Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úspěchy vyškovských archeologů? Šperky, urny i zemljanka

Vyškovsko - Většina Vyškovska je považovaná za území s archeologickými nálezy. Už od pravěku přes region vedly obchodní cesty. Nálezy jsou i letos.

27.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Zdeněk Šmýd

Střepy, pracovní nástroje, kosti: archeologové na Vyškovsku pravidelně nacházejí známky osídlení z doby dlouho před zdokumentovanou historií. Vyškovsko totiž už od konce doby kamenné sloužilo jako obchodní křižovatka mnoha kultur, které tu v hlíně zanechaly své stopy. A neustále těší archeology.

Největším objevem letošního roku bylo podle vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno Blanky Mikulkové sídliště z mladší doby železné. „V květnu jsme při asfaltování cesty mezi Manerovem a Kučerovem objevili zvláštní stavbu zapuštěnou do země," popsala archeoložka. Jedná se podle ní o pravěkou zemljanku.

Hrob i střepy

Takto rozsáhlé objevy jsou však spíš neobvyklé. „Častěji nacházíme střepy, kosti nebo nástroje. Samozřejmě to záleží na tom, z jaké doby nález pochází. Z pravěku se nám podaří objevit keramiku a kamenné nástroje, na Vyškovsku ale byli třeba i Keltové a ti už měli například kosy, srpy a kladiva," vysvětlila Mikulková. Region je však štědrý i na větší objevy. „Například při stavbě vodovodu z Vyškova na Slavkov u Brna jsme poblíž Kučerova objevili hrob ze starší doby bronzové. Kosti už byly strávené, ale našli jsme tam střepy, ze kterých se nám nakonec podařilo v laboratoři slepit celou nádobu. To se často nepodaří," zdůraznila archeoložka.

Kučerov letos zažil i další nález. Na přelomu května a června tam odborníci vykopali další poklad několik žárových hrobů. „Představují urny, v nichž byly uložené spálené kosti a osobní věci, jako třeba bronzové šperky," popsala. Pohřebiště datuje do starší doby železné.

Nálezy dotčené obce zpravidla těší. „Jsme rádi, že se na našem katastru něco našlo, třeba to pomůže naši vesnici trochu víc zviditelnit," prohlásil starosta Kučerova Vlastimil Bačovský.

Problém ve zpomalování prací kvůli vykopávkám nevidí. „Určitě bychom byli rádi, kdyby se okolí obce víc prozkoumalo, jestli tu ještě něco není. Náš region je určitě historicky zajímavý," sdělil starosta.

To potvrzují i archeologové. „Na Vyškovsku nacházíme známky nepřetržitého a velmi intenzivního osídlení od doby kamenné po středověk. Za území s archeologickými nálezy je považovaná většina regionu," sdělila Mikulková.

Na Vyškovsku tak podle ní probíhají desítky výkopových prací ročně. „Většinou se objeví v souvislosti se stavebními úpravami budováním cest, kopáním vodovodů, hlouběním základů. Stavitelé mají povinnost nám hlásit jak svoje plány, tak svoje nálezy," upozornila archeoložka.

Zvlášť zajímavé jsou pak nálezy z mladší doby železné. „Na Vyškovsku se totiž v té době vyskytovaly dvě kultury: platěnická na severu a horákovská v jižní části. Uprostřed regionu se tak nachází pás, kde se obě kultury střetávaly a mísily," vysvětlila Mikulková.

Vyškovsko totiž už od pravěku sloužilo jako obchodní cesta. „Ze severu se sem vozily jantar a kožešiny, z jihu pak sůl a kovové předměty. A s obchodem samozřejmě přicházelo osídlení. Koneckonců i samotný Vyškov byl založený na křižovatce obchodních cest," připomněla archeoložka Klára Rybářová z Muzea Vyškovska.

Lidé sem ale přicházeli i dříve. „V paleolitu tudy procházela zvěř ze severu na teplejší jih. A za ní táhli pravěcí lovci. Dalo by se říct, že Vyškovsko bylo velmi frekventovanou komunikací," zdůraznila archeoložka.

Nalezené předměty končí v laboratořích. Keramika se umyje a slepí se poškozené části. Kovové předměty se odvezou do speciální laboratoře, kde se ošetří, aby na nich nepokračovala koroze. Nálezy pak končí ve sbírkách muzeí.

Rybářová však upozorňuje, že na nalezené předměty z letošního a loňského roku ještě zájemci v muzeu nenarazí. „Málokdo si uvědomuje, jak dlouho trvá, než je objevené předměty možné vystavit. Nestačí jen vykopat a laboratorně zpracovat, je potřeba připravit vědecký výstup. Samozřejmě záleží na velikosti výzkumu. Menší předměty dostane naše muzeum zpravidla do jednoho roku," doplnila Rybářová.

MICHAL CHMELA

Autor: Redakce

27.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
7 18

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Škody napáchané hurikánem Maria
11

Hurikán Maria ztrácí dech, i tak dnes může sfouknout Dominikánskou republiku

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

DOTYK.CZ

Stephen King: do krále hororu se zakouslo děsivé dětství

/VIDEO/ Odmala ho pronásledoval strach ze znetvoření, pohřbu zaživa či zhoubného vlivu čísla 13. Jako kluk si sám naordinoval terapii, jednoduchou a účinnou: vypsat se ze svých obav a děsů. Mezi ty zapadal hrůzný nález mrtvé babičky anebo kamarád, před očima zmasakrovaný projíždějícím vlakem. Zrodil se král hororu, jenž dnes slaví 70 let.

Nejnebezpečnější přechod v metropoli? Najdete ho v Praze 2

/INFOGRAFIKA/ Pražský deník proto připravil výčet nejnebezpečnějších přechodů a křižovatek, kde nejčastěji docházelo ke střetům mezi vozidly a chodci.

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení