VYBERTE SI REGION

Staré jesle změní podobu příští rok. Stane se z nich chráněné bydlení

Vyškov - Přestože od převodu majetku mezi Vyškovem a Jihomoravským krajem uplynulo už půl roku, staré jesle v ulici 9. května ve Vyškově stále stojí. Kraj je má přeměnit na chráněné bydlení pro klienty z Ústavu pro tělesně postižené na zámku v Habrovanech, kvůli problémům s dokumentací však stavba letos s nejvyšší pravděpodobností nezačne.

12.5.2013
SDÍLEJ:

Radniční věž ve Vyškově - ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Markéta Forró

Informaci potvrdila mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. „Na základě připomínek dotčených orgánů se v současné době přepracovává dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Vzhledem k tomuto zdržení můžeme pro letošní rok předpokládat pouze dopracování všech stupňů projektové dokumentace, získání příslušných povolení a zadání veřejné zakázky na dodavatele stavby," vysvětlila Kapitančiková.

Součástí domu bude výtah, zázemí pro personál, společné prostory ve skupinové domácnosti a venkovní bezbariérové úpravy pozemků včetně dvou parkovacích míst pro klienty se ztíženou možností pohybu.

Jesle získal kraj výměnou za dům s pečovatelskou službou v Polní ulici, který daroval městu. Pro jeho klienty se nic nezměnilo, město pokračuje v poskytování sociálních služeb i nadále. Přesto má s budovou velké plány. A na rozdíl od kraje by je chtělo zvládnout pokud možno letos. „Chceme budovu zateplit a vyměnit okna, abychom tak předešli tepelným ztrátám," vysvětlil vyškovský místostarosta Ivo Bárek.

Po úpravách mají náklady na vytápění klesnout až o třetinu. Investice do zateplení si vyžádá zhruba dvanáct milionů korun, městu však pomůže dotace. „O tu si nejdřív u Státního fondu životního prostředí zažádal Jihomoravský kraj, proto je teď nutné vyřídit změnu žadatele, kterým je nově město Vyškov. Státní fond s tím žádný problém nemá, jen to znamená další administraci," upozornil Bárek.

Dotace činí necelých pět milionů korun. „Momentálně se chystá projektová dokumentace na výběrové řízení na dodavatele stavby. Ještě uvidíme, jestli náklady zůstanou na odhadované částce, nebo se cena pohne směrem dolů. Samozřejmě bychom uvítali druhou možnost," ujistil Bárek.

V budově domu s pečovatelskou službou je přes sto bytů zvláštního určení, ve kterých bydlí důchodci. Kdyby takhle velký dům mělo teď město postavit, vyšlo by to podle dřívějších slov radnice na víc než sto milionů korun. Město se při převodu muselo zavázat, že nejméně dalších dvacet let bude poskytovat stejné sociální služby, jako to doposud dělal kraj.

Služby v domě poskytují zaměstnanci Centra sociálních služeb Vyškov. „Pečovatelskou službu poskytujeme bez rozdílu všem potřebným klientům, ať bydlí v centru Vyškova nebo třeba v Rychtářově. Ovšem protože v Polní ulici je koncentrace klientů podstatně vyšší a jsou všichni na jednom místě, máme tam pronajaté prostory v přízemí," upřesnil ředitel centra Zdeněk Leznar.

Autor: Markéta Forró

12.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies