VYBERTE SI REGION

Škola bez hranic spojuje děti z třiceti zemí. Hrají si tam Ukrajinci vedle Rusů

Brno - Ve škole ve Staňkově ulici v Brně se spolu učí děti z celého světa. Vycházejí spolu dobře, šikanu tam nikdy neměli.

9.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
19 fotografií
Brněnská základní a mateřská škola ve Staňkově ulici spojuje děti různých národností z víc než třiceti zemí po celém světě.

Brněnská základní a mateřská škola ve Staňkově ulici spojuje děti různých národností z víc než třiceti zemí po celém světě.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Nevraživost mezi Rusy a Ukrajinci nebo křesťany a muslimy? Na základní a mateřské škole ve Staňkově ulici v Brně tyto problémy nemají, i když z 256 žáků je v současnosti už 130 cizinců z víc než třiceti zemí světa. „Přijmu každé dítě, pokud pro něj mám místo. Nerozlišuji mezi národnostmi ani etniky," ujišťuje ředitelka školy Jana Hlaváčová.

Ve škole děti chodí do smíšené třídy, kde jsou Češi i cizinci. Pedagogové učí v češtině. Tu mohou zájemci vylepšovat i třikrát týdně v odpoledním kroužku. „Chodila jsem na cizinecký kroužek v druhé a třetí třídě. Pomáhal mi lépe si zvyknout na nové prostředí," oceňuje čtvrťačka Ruba Khaled Saleh Ghallab, která do České republiky přišla před víc než dvěma lety s rodinou z Jemenu.

Nový program

Právě u odpoledních kurzů češtiny pro cizince vznikla myšlenky vzdělávacího programu Škola bez hranic. „Ředitelé z celého Brna chtěli, abych do kurzu přijala i děti cizinců z jejich škol," vzpomíná Hlaváčková.

Postupně začala spolupracovat s Jihomoravským centrem na podporu integrace cizinců i s ministerstvem školství. Projekt se nakonec rozrostl až do dnešní podoby. „S kolegyněmi jsme napsaly i učebnici češtiny pro nejmenší žáky, která do té doby neexistovala," vysvětluje Hlaváčková.

Děti se dozvědí, jak například pozdravit při příchodu do třídy nebo jaké jsou zvyklosti v České republice. Často nastoupí do školy bez sebemenší znalosti češtiny. „Děti, jejichž mateřština je slovanský jazyk, se naučí česky rychle, někdy i za dva měsíce. Jiným to může trvat i dva roky," srovnává Martina Svatoňová, která na základní škole učí už jedenadvacet let.

V porovnání s kolegy na jiných školách má náročnější práci devatenáct tamních učitelů. „Občas se dostaví demotivace," připouští.

Pro lepší pochopení rozdílnosti kultur měli pedagogové i různá školení. „Jeden školitel nám například vysvětlil, že ve Vietnamu lidé nikdy nechodí pomalu. Děti proto pořád běhaly. Až díky kurzu jsme pochopili, že to nedělají naschvál," uvádí Hlaváčková.

Ačkoli se projekt Škola bez hranic nejdřív nabízel pouze školákům z Evropské unie, teď je jich ve škole odtamtud jen třicet. „Nejvíc dětí je z Ukrajiny. Hodně jich přibylo loni, když tam vypukl konflikt," vysvětluje Hlaváčková.

I jiné děti do České republiky přivedly nepokoje v jejich rodných zemích. „Jeden chlapec k nám přišel z Afghánistánu. Novým spolužáků pak vyprávěl, jak byla jeho rodina vězněná a matku mučili ozbrojenci Talibanu. Celá třída u toho plakala," líčí ředitelka. Rodině se nakonec podařilo utéci do České republiky za otcem lékařem.

Z Afghánistánu do Brna přišel i lékař Mohammad Safa Hassami se svou rodinou. Na Staňkovu chodí každé ráno čtyři jeho děti. „Nemůžeme být spokojenější. Děti vždy říkají, že i kdybychom se stěhovali mimo Brno, musím je každé ráno vozit na Staňkovu," tvrdí Hassami.

Děti mezi sebou nemají většinou žádné neshody. Se šikanou se ve škole za deset let nesetkali. Podle Hlaváčkové i díky tomu, že děti učí toleranci a respektu k jiným kulturám.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ

Autor: Redakce

9.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies