VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Těžba kamene se u Lulče rozšíří, zmizí kvůli ní les

Luleč - Množství prachu a velmi časté dunění, které provází odstřely v kamenolomu, vadí obyvatelům Lulče na Vyškovsku. Bojí se, že bude ještě hůř. Společnost Českomoravský štěrk totiž plánuje rozšířit plochu těžebního prostoru.

25.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

„Rozhodnutí je založené na schváleném územním plánu, který vznikl už za bývalého vedení. A přestože je jeho uskutečnění v nedohlednu, tak si lidé neustále stěžují a podezřívají nás třeba i z toho, že nás společnost podplatila. Už jsem z toho trochu otrávený. Je třeba si totiž uvědomit, že rozšiřování lomu není výmysl současného vedení obce," upozornil místostarosta Kučera.

Naznačil, že lidem často nevadí samotné rozšíření těžby. „Stěžují si hlavně na prach a hluk. Proto jejich aktuální reakci nechápu, protože se těžba posouvá od Lulče. Konkrétně do lesa směrem k Drnovicím," poznamenal Kučera.

Společnost Českomoravský štěrk se připomínkami lidí zabývá. Tvrdí to alespoň Martin Netoušek. „Svědčí o tom například aktivní účast našich zástupců na jednáních lulečského zastupitelstva. Samozřejmě se ale můžou objevit i připomínky, které nelze technicky nebo legislativně zvládnout," upozornil za společnost Netoušek.

Severozápadně

Rozšíření těžby půjde podle něj severozápadním směrem. „Jedná se o lesní plochy. Záměr je situovaný do plochy co nejvíc vzdálené od obydlených oblastí, tedy nejen od Lulče, ale i okolních obcí. Tím se hluk zmírní. Půjde o plošné rozšíření části stávajících etáží. Ostatní procesy zůstanou zachované jako doposud," ujistil Netoušek s tím, že i v případě tlakových vln budou vlivy zřejmě menší než nyní.

Územní rozhodnutí, které má těžební plochu rozšířit, obsahuje mimo jiné i souhlasné stanovisko obce. „I kdybychom se vyjádřili nesouhlasně, nemělo by to žádný význam. Plochy, které další těžba zabere, totiž neleží na našich pozemcích, ale pouze v našem katastru. Takže by náš postoj byl zapracovaný pouze jako připomínka do řízení," vysvětlil místostarosta.

Podle něj je spíš zarážející jiná věc. „Když jsme pořádali zasedání zastupitelstva, kde jsme problematiku projednávali, z lidí nepřišel skoro nikdo. Až jsme záměr schválili, tak se začali hlasitě ozývat," kroutil hlavou Kučera.

Podle něj si starousedlíci na těžbu kamene zvykli. Potvrzuje to například Karel Nekuda. „Moc podrobností o tom nevím. Nicméně lidé, kteří v Lulči bydlí déle, to berou jako běžnou součást obce. Dřív mi vadilo třeba množství prachu, ale dnes už se nestřílí tak často," zhodnotil obyvatel Lulče.

V územním rozhodnutí stojí i připomínky některých obyvatel. Například Zdeňka Valacha a Marie Kyprové. Upozorňují například na mizející zeleň. „Vykácením lesa přijde Luleč o veřejnou zeleň, proto požadujeme náhradní výsadbu na místě, kde teď není," uvedli nespokojení lidé.

Co rostou mimo

Zástupce společnosti přiznal, že záměr skutečně směřuje do plochy hospodářského lesa. „Orgán ochrany přírody nám nicméně může uložit povinnost náhradní výsadby pouze při kácení stromů rostoucích mimo les," naznačil postoj těžařů Netoušek.

Valach však upozorňuje i na další připomínku. „Požaduji, aby těžba v nové části probíhala se snížením emisí polétavého prachu, protože je to obecný trend v ochraně životního prostředí a stejné požadavky se kladou na běžné lidi," stojí v územním rozhodnutí.

Podle Netouška byl polétavý prach řešený v rámci posuzování vlivu na životní prostředí. „Emise se snažíme snižovat, jde především o pravidelné kropení lomových cest. Nicméně třeba odvoz vytěženého materiálu nezajišťujeme vlastními auty, proto jsme z legislativního hlediska omezení. Nad rámec však vyžadujeme od našich smluvních dopravců povinnost plachtování. Na provozovně děláme také pravidelnou údržbu cest mimo lom. V tom chceme i nadále pokračovat," vysvětlil.

Současné ložisko je podle jeho slov těžené už víc než sto let. „Jeho surovinový potenciál je tak samozřejmě ovlivněný. Životnost ložiska se především odvíjí od objemu stavebních prací a nelze ji zcela přesně stanovit. Vzhledem k časové a technické náročnosti administrativní přípravy rozšíření těžby je nutné dělat práce s dostatečným časovým předstihem," přiblížil Netoušek.

Rozšíření plochy ale není podle něj definitivní. Chybí další povolení. Jde však spíš o formality. „Zatím byl projekt posouzený z hlediska vlivu na životní prostředí. V roce 2011 došlo ke změně lulečského územního plánu. V letošním roce budeme navazovat dalšími stupni správních řízení, jde například o územní řízení nebo o řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem," vyjmenoval.

Zatím tak není jisté, kdy práce v rozšířeném prostoru začnou. „V letošním roce nás čekají administrativní kroky a zatím nelze přesně stanovit, kdy bude proces ukončený," dodal Netoušek.

Autor: Alena Grycová

25.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies