VYBERTE SI REGION

Společnost dělali brněnským vědcům na Antarktidě tučňáci i lachtani

Brno – Dvacet kilogramů výzkumného materiálu, který představují vzorky lišejníků, půdy a sedimentů, si přivezli vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Získali je při letošní expedici na antarktické základně Johanna Gregora Mendla sídlící na ostrově Jamese Rosse. "Jejich zpracování potrvá zhruba půl roku,“ podotkl nejmladší člen týmu Ondřej Zvěřina z Ústavu chemie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

14.3.2012 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
ILUSTRAČNÍ FOTO: Brněnští vědci na Antarktidě.

ILUSTRAČNÍ FOTO: Brněnští vědci na Antarktidě.Foto: Kamil Láska

Expedici, která se vrátila před dvěma dny a na Antarktidě strávila necelé dva měsíce, letos obohatily nové přírůstky do týmu i nové oblasti bádání. Podle slov vědeckého vedoucího týmu Miloše Bartáka z Ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byla letošní expedice nejen úspěšná, ale také odlišná od těch předchozích. „Tým omladili noví členové, což příjemně změnilo atmosféru a náladu na stanici. Zavedli jsme také nový obor výzkumu díky Šárce Mášové z Ústavu parazitologie a zoologie, která studuje parazitologii,“ vysvětlil novinky Barták.

Účastníci expedice se shodli na tom, že letošní antarktické léto bylo nejteplejší, které na základně zažili. „Některé ledovce stály kvůli abnormálnímu růstu teplot až o jeden metr,“ popsal další člen výpravy klimatolog Kamil Láska z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dodal, že antarktická stanice na ostrově Jamese Rosse má nový talisman. „Je jím tučňák, po celou dobu výzkumu se nebál naší přítomnosti. Kromě něho nás občas navštívili i tuleni, lachtani nebo rypouši,“ vyjmenoval zvířecí návštěvníky Láska.

Sídlo vybudovala před pěti lety Masarykova univerzita nedaleko nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova.

Autor: Martina Koziolová

14.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies