadném přistěhování romských rodin do Znojma jsou vymyšlené. „Opravdu nemáme žádné informace o tom, že by se do Znojma měli stěhovat další Romové," prohlásila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Její slova potvrdil i šéf městského odboru sociálních věcí Karel Burdík. „A nevíme ani o tom, že by se sem v poslední době nějaký větší počet lidí nastěhoval," řekl.

Vedení radnice vzkazuje, že není pravda ani to, že se má prodávat panelový dům na Sokolovské soukromé firmě. „Co se týče Sokolovské, tak prodej domu soukromé firmě je čirá fáma. Prodej bytů tam probíhá na základě schválených zásad pro prodej bytových jednotek," nastínila mluvčí města.

Obyvatelé města se hromadného stěhování sociálně slabých rodin začali obávat poté, co zjara letošního roku našlo ve Znojmě svůj nový domov na padesát Romů z východu Slovenska. Deset rodin skončilo v nájmu v soukromé ubytovně nacházející se na Vídeňské třídě pod znojemskou prodejnou Albert. Někteří obyvatelé Znojma mají nyní strach, že se nastěhováním lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, jen zvýší kriminalita ve městě.

A proč si vlastně zjara letoška vybrali lidé bez práce ze Slovenska k bydlení jihomoravské město známé vysokou nezaměstnaností? Podle Martina Kovalčíka z organizace Člověk v tísni je důvod takového stěhování prostý.

Podobnou situaci monitorují totiž i jinde v zemi a obecně lze podle něj říci, že za takovým stěhováním stojí finanční zisky majitelů levných ubytoven a hotelů. „Ukazuje se, že mít takovouto ubytovnu je docela dobrý byznys, protože nájmy v nich jsou docela šílené. Za jednu malou místnost čtyři krát čtyři, kde není žádné zázemí, se platí i dvanáct třináct tisíc," naznačil.

A fakt, že tak vysoký nájem platí majitelům ubytoven často lidé s minimálními příjmy, je podle něj jen zdánlivým paradoxem. „Majitel ubytovny dostává totiž tyto peníze za nájem rovnou od úřadu ze sociálních dávek," přiblížil nedávno praxi Kovalčík.

VOJTĚCH SMOLA

Autor: Redakce

19.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
23 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies