VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rychlost soudů? Břeclavský je třetí nejpomalejší, na vině je i Brno

Břeclavsko – Ve spodních patrech tabulky, která srovnává počet protahujících se civilních řízení v kategorii tři až pět let, se umístil Okresní soud v Břeclavi. V republice je třetí nejhorší. V kategorii případů starších více než sedm byl 
v květnu sedmnáctý.

11.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Martin Divíšek

Statistiku čerpající z údajů ministerstva spravedlnosti zpracovala pro Břeclavský deník Rovnost advokátka Jana Kašpárková. „V oblasti civilních sporů, mezi něž patří zaplacení nějaké částky, platnost výpovědí z práce, rozvod nebo vypořádání spoluvlastníků, patří 
k těm nejpomalejším v republice. Co může obyvatele trochu uklidnit je skutečnost, že 
v blízkých okresech jako Zlín, Hodonín a Kroměříž, jsou na tom ještě hůře," uvedla Kašpárková, jež se dlouhodobě zabývá odškodněními za soudní průtahy.

Zásadní důvody prodlužování sporů jsou v Břeclavi dva: nenaplněný stav soudců a silná léta, kdy počet řízení oproti ročnímu průměrů několikanásobně stoupl. „Za posledních více než deset let jsme nebyli v plném počtu. Měli jsme minimálně dvě až tři soudkyně na mateřské dovolené, což dost oslabuje. Případy pak se pak rozdělí mezi zužující se okruh soudců. Navíc mezi roky 2009 až 2011 byl velmi silný nápad věcí, takže k prodlužování logicky dochází," říkal předseda břeclavského soudu Josef Mužík.

Děti zatím dospěly

Kašpárková se po svých zkušenostech domnívá, že na vině je také odvolací soud, v tomto případě ten krajský v Brně. „Ze své praxe mohu potvrdit, že ač je obecně za extrémně pomalou považovaná justice 
v severních Čechách, výsledky z Brna ji mnohdy předčí," přikývla advokátka.

Lidem radí, aby při zdlouhavých průtazích žádali odškodné. Jedině tak je podle ní možné, aby soudy práci urychlily. „Protože až v momentě, kdy to státní pokladnu bude stát větší částky, bude mít velkou motivaci situaci nějakým způsobem řešit," je přesvědčená Kašpárková.

Soudce Mužík ale zároveň upozornil, že za obstrukcemi 
a natahováním času někdy stojí samy znesvářené strany. „Využívají toho, co jim zákon dovolí. Čas se pak natahuje," podotkl Mužík.

V jednom z případů ohledně výživného se tak stalo, že děti dospěly dříve, než padl rozsudek. „Jde ale o výjimky. 
V rámci tisíců spisů se něco zadrhne vždy. Promítá se do toho i působení rodičů, není to otázka soudce, že by to chtěl sám od sebe natahovat. Naopak je rád, když to odsýpá," doplnil předseda soudu s tím, že od září budou v plném počtu 18 lidí.

Se zdlouhavými soudními tahanicemi mají zkušenost například ve Vranovicích, kde se od devadesátých let táhl spor o určení vlastnictví budovy jídelny a části prvního stupně základní školy. Věc se dostala až k Ústavnímu soudu. „S vědomím nejistoty a nejistého výsledku jsme nemohli do budovy nic investovat. Žádná modernizace. Bez výměny oken, bez zateplení… Nemohli jsme na budovu čerpat žádné dotace. To se ale po konečném rozsudku změnilo. Nyní tam připravujeme centrum vzdělávání," oznámil vranovický starosta Jan Helikar.

Autor: Lukáš Ivánek

11.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies