VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tyče symbolizují zmařený život. Památník obětem holocaustu čeká jen na expozici

Hodonín u Kunštátu – Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Postavili jej v areálu bývalého protektorátního a poválečného pracovního tábora Žalov. Stavební práce, které trvaly zhruba čtyři roky, skončily v červenci.

11.8.2016
SDÍLEJ:

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.Foto: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. Amose Komenského

Nyní přichází na řadu tvorba expozice, která potrvá rok. „Pokud vše půjde podle plánu, bude hotová v srpnu příštího roku, kdy památník slavnostně otevřeme. Areál pak bude v turistické sezoně otevřený každý den kromě pondělí. A když to počasí dovolí, tak nejspíš i v zimě," uvedla ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze Markéta Pánková, které má podobu památníku ve své režii.

V infocentru bude podle ní základ celé expozice, která bude patřit jedna prostranná místnost. „Součástí infocentra je i multifunkční sál, kde se budou konat přednášky a besedy, a atrium, kde se mohou pořádat třeba pietní akty," přiblížila Pánková.

Opravený barák dozorců pozůstává ze sedmi místností. Každá se bude věnovat jinému období tábora v průběhu let 1940 až 1950. A návštěvníci v nich nahlédnou také do života dozorců.

Nejvíce emotivním zážitkem pro návštěvníky bude podle ní prohlídka baráku vězňů, který stavaři opravili jako první – již v roce 2012. Kromě informačních panelů v něm budou postele, umývárna nebo originální kamna. „Pokusili jsme se o věrnou repliku budovy tak, jak vypadala ve válečných letech 1942 až 1943. Z celého baráku jsme zachovali zhruba jen třetinu, třeba některá původní okna. Zbytek ale napadly dřevokazné houby, některé krovy dokonce úplně zmizely. Kdybychom se nepustili do rekonstrukce, barák by za pár let spadl sám," uvedl projektový manažer památníku Pavel Štěpán.

Izolace žen a nemocných

Právě v této budově byly za dob romského holocaustu separovány ženy s dětmi. „Když mezi vězni vypukl tyfus, barák sloužil k jejich izolaci. Lidé, kteří tu onemocněli, leží nedaleko na hřbitově," popsal historik Michal Schuster. V celém areálu však bylo podle Pánkové až sedm vězeňských baráků.

Šest z nich se vůbec nezachovalo. „Proto jsme nechali postavit jen jejich půdorysy. Celý pietní areál lemují železné tyče. Každá z nich symbolizuje jeden zmařený život," upřesnila Pánková.

Na přípravě expozice se podílejí nejlepší čeští historici, ale také Muzeum romské kultury v Brně. „Materiály z období takzvaného cikánského a sběrného tábora poskytneme do každé části expozice. Výzkumem holocaustu Romů se zabýváme přes dvacet let a ve svých sbírkových fondech máme fotografie i audio a video záznamy bývalých vězňů," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Areál v Žalově ale nesloužil jen jako sběrný tábor pro moravské Romy za druhé světové války. Po válce sloužil jako internační středisko pro odsun Němců a v padesátých let minulého století jako tábor nucených prací.

Názory proti

Památník přiblíží celou jeho pohnutou historii. „Na časové ose srovnáme, co se za druhé světové války odehrávalo v protektorátu Čechy a Morava a vůbec v celé Evropě. Aby návštěvníci vnímali tyto události v širším kontextu. Zaměříme se i na další období," upřesnila Pánková.

Vláda vyčlenila na odkup areálu, jeho rekonstrukci a vznik expozice celkem osmadevadesát milionů korun. Až do roku 2009 v něm bylo rekreační středisko. Jaký je názor vedení Hodonína na nově vybudovaný památník, se ve středu Blanenskému deníku Rovnost nepodařilo zjistit. „Byl jsem na kolaudaci. Mám na to svůj soukromý názor, který nechci prezentovat do médií," sdělil místostarosta Hodonína u Kunštátu Vít Hořínek.

Někteří obyvatelé Hodonína jsou proti stavbě památníku. „Dříve tam děti jezdily na tábory. Byl tam bazén, který využívala i řada místních. Myslím, že tolik peněz mohl stát investovat smysluplněji," zhodnotil obyvatel Hodonína, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Nově postavené infocentrum, zrekonstruovaný barák vězňů a další dozorců. To jsou tři hlavní objekty, které tvoří Památník obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Autor: Petra Srstková

11.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies