VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tom Holič: Když se zákazníkovi nebude líbit střih, naliju mu panáka

Brno - Když děláte věci dobře, lidi to poznají. Taková je myšlenka Tomáše Pavly. Vlastní jméno ale téměř nepoužívá, všichni ho znají pod pseudonymem Tom Holič. Jeho jméno nese také kadeřnický salón, který v Brně založil: Kabinet Toma Holiče.

8.3.2015
SDÍLEJ:

Kadeřník Tomáš Pavla známý také jako Tom Holič.Foto: Archiv

Netradiční koncept holičství, které sídlí v Kotlářské ulici, na člověka dýchne už při vstupu. Kdo by čekal blýskající se police plné různých vlasových přípravků a stěny s diplomy, byl by zklamaný. „Sbírat ocenění a mít vylepené diplomy je k ničemu. Já se snažím dělat si reklamu dobrou prací a přístupem k lidem," říká sedmadvacetiletý Pavla.

Přiznává ale, že začátky nebyly lehké. „Studoval jsem gymnázium, pak vysokou školu, ale nic z toho mě nebavilo. Potom jsem začal dělat za barem a poznal spoustu alternativních lidí. To mi otevřelo oči," říká Pavla.

Jako samouk v tu dobu začínal stříhat kamarády. „Doma se mi ale už začínaly na koberci hromadit vlasy, tak jsem si pronajal místo v kadeřnictví, udělal si rekvalifikační kurz a začal," vypráví.

Pracovat v prostředí podle šablon však pro uměleckou duši, kterou kadeřník prý musí mít, nebylo to pravé. S kamarády proto založili holičství. V Kotlářské, kde teď Kabinet Toma Holiče sídlí, jsou už dva roky a nemohou si prostory vynachválit. „Líbí se mi, když je tu víc lidí. Nemáme objednávkový systém. Zákazníci můžou přijít kdykoliv, dát si kávu, něco malého k snědku, a počkat, až na ně přijde řada," vysvětluje Pavla.

Chodí k nim různí lidé. Převládají sice mladí, ale cestu si najde kdokoli. Pavla a jeho tým se snaží hlavně o přátelskou atmosféru. „Lidi často chodí k holiči jako za trest. Chybí tu totiž kultura holičství. Tu zničili komunisté. Třeba v Turecku chodí lidi k holičovi každý týden a je to pro ně společenská událost," upozorňuje holič.

Kromě stříhání v Kabinetu upravují vousy. Kdo by se chtěl ale třeba obarvit, má smůlu. „Kdyby se někomu střih nelíbil, můžeme mu nalít panáka," směje se Pavla, který v kadeřnictví vystupuje i jako DJ.

V budoucnu by rád pořádal více akcí a propojoval lidi. „Určitě by bylo hezké přidat třeba kavárnu a prostor pro koncerty," plánuje.

KAREL SELINGER

Autor: Redakce

8.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
14

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.
11

Legendární baron Trenck: Vědci tvoří 3D model podle mumie

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies