VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škola bez hranic spojuje děti z třiceti zemí. Hrají si tam Ukrajinci vedle Rusů

Brno - Ve škole ve Staňkově ulici v Brně se spolu učí děti z celého světa. Vycházejí spolu dobře, šikanu tam nikdy neměli.

9.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
19 fotografií

Brněnská základní a mateřská škola ve Staňkově ulici spojuje děti různých národností z víc než třiceti zemí po celém světě.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Nevraživost mezi Rusy a Ukrajinci nebo křesťany a muslimy? Na základní a mateřské škole ve Staňkově ulici v Brně tyto problémy nemají, i když z 256 žáků je v současnosti už 130 cizinců z víc než třiceti zemí světa. „Přijmu každé dítě, pokud pro něj mám místo. Nerozlišuji mezi národnostmi ani etniky," ujišťuje ředitelka školy Jana Hlaváčová.

Ve škole děti chodí do smíšené třídy, kde jsou Češi i cizinci. Pedagogové učí v češtině. Tu mohou zájemci vylepšovat i třikrát týdně v odpoledním kroužku. „Chodila jsem na cizinecký kroužek v druhé a třetí třídě. Pomáhal mi lépe si zvyknout na nové prostředí," oceňuje čtvrťačka Ruba Khaled Saleh Ghallab, která do České republiky přišla před víc než dvěma lety s rodinou z Jemenu.

Nový program

Právě u odpoledních kurzů češtiny pro cizince vznikla myšlenky vzdělávacího programu Škola bez hranic. „Ředitelé z celého Brna chtěli, abych do kurzu přijala i děti cizinců z jejich škol," vzpomíná Hlaváčková.

Postupně začala spolupracovat s Jihomoravským centrem na podporu integrace cizinců i s ministerstvem školství. Projekt se nakonec rozrostl až do dnešní podoby. „S kolegyněmi jsme napsaly i učebnici češtiny pro nejmenší žáky, která do té doby neexistovala," vysvětluje Hlaváčková.

Děti se dozvědí, jak například pozdravit při příchodu do třídy nebo jaké jsou zvyklosti v České republice. Často nastoupí do školy bez sebemenší znalosti češtiny. „Děti, jejichž mateřština je slovanský jazyk, se naučí česky rychle, někdy i za dva měsíce. Jiným to může trvat i dva roky," srovnává Martina Svatoňová, která na základní škole učí už jedenadvacet let.

V porovnání s kolegy na jiných školách má náročnější práci devatenáct tamních učitelů. „Občas se dostaví demotivace," připouští.

Pro lepší pochopení rozdílnosti kultur měli pedagogové i různá školení. „Jeden školitel nám například vysvětlil, že ve Vietnamu lidé nikdy nechodí pomalu. Děti proto pořád běhaly. Až díky kurzu jsme pochopili, že to nedělají naschvál," uvádí Hlaváčková.

Ačkoli se projekt Škola bez hranic nejdřív nabízel pouze školákům z Evropské unie, teď je jich ve škole odtamtud jen třicet. „Nejvíc dětí je z Ukrajiny. Hodně jich přibylo loni, když tam vypukl konflikt," vysvětluje Hlaváčková.

I jiné děti do České republiky přivedly nepokoje v jejich rodných zemích. „Jeden chlapec k nám přišel z Afghánistánu. Novým spolužáků pak vyprávěl, jak byla jeho rodina vězněná a matku mučili ozbrojenci Talibanu. Celá třída u toho plakala," líčí ředitelka. Rodině se nakonec podařilo utéci do České republiky za otcem lékařem.

Z Afghánistánu do Brna přišel i lékař Mohammad Safa Hassami se svou rodinou. Na Staňkovu chodí každé ráno čtyři jeho děti. „Nemůžeme být spokojenější. Děti vždy říkají, že i kdybychom se stěhovali mimo Brno, musím je každé ráno vozit na Staňkovu," tvrdí Hassami.

Děti mezi sebou nemají většinou žádné neshody. Se šikanou se ve škole za deset let nesetkali. Podle Hlaváčkové i díky tomu, že děti učí toleranci a respektu k jiným kulturám.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ

Autor: Redakce

9.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
9 15

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies