VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ubytovny pro staré obcházejí zákon. Domovu Slunečnice hrozí pokuta půl milionu

Blanensko – Domovy důchodců, penziony, léčebny dlouhodobě nemocných. Tato registrovaná zařízení hlásí dlouhodobě plný stav. Za dveřmi však čekají zástupy dalších starých lidí, o které se nemá kdo starat. Nebo nechce. Ze situace těží různí podnikatelé, kteří důchodcům nabízejí ubytování a péči. Řada z nich má hodně společného. Žádné internetové stránky a kontakty. Přesto o klienty nemají nouzi.

9.4.2015 AKTUALIZOVÁNO 9.4.2015
SDÍLEJ:

V jednom z rodinných domů v Kunštátě pronajímá pokoje a zprostředkovává péči sociálních asistentek Khrystyna Chernei. Ta loni v létě zavřela ve městě Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost. Provoz centra stále šetří policie.Foto: DENÍK/Jan Charvát

Podle úředníků tato neregistrovaná zařízení obcházejí zákon a jejich kontrola ze strany státu je problematická. Využívají totiž kliček v zákoně o poskytování sociálních služeb. „Provoz těchto zařízení monitoruje kraj. V současnosti v nich provádí kontroly. Péči v nich lidem nedoporučujeme," řekla Ivana Kouřilová z oddělení sociálních služeb na městském úřadě Blansko.

Krajští úředníci ubytovny pro staré lidi postupně neohlášeně navštěvují. Na Blanensku v současnosti fungují tři neregistrovaná zařízení, která nabízejí ubytování, stravu a péči o staré lidi. Jedná se o Domov Slunečnice ve Lhotě Rapotině a Penzion Zlatuška v Boskovicích.

Další z nich je v Kunštátě. „V tuto chvíli nemohu nic říct. V jednom z těchto zařízení probíhá kontrola a ve druhém ještě není ukončené správní řízení," okomentovala situaci na Blanensku mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.

Přečtěte si velký test ubytoven Deníku Rovnost ZDE

Správní řízení se týká Domova Slunečnice ve Lhotě Rapotině, který fungoval dva roky bez patřičných povolení. Podle zjištění Blanenského deníku Rovnost jeho provozovatelům hrozí až půlmilionová pokuta. Budova, ve které se pečovatelky starají o staré lidi, totiž nebyla zkolaudovaná jako ubytovna, ale jako kancelářské prostory.

Řízení není ještě uzavřené. Zda krajští úředníci při přepadové kontrole našli další pochybení, odmítají komentovat. Vyjádření ředitelky domova Jany Waldhansové se Blanenskému deníku Rovnost včera nepodařilo získat.

Obec mimo hru

Podle starosty Lhoty Rapotiny Michala Sedláka je v této situaci obec mimo hru. „Objekt je v soukromých rukách a sledovat, jakým způsobem v něm podnikají, nemůžeme. Řešili jsme s nimi jen drobné problémy, jako například pobíhání psů. Provozovatelé podobných zařízení pro staré lidi objevili díru v zákoně a podnikají i bez registrace. A kontrola ze strany státu je omezená," dodal Sedlák.

Krajští úředníci nedávno neohlášeně kontrolovali také v Kunštátě v Palackého ulici. V jednom z rodinných domků tam pronajímá pokoje a zprostředkovává péči sociálních asistentek Khrystyna Chernei.

Ta loni v létě zavřela ve městě Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost. Provoz centra však stále prošetřuje policie s podezřením na nelegální podnikání. „Pracovníky sociálního odboru z kraje jsem do svého domu v Kunštátě nepustila. Přišli kontrolovat firmu, která s ním nemá nic společného. Jen pronajímám pokoje ve svém domě. Nepodnikám. Úřad práce kontroluje, jestli asistentky, které se o klienty v mém podnájmu starají, nezneužívají sociální dávky. Nedělám nic nelegálního. Tečka," řekla Chernei. Celou záležitost má nyní na stole policie.

Kolik v domě nyní Chernei ubytovává lidí, nechtěla říct. Řada z nich tam ale má trvalé bydliště. „Lidi přicházejí a zase odcházejí. Víc to nebudu komentovat," dodala Chernei.

Když redaktor Blanenského deníku Rovnost sháněl ubytování pro svého fiktivního dědečka na vozíku, dozvěděl se, že jeho důchod osm a půl tisíce korun a příspěvek na péči ve výši osm tisíc korun měsíčně na ubytování v domku v Kunštátě budou stačit jen tak tak. Klíčové pro podnikatelku bylo, zda má důchodce vyřízený právě příspěvek na péči.

To, že je na vozíku, nevadilo. Domek je prý bezbariérový. „Důchod zaplatí ubytování a jídlo. To je pětkrát denně. A těch dalších osm tisíc je za nepřetržitou péči ošetřovatelek, léky a cesty k doktorovi. Je to na hraně. Dědečkovi z toho nezbude nic, ale zase mu zajistíme plnou péči a vy ani on se nemusíte o nic starat. Přijeďte s ním a sami uvidíte, jestli se vám tady bude líbit, nebo ne," řekla majitelka domu v Kunštátě.

Autor: Jan Charvát

9.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies