V Hodoníně v současnosti fungují dvě občanská sdružení, která se snaží hájit zájmy nejen své, ale i okolí a životního prostředí. Tím mladším je Hodonín – Sever. „Aktivně jsme vystoupili proti výstavbě bioplynové stanice v roce 2008. Naše petice měla nečekaný úspěch. I proto jsme se rozhodli, že v činnosti budeme pokračovat," přiblížil začátky za Hodonín – Sever Eduard Kratochvíl s tím, že sdružení vychází především z podnětů občanů.

„Jak máme ve stanovách, chceme v místních podmínkách chránit životní prostředí, kvalitu života nebo bránit prosazování skupinových zájmů na úkor většiny. Proto jsme dávali své připomínky i do akčního plánu města a aktivně korespondujeme s příslušnými odbory města, hygienou a případně i firmami o aktuálních problémech," sdělil Kratochvíl.

Mezi ty patřilo například odhlučnění a odprašnění armaturky, parkování na Národní třídě, čerpací stanice popílku za Finskými domky, zahrádky v bývalém hliníku na Brněnské ulici nebo územní plán města. „Momentálně nás dost trápí znečištění podchodu pod nádražím," upozornil Kratochvíl.

Brigádní očista

Občanské sdružení Borovice vzniklo už v roce 1999 jako reakce na snahu vykácet předměstský les mezi bývalou pekárnou a benzinkou. „Ten má status lesa zvláštního určení. Je určený k rekreaci starších lidí, rodinám s dětmi a sportovcům. Také chrání před hlukem z dopravy, prachovým spadem a exhaláty průmyslové zóny," uvedl předseda Borovice František Ryšavý s tím, že sdružení založili proto, aby mohli být účinným partnerem vůči radnici.

„Chceme uchovat občanům Hodonína, hlavně těm starý, co už toho moc neujdou a rodinám s dětmi kus nefalšované přírody. Naším cílem je udržet les, působit na lesáky, aby nekáceli holosečí, a aby vysazovali nové stromky. Každé jaro děláme brigádu a les čistíme od odpadků, kterých je požehnaně," sdělil předseda.

Obě sdružení spolupracují s radničním odborem rozvoje města. „Dostáváme od nich podněty a jednáme s nimi," potvrdil vedoucí odboru Jaroslav Malát.

V podstatně jiné pozici jsou ve Veselí nad Moravou, a to i díky historickému vývoji. Zájmy obyvatel místních částí, bývalých samostatných obcí Milokošti a Zarazic, hají tamní osadní výbory. „Za minulého režimu jsme měli občanské výbory. Ty ale prakticky nic nenavrhovaly, navíc jsme jen kvůli nim dostávali úkoly ve fabrice. V devadesátých letech vznikl náš osadní výbor. Mohli jsme sice leccos navrhovat, ale výsledek nebyl odpovídající. To se změnilo až v posledním volebním období," řekl předseda milokošťského osadního výboru Ludvík Luža.

V posledních letech si totiž výbory mohou samy navrhnout, co jejich městská část potřebuje.

Pro potřeby Milošti a Zarazic pak radnice schvaluje ročně milion korun. „Svoláváme schůzi, kde se domluvíme. Ta sice může být veřejná, ale zatím jsme ji takovou nepořádali," uvedl předseda zarazického osadního výboru Jiří Pavka.

Podle Luži zjišťují potřeby obyvatel tím, že se s nimi denně potkávají. „Místní nám řeknou, co chtějí," podotkl.

Členy osadních výborů po volbách navrhují i schvalují zastupitelé. Veselské se schází jednou za jeden či dva měsíce a jsou jedinými osadními výbory v hodonínském okrese. Další jsou až v Kroměříži a Vyškově. „U nás je pět osadních výborů. Podněty od zastupitelů ani dalších občanů k vytvoření dalšího nejsou," uvedla mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Jiný přístup zvolili v Bohuslavicích, které jsou od roku 1980 součástí Kyjova. „Máme u nás dvě občanská sdružení, které jsou ale zaměřené spíše na kulturu, historii nebo folklor a vinařství. Pokud je ale zapotřebí něco u nás udělat, máme možnost oslovit naše zastupitele nebo radní, kteří jsou z Bohuslavic. Také u nás bývají hovory se starostou a nedávno se tady uskutečnilo i zasedání zastupitelstva," přiblížil tamní situaci Ondřej Celý z Bohuslavic.