VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U Staré huti v Josefovském údolí dýmí milíř z Madagaskaru

Adamov, Josefov /REPORTÁŽ/ – Na loučce u Staré huti nedaleko Adamova stojí velký vojenský stan. Opodál několik menších. Dřevěná chatrč a ve větru plápolají středověké prapory. Údolí je v lehkém kouřovém oparu. Dým stoupá s velkého milíře a ve svahu se kouří z hliněných pecí, kolem kterých běhá několik nadšenců středověké tavby železa. Železnou rudu začali v Josefovském údolí pražit ve středu, kdy zahájili už pátý ročník workshopu Historické a prehistorické tavby železa a jeho zpracování.

25.5.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
26 fotografií

U Staré huti nedaleko Adamova začal několikadenní workshop Historické a prehistorické tavby železa a jeho zpracování.Foto: DENÍK/Jan Charvát

„Střední část Moravského krasu byla v minulosti proslulá tavbou železné rudy a jejím zpracováním. Tuto historii jsme chtěli lidem přiblížit. Je velmi zajímavá. Ke Staré huti u Adamova jezdí nadšenci historie z celé republiky i Evropy. Několik dní zde kempují, staví pece, milíře, taví želenou rudu a kovají ze železa různé předměty," říká cestou přes ležení novodobých železářů a uhlířů za pořadatele akce Ondřej Merta z Technického Muzea v Brně. Workshop pořádá muzeum ve spolupráci se Středoevropskou cestou železa a společností Archaia Brno.

I pro veřejnost

Exkurze do historie tavby železa je podle Merty volně přístupná až do pátku. „Kdokoliv může přijít, ptát se a vyzkoušet si něco z těchto starých řemesel," dodává.

V akci mohou lidé vidět několik replik raně středověkých pecí. Středověkou pec typu fajszi z Maďarska, pec na chleba nebo na dehet. Nadšenci historie postaví i keltskou pec. „Jeden z kolegů má kvásek, tak doufám, že nám upeče chleba. Samozřejmě své umění předvedou také kováři," upřesňuje Merta.

Palivo do pecí si v údolí účastníci workshopu vyrábějí sami. Pálí ho podle starých postupů v milíři. „Ve třech lidech jsme milíř stavěli dva dny. Je to docela macek. Spořádal sedm kubíků smrkového dřeva. Zapálili jsme ho v pondělí. Teď máme pět dní o zábavu postaráno. Moc toho nenaspíme. Kolem milíře je totiž fůra práce, pořád se musí hlídat a upravovat," hlásí Jiří Kadera, který přijel až z Přimdy. Je členem Evropského uhlířského spolku.

S dřevěnou palicí milíř udusává také Eduard Tržil z Ústí nad Labem. Je celý začouzený a podle svých slov už pořádně nespal několik dní. „Je to docela rasovina starat se o milíř. Ale baví mě to. Člověk se dozví spoustu zajímavých věcí z historie. Na workshopu jsem tady poprvé a nelituji," usmívá se muž.

Malgašský milíř

O kus dál zapaluje druhý milíř geolog Dominik Talla z Babic nad Svitavou. „Je to rarita. Vedle sebe hoří dva milíře z různých koutů světa," říká tajemně Talla. Svůj milíř totiž okopíroval od domorodých Malgašů při výpravě na Madagaskar.

Podle něj je tento milíř mnohem jednodušší a nevyžaduje tolik péče jako ten klasický. „Uvidíme, jak se mi povede uhlí vypálit. Jsem docela nervózní. Je to premiéra. Ale Malgašové se s tím taky moc nemazali. Dřevo, větve, drny na ucpání a hotovo. Dřevěné uhlí se pálí na Madagaskaru ve velkém ve velmi primitivních podmínkách a jde to," dodává muž.

Po zapálení svého exotického milíře utíká prohrábnout ohniště pod kotlíkem v ležení. Vaří totiž srnčí guláš. V táboře si krátí dlouhou chvíli opracováním dančí kůže Jan Lokajíček ze Šumperka. „Včera jsem si dostavěl pec, tak čekám, až doschne. Pak začnu tavit. Jezdím sem jako kovář. Než pec proschne, vyrábím z dančí kůže tašku," říká muž v indiánském.

Na workshop historické tavby železa navazuje v sobotu už třinácté Setkání ve střední části Moravského krasu, které přivábí turisty do jeskyně Býčí skála, Výpustek a Staré Drátenické jeskyně. Do kostela svaté Barbory v Adamově a také do Křtin na tamní zámek a do Arboreta. „U Staré huti lidem ukážeme kromě železářských řemesel také soustružení dřeva či textilní výrobu," doplnil program Ondřej Merta.

Autor: Jan Charvát

25.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Z kalifornské Vandenbergovy základny odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
3 4

SpaceX poletí na Měsíc. Dopraví tam dva pasažéry

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies