Doplnil, že větší problémy mohou mít ovocnáři, kteří pěstují stromy kvůli zisku. „Když někdo vlastní několikahektarový sad peckovin, následky mrazu pro něj mohou být osudné," poznamenal Zavřel.

Díky extrémně teplému únoru, jehož všechny dosavadní dny byly zatím na jižní Moravě podle meteorologů nadprůměrné, přežije v jihomoravské přírodě víc klíšťat. Tito cizopasníci, kteří přenášejí nebezpečnou boreliózu a někdy i smrtelnou encefalitidu, chladné měsíce přečkávají pod listím nebo kůrou. „I chladnější zimu obvykle dost jedinců přežije. Mnohem víc se jich ale dočká jara, pokud nejsou aspoň týden v kuse teploty nižší než deset stupňů Celsia," vysvětlila Vlasta Svobodová z oddělení parazitologie brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity.

Podle odbornice se tento vývoj stává už pravidlem. „Mírné zimy napomáhají tomu, že klíšťat se na jaře vyskytuje stále víc," dodala Svobodová.

Odborníci předpokládají, že letošní zima narozdíl od klíšťat výrazně neovlivní množství komárů. „Existuje jich hodně druhů. I když je teplé počasí pro líhnutí komárů důležité, nelze říct, že jich díky teplému počasí bude hodně," uvedla Svobodová.

Pro komáry je totiž kromě tepla důležité také vlhko. „Některé druhy se v tomto období vyvíjí v tajícím sněhu. Protože letos na jižní Moravě téměř nebyl, neměly dobré podmínky," doplnila odbornice. Zároveň ale upozornila, že pokud bude v následujícím období hodně pršet, může se tomuto obtížnému hmyzu ještě dařit.

Kvůli teplému počasí mají na jihu Moravy první problémy alergici. Ve vzduchu totiž poletuje pyl a kvetou třeba olše. „Už se na nás obrátilo několik lidí, kterým svědí oči nebo mají rýmu. Situace ale není kritická díky tomu, že je vlhko a pyly tolik nevíří vzduchem," poznamenal brněnský alergolog Tomáš Rohovský. Upozornil, že loňská pylová sezona byla pro alergiky obzvlášť těžká. Kvůli suchému jaru alergeny stále poletovaly vzduchem a pacienti tak měli skoro nepřetržité obtíže.

Probuzené včely

Téměř jarní počasí probralo kromě rostlin i včely. „V teplé zimě se začnou dříve rozmnožovat," upozornil předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Brno-město Oldřich Veverka.

Včelař Veverka doplnil, že když začne včelí královna klást vajíčka a začnou se líhnout malé včely, potřebují mnohem víc potravy. „Zejména mladá včelstva jsou pak v ohrožení. Ne vždy mají dost zásob, aby přežila," vysvětlil.

Jihomoravané se ani v nejbližších dnech nedočkají výrazné změny počasí, jen mírně se ochladí. „Maximální teploty se budou pohybovat mezi šesti až devíti stupni Celsia, minimální kolem jednoho stupně nad nulou. Při zmenšené oblačnosti a slabším větru mohou teploty klesnout až k pěti stupňům pod nulou," uvedla meteoroložka z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Andrea Petričáková.

Kromě února byl na jižní Moravě teplotně výrazně nadprůměrný zejména loňský prosinec. „Zatímco průměrné teploty na jižní Moravě se v prosinci pohybují těsně pod nulou, v prosinci na jihomoravských stanicích meteorologové naměřili teploty průměrně kolem tří stupňů Celsia," uvedla klimatoložka z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Marie Doleželová.

Lednové teploty jsou podle ní pouze mírně vyšší než dlouhodobý průměr. „Počet mrazových dní v lednu je srovnatelný s dlouhodobou hodnotou. V lednu jich na různých stanicích bylo od třiadvaceti do pětadvaceti a dlouhodobý průměr je čtyřiadvacet dní," poznamenala Doleželová.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ