VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemné brněnské pískovcové labyrinty: psi štěkali v místech, kde nic nebylo

Brno /TAJEMNÁ MÍSTA JIŽNÍ MORAVY/ - Za druhé světové války vzniklo v Brně a jeho blízkém okolí několik pozoruhodných objektů, o kterých nemá většina lidí ani tušení. Jedním z takových výtvorů jsou pískovcové labyrinty na okrajích Brna, dalším systém štol ve Stránské skále. Zajímavou historii těchto míst popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

23.8.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Tajemné pískovcové chodby v brněnském pozdemí.Foto: Agartha/Kamil Pokorný

Pod Bílou horou, nad Starou osadou, v Černovicích, pod Vinohrady, případně nad Lesnou. Tam všude se člověk prochází nad spletitou podzemní sítí chodeb a krytů, které si lidé vytvořili kvůli náletům spojeneckých letadel za druhé světové války. Mohly vzniknout díky takzvaným písečňákům, malým pískovcovým lomům. „V Brně a okolí jich bylo hodně. Na Bílé hoře tři, pod Vinohrady dva, přičemž jeden tak velký, že tam vznikl i kryt s betonovými zdmi a několika vchody," říká Kamil Pokorný ze sdružení Agartha, jehož členové se snaží podzemní prostory pod Brnem zmapovat.

Do většiny pískovcových labyrintů se teď dá dostat jen těžko. Důvodů je několik. „Vstupy jsou často zasypané nebo se nacházejí na soukromých pozemcích, kam nás majitelé pouštějí jen neochotně. Často nemají vůbec zájem o průzkum a vstupy raději zasypou bramborami nebo řepou," upozorňuje Pokorný. Dodává, že prostory pískovcových labyrintů jsou stísněné, chladné a vlhké, lidé je však přesto vytvářeli.

Protiletadlový kryt byl pro přežití nutný. Po válce Brňané o krytech nikomu neřekli nebo na ně zapomněli. Potvrzuje to i Hana Polášková, která poblíž jedné ze štol bydlela. „Občas jsme si v podobném úkrytu jako děti hrály. Až později mi děda řekl, že to jeho sousedé stavěli jako úkryt před bombami," poznamenává žena.

Jak se dostat ke Stránské skále
- autem: Zaparkovat je možné na jižní straně skal, ideálně v ulici, odkud je možné vystoupat nahoru
- městskou hromadnou dopravou: Na místo je možné dojet jednak tramvají číslo 10 na zastávku Stránská skála, jednak autobusy číslo 31 a 33 na zastávku Hviezdoslavova. Od zastávky tramvaje se dá ke štolám dostat cestičkou směrem na vrchol.
- pěšky: Po svých je možné dojít na Stránskou skálu stezkou vedoucí na kopec. Místo na vyhlídku se lidé vydají doprava, kde objeví vchod do jedné ze štol.

Za druhé světové války vznikl i systém podzemních štol ve Stránské skále. Podobně jako pískovcové labyrinty, také štoly plnily funkci úkrytů pro pracovníky a vedení Ostmarky, továrny na výrobu součástek pro nacistické letecké motory. Do skoro kilometru chodeb širokých až pět a půl metru se mohly vměstnat dva tisíce lidí.

Do štol pod skalním masivem se měla za války přesunout i výroba. „K tomu nikdy nedošlo. Pouze v jedné štole vznikla vybetonovaná podlaha, ale stroje tam nebyly," vysvětluje Pokorný.

Ke štolám se váže i množství tajuplných a zajímavých příhod. Stránská skála přitahuje různé amatérské okultisty. Kvůli snadno dostupným knihám o čarování se do štol vydávají děti a mladiství. Zkoušejí praktikovat magii. Na zemi je občas možné najít moukou vysypaný magický kruh a podobné symboly.

Pokorný připouští, že osobně v těch místech zažil různé děsuplné příhody. „Když jsme brali psy, často štěkali v místech, kde nic nebylo. Někdy jsme i určité energetické útvary nafotografovali a otestovali virgulí," popisuje.

V okolí Stránské skály došlo v minulosti i k několika tragédiím. V roce 1939 se v místě pozdějšího hlavního vstupu do štol zabila pádem z vysoké skály mladá dívka. O něco později se tam podle legendy oběsila i její matka.

Za nejzajímavější považuje Pokorný indicie o existenci zatím neobjeveného systému dalšího patra štol. „Jsou tam větrací průduchy a hlavně zvláštní úzká šikmá štola. Její tvar napovídá, že měla sloužit ke vhánění vzduchu někam níž," nastiňuje. Vzápětí dodává, že kvůli obavám z možného zaminování a také kvůli kluzkému bahnu se zatím nikdo z badatelů neodvážil štolu prozkoumat.

Další díl seriálu Tajemná místa jižní Moravy vyjde už dnes v tištěném Deníku Rovnost a představíme v něm les Černovice na Blanensku

Autor: Lenka Šklubalová

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies