Snižující se marže u cigaret, nezájem o noviny a časopisy, silná konkurence a přesun do nákupních center. To jsou hlavní příčiny krachování trafik v Jihomoravském kraji, i v celé České republice. Podle statistik společnosti PNS, která zásobuje tiskem téměř sedmnáct tisíc míst v zemi a ovládá osmdesát procent distribučního trhu, za loňský rok zmizelo pět stovek trafik.

Počty se začaly výrazně snižovat už po příchodu ekonomické krize v roce 2009. Každoročně mizejí stovky stánků. „Kvůli nízkému obratu končí především malé trafiky. Nevydělají si na sebe, a prodeje se proto přesouvají do obchodních řetězců, kde je víc lidí," potvrdil ředitel PNS Martin Novák.

Odměna za zranění

Před téměř stovkou let trafiky provozovali jen váleční hrdinové. Přidělování stánků veteránům zavedl císař Josef II. Panovník podnikání vyhradil lidem, kteří neměli kvůli zraněním šanci na normální povolání. Šlo o nenáročnou práci s jistým ziskem.

Taková trafika po první světové válce vyrostla i v Němčičkách na Znojemsku. Válečný veterán Ambrož Ludvík podle historických záznamů dostal možnost zřídit si v obci trafiku poté, co se vrátil z lazaretu, kde si léčil válečné zranění. Tehdy, jako ostatní veteráni, prodával výhradně tabákové výrobky. Dnes, aby se uživili, nabízejí trafikanti celou řadu doplňkového zboží a přijímají sázky. Přesto mají problémy.

Tržby z prodeje novin a časopisů klesly všude, lidé čtou zprávy mnohem víc na internetu. Stánkaři se proto snaží zaujmout i netradičním zbožím. Nabízí hračky, autodoplňky, občerstvení, DVD, suvenýry nebo zřídí výdejní místo e-shopu, aby nahradili ztráty z prodeje tiskovin. „Je to celostátní trend, ale rapidní pokles lze sledovat za poslední dva roky," potvrdila distributorka firmy Mediaprint Jolana Karpová. Společnost do trafik na Břeclavsku vozí časopisy. Podle Karpové se lépe daří kamenným obchodům.Pro zvětšení klikněte.

Provozovat trafiku totiž není v dnešní době zvlášť výdělečný byznys. „Třeba v Hustopečích jsou snad jen dva stánky s novinami, zbytek představují kamenné obchody. Tam je počet našich odběrných míst už několik let stejný. Je možné, že se třeba mění jen majitelé nebo nájemci, ale lidé mají snahu trafiky udržet," dodala Karpová.

U trafikantů tvoří podstatnou část tržeb cigarety, u těch malých až tři čtvrtiny. U velkých často přes polovinu. „Cigarety u nás představují zhruba šedesát procent tržeb. Je to největší, ale na krabičce nejméně zisková komodita," poukázal na nízkou marži u cigaret Václav Houška, který na jižní Moravě provozuje deset trafik. Jednu ve Vyškově a zbytek v Brně.

Marže u cigaret se v devadesátých letech pohybovala kolem patnácti procent, dnes už je to jen kolem pěti procent i méně. Trafikanti si tak za prodanou krabičku přijdou na zhruba čtyři koruny.

Přestože jemu se daří, Houška ví o případech, kdy provozovatelé živoří. „Pro nikoho není tento byznys růžový, ale menší prodejci jsou na tom nyní špatně," shrnul.

Stánek bez cigaret? Pak můžu hned zavřít, ví majitelka

Břeclav - Měsíčně prodá cigarety za víc než milion korun, tiskoviny jen za šedesát tisíc. „Časopis za devadesát korun už rodiče jen tak dětem nekoupí. Také poptávka po novinách klesá, poznáme to na objemu, který vracíme," přiznává Anna Duchoňová.

Už déle než patnáct let v Břeclavi provozuje trafiku sousedící s nákupním centrem v Palachově ulici. Na rozdíl od mnoha živořících kolegů si nemůže stěžovat. Její obchod těží z výborné polohy v centru města. „Ale kdybych neprodávala cigarety, můžu zavřít," mírní optimismus.

Má otevřeno čtrnáct hodin denně a na nedostatek práce si rozhodně stěžovat nemůže. Přestože na druhé straně stejného obchodního centra funguje ještě druhá trafika. „Je tu dennodenně frmol. Mám nanejvýš tak dvě nebo tři půlhodinky, kdy si můžu trošku oddychnout," tvrdí majitelka, která zároveň prodává.

Také podle ní je výhodná poloha obchodu základ. „Lidé si k nám za ta léta zvykli chodit, když jdou do školy, do práce nebo na vlak. Samozřejmě přítomnost nákupního centra příliv zájemců ještě zvyšuje," má jasno trafikantka.

Trafikantka končí po sedmnácti letech: Lidem na noviny chybějí peníze

Znojmo - Po sedmnácti letech podnikání se rozhodla prodej cigaret a novin zrušit a trafiku ve Znojmě prodat. „Tržby šly radikálně dolů. Zájemci o stánek sice jsou, ale když jim řekneme, kolik si dokážou vydělat, couvnou," říká Hana Fridrichová.

Trafiku zavíráte kvůli nízkým tržbám?

Je to jeden z důvodů. S manželem jsme oba v důchodu a v trafice jsme trávili celé dny včetně sobot. Máme děti v Praze a když jsme za nimi chtěli vyrazit, tak jsme museli zavřít. Hlavní důvod, proč končíme, jsou právě peníze. Tržby šly radikálně dolů.

Čím si výrazný pokles vysvětlujete?

V okolí je několik dalších prodejen. Je to podle mě i tím, že na sídlišti se prodávaly byty, lidé se zadlužili a teď jim na noviny a časopisy nezbývají peníze. A cigarety dnes dostanete všude, nejen v trafikách.

Co jste nejvíc prodávali? Byly to právě cigarety?

Přesně tak. Cigarety, noviny a zavedli jsme také školní potřeby, protože kousek od trafiky je škola.

Jak dlouho jste trafiku měli?

Sedmnáct let. Ze začátku to bylo fajn, ale dnes už je jiná doba. Rodiče vozí děti přímo ke škole a například zmíněné potřeby si kupují v supermarketech.

Kolik jste měli denní tržbu?

Šlo o skutečně malé peníze. Některé dny třeba jenom tři tisíce korun.

Máte už nějaké zájemce o stánek?

Inzerát máme v novinách týden a lidé se ptají. Když jim ale řeknu, kolik si dokážou vydělat, tak couvnou.