VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Těžba kamene se u Lulče rozšíří, zmizí kvůli ní les

Luleč - Množství prachu a velmi časté dunění, které provází odstřely v kamenolomu, vadí obyvatelům Lulče na Vyškovsku. Bojí se, že bude ještě hůř. Společnost Českomoravský štěrk totiž plánuje rozšířit plochu těžebního prostoru.

25.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

„Rozhodnutí je založené na schváleném územním plánu, který vznikl už za bývalého vedení. A přestože je jeho uskutečnění v nedohlednu, tak si lidé neustále stěžují a podezřívají nás třeba i z toho, že nás společnost podplatila. Už jsem z toho trochu otrávený. Je třeba si totiž uvědomit, že rozšiřování lomu není výmysl současného vedení obce," upozornil místostarosta Kučera.

Naznačil, že lidem často nevadí samotné rozšíření těžby. „Stěžují si hlavně na prach a hluk. Proto jejich aktuální reakci nechápu, protože se těžba posouvá od Lulče. Konkrétně do lesa směrem k Drnovicím," poznamenal Kučera.

Společnost Českomoravský štěrk se připomínkami lidí zabývá. Tvrdí to alespoň Martin Netoušek. „Svědčí o tom například aktivní účast našich zástupců na jednáních lulečského zastupitelstva. Samozřejmě se ale můžou objevit i připomínky, které nelze technicky nebo legislativně zvládnout," upozornil za společnost Netoušek.

Severozápadně

Rozšíření těžby půjde podle něj severozápadním směrem. „Jedná se o lesní plochy. Záměr je situovaný do plochy co nejvíc vzdálené od obydlených oblastí, tedy nejen od Lulče, ale i okolních obcí. Tím se hluk zmírní. Půjde o plošné rozšíření části stávajících etáží. Ostatní procesy zůstanou zachované jako doposud," ujistil Netoušek s tím, že i v případě tlakových vln budou vlivy zřejmě menší než nyní.

Územní rozhodnutí, které má těžební plochu rozšířit, obsahuje mimo jiné i souhlasné stanovisko obce. „I kdybychom se vyjádřili nesouhlasně, nemělo by to žádný význam. Plochy, které další těžba zabere, totiž neleží na našich pozemcích, ale pouze v našem katastru. Takže by náš postoj byl zapracovaný pouze jako připomínka do řízení," vysvětlil místostarosta.

Podle něj je spíš zarážející jiná věc. „Když jsme pořádali zasedání zastupitelstva, kde jsme problematiku projednávali, z lidí nepřišel skoro nikdo. Až jsme záměr schválili, tak se začali hlasitě ozývat," kroutil hlavou Kučera.

Podle něj si starousedlíci na těžbu kamene zvykli. Potvrzuje to například Karel Nekuda. „Moc podrobností o tom nevím. Nicméně lidé, kteří v Lulči bydlí déle, to berou jako běžnou součást obce. Dřív mi vadilo třeba množství prachu, ale dnes už se nestřílí tak často," zhodnotil obyvatel Lulče.

V územním rozhodnutí stojí i připomínky některých obyvatel. Například Zdeňka Valacha a Marie Kyprové. Upozorňují například na mizející zeleň. „Vykácením lesa přijde Luleč o veřejnou zeleň, proto požadujeme náhradní výsadbu na místě, kde teď není," uvedli nespokojení lidé.

Co rostou mimo

Zástupce společnosti přiznal, že záměr skutečně směřuje do plochy hospodářského lesa. „Orgán ochrany přírody nám nicméně může uložit povinnost náhradní výsadby pouze při kácení stromů rostoucích mimo les," naznačil postoj těžařů Netoušek.

Valach však upozorňuje i na další připomínku. „Požaduji, aby těžba v nové části probíhala se snížením emisí polétavého prachu, protože je to obecný trend v ochraně životního prostředí a stejné požadavky se kladou na běžné lidi," stojí v územním rozhodnutí.

Podle Netouška byl polétavý prach řešený v rámci posuzování vlivu na životní prostředí. „Emise se snažíme snižovat, jde především o pravidelné kropení lomových cest. Nicméně třeba odvoz vytěženého materiálu nezajišťujeme vlastními auty, proto jsme z legislativního hlediska omezení. Nad rámec však vyžadujeme od našich smluvních dopravců povinnost plachtování. Na provozovně děláme také pravidelnou údržbu cest mimo lom. V tom chceme i nadále pokračovat," vysvětlil.

Současné ložisko je podle jeho slov těžené už víc než sto let. „Jeho surovinový potenciál je tak samozřejmě ovlivněný. Životnost ložiska se především odvíjí od objemu stavebních prací a nelze ji zcela přesně stanovit. Vzhledem k časové a technické náročnosti administrativní přípravy rozšíření těžby je nutné dělat práce s dostatečným časovým předstihem," přiblížil Netoušek.

Rozšíření plochy ale není podle něj definitivní. Chybí další povolení. Jde však spíš o formality. „Zatím byl projekt posouzený z hlediska vlivu na životní prostředí. V roce 2011 došlo ke změně lulečského územního plánu. V letošním roce budeme navazovat dalšími stupni správních řízení, jde například o územní řízení nebo o řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem," vyjmenoval.

Zatím tak není jisté, kdy práce v rozšířeném prostoru začnou. „V letošním roce nás čekají administrativní kroky a zatím nelze přesně stanovit, kdy bude proces ukončený," dodal Netoušek.

Autor: Alena Grycová

25.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies