VYBERTE SI REGION

Tajemné brněnské pískovcové labyrinty: psi štěkali v místech, kde nic nebylo

Brno /TAJEMNÁ MÍSTA JIŽNÍ MORAVY/ - Za druhé světové války vzniklo v Brně a jeho blízkém okolí několik pozoruhodných objektů, o kterých nemá většina lidí ani tušení. Jedním z takových výtvorů jsou pískovcové labyrinty na okrajích Brna, dalším systém štol ve Stránské skále. Zajímavou historii těchto míst popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

23.8.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Tajemné pískovcové chodby v brněnském pozdemí.

Tajemné pískovcové chodby v brněnském pozdemí.Foto: Agartha/Kamil Pokorný

Pod Bílou horou, nad Starou osadou, v Černovicích, pod Vinohrady, případně nad Lesnou. Tam všude se člověk prochází nad spletitou podzemní sítí chodeb a krytů, které si lidé vytvořili kvůli náletům spojeneckých letadel za druhé světové války. Mohly vzniknout díky takzvaným písečňákům, malým pískovcovým lomům. „V Brně a okolí jich bylo hodně. Na Bílé hoře tři, pod Vinohrady dva, přičemž jeden tak velký, že tam vznikl i kryt s betonovými zdmi a několika vchody," říká Kamil Pokorný ze sdružení Agartha, jehož členové se snaží podzemní prostory pod Brnem zmapovat.

Do většiny pískovcových labyrintů se teď dá dostat jen těžko. Důvodů je několik. „Vstupy jsou často zasypané nebo se nacházejí na soukromých pozemcích, kam nás majitelé pouštějí jen neochotně. Často nemají vůbec zájem o průzkum a vstupy raději zasypou bramborami nebo řepou," upozorňuje Pokorný. Dodává, že prostory pískovcových labyrintů jsou stísněné, chladné a vlhké, lidé je však přesto vytvářeli.

Protiletadlový kryt byl pro přežití nutný. Po válce Brňané o krytech nikomu neřekli nebo na ně zapomněli. Potvrzuje to i Hana Polášková, která poblíž jedné ze štol bydlela. „Občas jsme si v podobném úkrytu jako děti hrály. Až později mi děda řekl, že to jeho sousedé stavěli jako úkryt před bombami," poznamenává žena.

Jak se dostat ke Stránské skále
- autem: Zaparkovat je možné na jižní straně skal, ideálně v ulici, odkud je možné vystoupat nahoru
- městskou hromadnou dopravou: Na místo je možné dojet jednak tramvají číslo 10 na zastávku Stránská skála, jednak autobusy číslo 31 a 33 na zastávku Hviezdoslavova. Od zastávky tramvaje se dá ke štolám dostat cestičkou směrem na vrchol.
- pěšky: Po svých je možné dojít na Stránskou skálu stezkou vedoucí na kopec. Místo na vyhlídku se lidé vydají doprava, kde objeví vchod do jedné ze štol.

Za druhé světové války vznikl i systém podzemních štol ve Stránské skále. Podobně jako pískovcové labyrinty, také štoly plnily funkci úkrytů pro pracovníky a vedení Ostmarky, továrny na výrobu součástek pro nacistické letecké motory. Do skoro kilometru chodeb širokých až pět a půl metru se mohly vměstnat dva tisíce lidí.

Do štol pod skalním masivem se měla za války přesunout i výroba. „K tomu nikdy nedošlo. Pouze v jedné štole vznikla vybetonovaná podlaha, ale stroje tam nebyly," vysvětluje Pokorný.

Ke štolám se váže i množství tajuplných a zajímavých příhod. Stránská skála přitahuje různé amatérské okultisty. Kvůli snadno dostupným knihám o čarování se do štol vydávají děti a mladiství. Zkoušejí praktikovat magii. Na zemi je občas možné najít moukou vysypaný magický kruh a podobné symboly.

Pokorný připouští, že osobně v těch místech zažil různé děsuplné příhody. „Když jsme brali psy, často štěkali v místech, kde nic nebylo. Někdy jsme i určité energetické útvary nafotografovali a otestovali virgulí," popisuje.

V okolí Stránské skály došlo v minulosti i k několika tragédiím. V roce 1939 se v místě pozdějšího hlavního vstupu do štol zabila pádem z vysoké skály mladá dívka. O něco později se tam podle legendy oběsila i její matka.

Za nejzajímavější považuje Pokorný indicie o existenci zatím neobjeveného systému dalšího patra štol. „Jsou tam větrací průduchy a hlavně zvláštní úzká šikmá štola. Její tvar napovídá, že měla sloužit ke vhánění vzduchu někam níž," nastiňuje. Vzápětí dodává, že kvůli obavám z možného zaminování a také kvůli kluzkému bahnu se zatím nikdo z badatelů neodvážil štolu prozkoumat.

Další díl seriálu Tajemná místa jižní Moravy vyjde už dnes v tištěném Deníku Rovnost a představíme v něm les Černovice na Blanensku

Autor: Lenka Šklubalová

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies