Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavkov se obklopí zelení. Na severní straně vysadí tisíce rostlin

Slavkov u Brna – Za jeden biokoridor obdrželi Slavkovští krajskou cenu, druhý začnou brzy budovat. Vysadí na dvanáct tisíc dřevin.

7.10.2013
SDÍLEJ:

Modrá a červená barva na mapce v severní a východní části Slavkova u Brna ve směru na Rousínov i Němčany značí plánovanou výsadbu tisíců stromů a keřů. Pomůže dotace. Foto: Agroprojekt

Vytvořit ze Slavkova u Brna město obklopené prstencem zeleně se rozhodlo jeho vedení. Zatímco na jižní straně už Slavkované můžou využívat biokoridor, který vznikl za účelem protipovodňových opatření, na východě a severu zelený lem dosud městu scházel. To se má však brzy změnit.

„Na biokoridor jsme získali dotaci šest milionů korun. Velkou výhodou je, že z ní můžeme uhradit až sto procent uznatelných nákladů. Jak to ale nakonec s penězi bude, jestli nám vystačí, se ukáže teprve při výběrovém řízení. Až dostaneme nabídky od potenciálních zhotovitelů zakázky, budeme vědět víc. Projekt biokoridoru už je každopádně hotový," přiblížil současný stav Jaromír Kamínek, který má vytvoření biokoridoru na slavkovském odboru životního prostředí na starosti. Dodal, že výběrové řízení město vyhlásí každým dnem.

Na tři části

V okolí města tak vznikne rozlehlá zelená plocha. „Celkem bude mít tři části. Začínat bude na hranici katastru s obcí Němčany. Poté bude pokračovat pod kaplí svatého Urbana okolo cesty na horním okraji zahrádkářské kolonie až k silnici od Rousínova. Za silnicí bude pokračovat až k areálu střelnice. Dohromady je to plocha o výměře pěti a půl hektaru," popsal Kamínek.

Výsadba počítá s dřevinami v řádech tisíců kusů. „Sázet budeme především stromy a keře. V plánu je víc než dvanáct tisíc kusů dřevin. Budou to většinou u nás běžně se vyskytující druhy. Ze stromů například habry, lípy, jeřáby, duby nebo břízy, z keřů pak třeba drslen. Budou to sazenice okolo metru až metru a půl vysoké. Výsadbu plánujeme v různých skupinách a útvarech, které budou zpočátku oplocené, aby byly chráněné před okousáváním zvěří. Než stromy vyrostou a biokoridor začne plnit svoji funkci, však bude ještě pár let trvat. Odhadem by to mohlo být tak deset až patnáct let," přiblížil úředník.

Kdy se začne sázet, určí počasí. „Teoreticky bychom mohli začít už letos v listopadu, je ale možné, že to už kvůli počasí nepůjde, takže bychom začali až v příštím roce," vysvětlil Kamínek.

Biokoridor město buduje především za ekologickými účely. „Jde o to zachovat biodiverzitu, tedy vlastnost vykazovat rozdílnost. Stromy také lépe můžou pomoci se zadržováním vody a obecně dělají prostředí příjemnějším. Zelená plocha nicméně není plánovaná jako primárně rekreační, takže tam Slavkované nenajdou lavičky pro trávení volného času. Sloužit bude spíš lidem, kteří vyrazí na procházku, nebo si třeba zaběhat," doplnil Kamínek.

Vysazení dřevin ocení i například zahrádkáři. „Určitě je dobře, když se tam stromy plánují. Budou totiž rozrážet vítr, a tak i bránit nafoukávání sněhu z polí do zahrádek. Biokoridor bude také určitě útočištěm pro včely a další opylující hmyz, který nám pomáhá k dobré úrodě. Myslím proto, že zahrádkářům nová výsadba jedině prospěje. Jenom je důležité, aby vysázené stromy nezasahovaly korunou do cest," naznačil správce moštárny patřící slavkovskému zahrádkářskému svazu Jindřich Sáček.

Zachytí vodu

Nový biokoridor může mít také potenciál pro rozvoj turistiky. „Mám z něj opravdu radost. Slavkov bude jedním z mála měst, která budou téměř kompletně obklopená prstencem zeleně. Je také příležitostí pro vybudování okružní vycházkové a cyklistické trasy okolo města. Navíc bude bezpochyby významný i krajinářsky, a to nejen po stránce ekologické, ale i estetické. Navíc pomůže zachytávat vodu z případných přívalových dešťů," pochvaloval si ředitel Technických služeb ve Slavkově u Brna Radoslav Lánský.

Autor: Karel Kašpárek

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Koncept vysokorychlostního transportního systému Hyperloop. Ilustrační foto.
2 9

Hyperloop porazil rychlovlak. V ekonomické výhodnosti

Do výrobního cyklu dánského piva byla "zapojena" i lidská moč z hudebního festivalu.

VIDEO: Ani kapku nazmar! Dánové uvařili „urinální“ pivo Pisner

Jaromír Nohavica ragbistou? Nádherná hra, která spojuje lidi, vzpomíná

/ROZHOVOR/ Sám se nebojí o sobě říct, že jako hráč žádná extra třída nebyl, přesto ragby miluje a mluví o něm jen v superlativech. Skladatel a zpěvák Jaromír Nohavica má jasno.

Smečka psů z domu hrůzy skončí v útulku. Pomoc potřebuje i sám majitel

/FOTOGALERIE/ Několik desítek dospělých psů a štěňat žije v centru Mladé Boleslavi v otřesných podmínkách. Ve velkém rodinném domě Na Kozině, který patří Václavu Hrbáčkovi, běhají zvířata mezi haldami odpadků. Do zadní části, kde mají přístřešek, se dá sotva projít.

Nejen slunce, oči ohrožuje v létě i voda a nebezpečný prvok

Léto je spojeno s lákavou představou dovolené, lékaři ale upozorňují, že pro naše oči je to ale naopak období plné nástrah v podobě slunce, klimatizace i špinavé vody.

Dopravní podnik ročně chytne téměř 300 tisíc černých pasažérů

/INFOGRAFIKA/ Počet cestujících nedodržujících přepravní podmínky poslední roky mírně stoupá. Typická je pro ně kamenná tvář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení