Přitažlivé místo na pomezí regionů se snadným dojížděním za prací na všechny strany. Tak vidí Hrušovany a jejich okolí například tamní mladá rodačka Monika Mažárová. „Jsem ráda, že se v Hrušovanech a okolních obcích v posledních letech dost staví a že přibývá i občanské vybavenosti a dalších užitečných věcí či aktivit. Úvahy o hledání stavebního místa jsou pro mě zatím vzdálené, ale až to bude jednou aktuální, Hrušovany budou jedním z prvních míst, které mě budou zajímat," uvažovala Mažárová.

Jak dodala, není to jen pro citový vztah k rodišti. „Hrušovansko je trochu zvláštní místo na pomezí Znojemska a Mikulovska. Historicky spadaly jednou tam, jednou jinam. Ale důležité je, že se odsud dá dobře dojíždět za prací ať už do Znojma, do Mikulova, Brna i do Rakouska," popsala Mažárová.

V samotných Hrušovanech letos radnice na přelomu roku rychle vyprodala dvě nově chystané lokality. „Parcel bylo šestadvacet, obsazené jsou skoro všechny. Letos se budeme věnovat hlavně sítím. Do lokality Sklepní budeme investovat čtrnáct milionů, do lokality Lesní kolem pěti," uvedl nedávno starosta Miroslav Miloš.

uvolněná půda

Ke stavebnímu boomu se chtějí brzy připojit i Hevlíně. „Po dlouhých jednáních máme od pozemkového úřadu přislíbený do konce roku bezplatný převod dvou a půl hektaru pozemků. Půdu dlouho blokovaly církevní restituce, ale nyní už je volná. Protože jde o dlouhý pás pozemků mezi zástavbou, zamýšlíme tam dotvořit ucelenou čtvrť," přiblížil starosta Hevlína Antonín Pichanič s tím, že na uvolněném pozemku má vzniknout osmnáct až dvacet stavebních míst.

Tolik jich v nedalekém Šanově prodali loni. „Za posledních zhruba šest let jsme prodali parcel kolem šedesáti. A dalších osmnáct stavebních míst nyní připravujeme. Musíme ale myslet na to, abychom měli dost peněz na přivedení inženýrských sítí," informoval starosta Šanova Petr Škarek.

Volných pozemků k budoucímu zastavění má podle jeho slov obec stále ještě dost. „Podařilo se nám je získat ještě v devadesátých letech, dnes by to již bylo kvůli rostoucím cenám složité. Limituje nás tedy hlavně to, kolik peněz můžeme z našeho rozpočtu vynaložit na zmiňované sítě. Na ně se totiž již nedá získat podpora a musíme vystačit s vlastními zdroji," upozornil Škarek.

Podpora výstavby je poznat na počtu obyvatel. „Ještě v devadesátých letech měl Šanov kolem jedenácti set obyvatel, dnes je jich patnáct set čtyřicet. Velkou část tvoří místní, které se nám daří ve vsi udržet, a také lidé z okolních obcí, kde volné parcely k dispozici nejsou," doplnil šanovský starosta.

Mezi stavebníky jsou i ti, kdo si místo poblíž hranic s Rakouskem vybrali proto, aby mohli snadněji cestovat k jižním sousedům za prací.

lidé odchází

Opačný příběh prožívají sousední Hrabětice. „Po volných parcelách se lidé ptají často, bohužel obec prakticky žádné nemá už řadu let. Osobně si myslím, že obec by se měla rozrůstat hlavně ve svém zastavěném území a ne v nějakých satelitech. A dostupné parcely uvnitř obce máme, ale jsou v soukromém vlastnictví," posteskl si starosta Hrabětic Jaroslav Fodor.

Potvrdil, že na chybějící stavební místa obec doplácí úbytkem obyvatel. „Ještě mezi válkami Hrabětice měly šestnáct set obyvatel, v současnosti jsme na zhruba polovině," poznamenal Fodor.