VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Unikát: brněnští vědci našli na Anktarktidě novou bakterii

Brno - Jednou by mohla pomoci vyrábět přírodní barvy nebo třeba prášek na praní ve studené vodě. Takovou bakterii objevili v Antarktidě vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Pojmenovali ji po zakladateli české výzkumné stanice Pavlu Proškovi. Objev navíc pomohl dostat Českou republiku mezi omezený okruh států, které o nehostinném kontinentu rozhodují.

10.6.2013
SDÍLEJ:

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity na Antarktidě.Foto: archiv univerzity

Podobný vědecký úspěch podle odborníků nemá obdoby. „Je to poprvé, co se naše věda zapisuje do dějin Antarktidy popsáním neznámého druhu," řekl jeden z výzkumníků Miloš Barták. Výsledky výzkumu jeho tým zveřejní v prestižním odborném časopise.

Profesor, jehož jméno bakterie ponese, má z odhalení nového druhu radost. „Těší mě, že se vědcům objev povedl. Je mimořádně důležitý," konstatoval Prošek.

Světélkující pigment

Miniaturní bakterie s druhovým jménem prosekii má podle vědců velký potenciál. Vylučuje totiž žlutozelený světélkující pigment a dokáže tvořit řadu enzymů i za velmi nízkých teplot. „Ty by teoreticky mohly pomoci třeba s praním ve studené vodě," uvedl odborník z ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty univerzity Ivo Sedláček.

Právě i prozkoumání neznámé bakterie je podle Proška důvod, proč může Česká republika od konce května spolurozhodovat o osudu Antarktidy. „Žádosti pomohlo i to, že jsme ji doložili velkým balíkem vědecké práce, kterou tam odvádíme," dodal Prošek.

Česká republika rozšířila stávající společenství osmadvaceti států takzvané Antarktické smlouvy. „Pro náš vstup hlasovalo sedmadvacet států, Rusko a Ukrajina se zdržely," uvedl Prošek.

Základnu na Antarktidě provozuje Masarykova univerzita od března roku 2006. Její vědci odhalí nejméně jednu novou bakterii ročně.

JIŘÍ HANÁK

Autor: Redakce

10.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies