VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vánoční trhy: při sledování zimního kina návštěvníky zahřeje svařák

Jižní Morava, Vysočina - Některá města jižní Moravy a Vysočiny pořádají vánoční trhy na stejných místech už desetiletí. Letos zato zmizí ze Zelného trhu v Brně.

30.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

S příchodem prosince se na mnoho náměstí jižní Moravy i Vysočiny po roce vrátí tradiční vánoční trhy. Návštěvníci tam najdou inspiraci pro nákup dárků a tradiční nápoje a pochutiny.

V Brně je největší změna oproti loňskému roku přesun stánků ze Zelného trhu na Moravské náměstí. Důvod jsou pokračující archeologické práce. „Bylo to pro nás strašné čekání. Až do začátku listopadu jsme netušili, jestli vůbec budeme v Brně prodávat," postěžoval si Jan Šeda, který měl na Zelném trhu stánek už v minulých letech. Některé stálé prodejce dokonce přesun trhů rozladil natolik, že se letošních na Moravském náměstí nezúčastní.

Přitom třeba kdo bude prodávat na brněnském náměstí Svobody, úředníci rozhodují už v první polovině roku. „Výběrové řízení jsme vypsali v dubnu, zájemci se mohli přihlásit do poloviny května. Všechno pak vyhodnotila komise. Na konci června už pak měli všichni letošní nájemci podepsané smlouvy," informovala třeba mluvčí Turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Jen vhodné zboží

Kdo smí na vánočních trzích prodávat, určují pravidla. V Brně o výběru stánkařů na náměstí Svobody rozhoduje Koordinační skupina pro přípravu Brněnských Vánoc. Letos musela odmítnout pětadvacet uchazečů. „Mohly za to například formální nedostatky v přihláškách nebo se nám jejich nabídka nezdála dost vhodná pro vánoční trhy," doplnila Peringerová.

V Boskovicích chystají letos vánoční jarmark už posedmnácté. „Prodejci musejí nabízet rukodělnou a řemeslnou výrobu. Stánky s tradičními řemesly a stánky s občerstvením mají vyhrazenou horní třetinu náměstí, ostatní budou dole na náměstí," uvedl ředitel Kulturního střediska Boskovice Oldřich Kovář.

Stejně jako v Brně i v Jihlavě mají vánoční trhy dlouholetou tradici. Letos budou ale neobvykle o jeden týden kratší. Pořadatelé doufají, že čtrnáct dnů stánkařům stačí na to, aby své zákazníky přilákali.Pro zvětšení klikněte.

Pronájem stánku nemusí být příliš levná záležitost. Nejvyšší nájem je v Brně. Za nejmenší řemeslný stánek na náměstí Svobody zaplatí pronajímatel za necelý měsíc přes šestadvacet tisíc. Naopak ve Znojmě stánkaři stejně jako loni nezaplatí za nájem ani korunu.

Na vánoční trhy se kromě nakupujících vypraví také kontroloři České obchodní inspekce. „Zaměříme se na prodej kaprů, stromků a jiného vánočního sortimentu," informovala ředitelka jihomoravského inspektorátu Tatiana Neuhybelová. Kontroloři prověří třeba označení ceny, nebo jestli mají prodejci správně seřízené váhy.

Hrozba zlodějů

Zaplněná náměstí každoročně lákají také zloděje. Nejen strážníci v Brně proto posílí své hlídky. Po celou dobu trhů budou policisté na náměstích i v přilehlých ulicích téměř neustále. „Nejčastěji se setkáváme s drobnými krádežemi. V davech pracují i organizované skupiny zlodějů. Občas taky řešíme, že se rodičům ztratí dítě," sdělil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Vánoční trhy nejsou jen tradiční zpestření adventního období. Pro města i trhovce znamenají velké peníze. Třeba rozpočet Brněnských Vánoc na náměstí Svobody činí téměř osm milionů, které organizátor investuje do stánků, napojení do sítě, technického zabezpečení, ostrahy a kulturního programu. Jen osvětlení vyjde na jeden a půl milionu korun. „Rozpočet je vyrovnaný. Důležité je, že akce si na sebe vydělá a obejde se bez dotace města," zdůraznila Peringerová.

Na penězích závisí také podoba a rozsah vánočních trhů. V Jihlavě například uvažují o jejich rozšíření. „Trhy jsou výdělečné jak pro město, tak pro trhovce. Stánkaři přijíždějí do Jihlavy ze všech koutů České republiky. Do budoucna se zaměříme na to, aby se trhy rozšířily do přilehlých ulic, nejen na náměstí. Chceme zajímavější sortiment a větší počet stánků," podotkl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.

Trhovkyně Zatloukalová: Jsme parta, ne konkurenti

Brno – Zatímco většina lidí před Vánoci narychlo shání dárky, prodává své tradiční slaměné ozdoby na vánočních trzích v Brně. „Předvánoční úklid ani pečení cukroví u mě nehrozí," směje se pětapadesátiletá trhovkyně Miloslava Zatloukalová.

Jak dlouho už na vánočních trzích prodáváte?
Bude to už víc než deset let. Dřív jsem prodávala ještě na České, pak na náměstí Svobody a naposledy na Zelňáku.

Ukradli vám něco zloději?
Před stánkem mám vždy malý stromeček v květináči s mými ozdobami. Ten se mi ztrácí pravidelně. Přesto tam dám vždycky nový. Ozdoby na něm prostě lépe vyniknou.

Kde v Brně přespáváte?
Na rozdíl od ostatních stánkařů mám to štěstí, že mám v Brně sestru. Na stánku mi pomáhá i moje dcera a přítel, takže pak všichni spíme u ní.

Kde nakupujete vánoční dárky?
Většinou právě na trzích. S ostatními stánkaři si vzájemně směňujeme své výrobky. Samozřejmost je třeba taky kamarádská sleva.

Jak vycházíte s ostatními stánkaři?
Jsme kamarádi. S většinou z nich se znám už dlouhá léta. O nějaké konkurenci nebo rivalitě nemůže být ani řeč. I jindy přes rok spolu jezdíme na různé trhy.

Jak se ve stánku zahříváte?
Mám na sobě několik vrstev oblečení, včetně termoprádla. Pak si přitápíme plynovými teplomety. A samozřejmě občas nechybí ani teplá medovina.

Kolik si na Vánoce vyděláte ve srovnání se zbytkem roku?
Období před Vánoci je tradičně nejvýdělečnější. Nedokážu však odhadnout, jak velkou část tvoří. Přes rok samozřejmě vánoční ozdoby tolik netáhnou, tak tomu uzpůsobuji i svůj sortiment.

Bojíte se přesunu na Moravské náměstí?
Trochu. Zelňák má svou atmosféru a lidé tam už přesně věděli, co kde hledat. Někteří se pro výrobky vracejí opakovaně.

Vídeňské trhy lákájí na bludiště a koblihy

Jižní Morava, Vysočina – Někomu se už vánoční trhy v tuzemsku omrzely, a tak vyráží hledat změnu za hranice. Nejvíc lákadel nabízí Vídeň. „Stánky jsou doslova na každém kroku už od minulého týdne. Vánoční náladu cítím při prvním vkročení do světly vyzdobeného centra," řekl Franz Prinz, který pochází z rakousko-české rodiny a studuje v hlavním městě Rakouska.

Největší a nejznámější jsou trhy před radnicí na náměstí Rathausplatz. Kolem stánků jezdí vláčky a přilehlý park se proměnil v zamrzlé kluziště. „Není to klasická bruslící plocha, spíš bludiště s cestičkami, křižovatkami a kruhovými objezdy," vysvětlila mluvčí Vídně Eva Gassnerová.

Trh na Spittelbergu je jedno z nejromantičtějších míst ve vánoční Vídni. „Všude se prodává punč a speciality, jako například koblihy plněné čokoládovým krémem nebo pečené kaštany," dodala Gassnerová.

Ve Vídni nabízejí nejméně dvacet druhů punče. Cena se pohybuje od tří do pěti eur. Punč trhovci nalévají do hrnků s vánočním motivem. Za ten se platí záloha dvě eura. Do hrnku punč nalijí zákazníkům v každém stánku.

Kdo hledá dárky, může vyrazit na trh v Karlsplatz. Výrobci tam prodávají pouze ručně vyráběné zboží. Tržiště před kostelem Karlskirche láká nevšední atmosférou. Na stromech visí vánoční barevné punčochy. „Sedíme na balících ze slámy. Při pití punče pozorujeme kozy a ovce v ohradě," řekl Jan Balajka, který pracuje ve Vídni.

Kdo už předvánoční Vídeň zná, podnikne výpravu k našim východním sousedům. V Bratislavě na Hlavním a Františkánském náměstí návštěvníci ochutnají slovenské speciality. „V padesáti stáncích trhovci nabídnou ručně vyráběné dárky," uvedla bratislavská mluvčí Martina Halušková.

Vánoční atmosféru na největším slovenském trhu doplňuje rozsvícený třináctimetrový smrk. „V šestnácti gastrostáncích návštěvníci ochutnají tradiční lokše, jablka v karamelu nebo bramborové placky se zelím," vyjmenovala Halušková.

Kdo nechce jet do ciziny a jihomoravské atrakce ho už omrzely, může se vypravit do Olomouce. Na Dolním náměstí lidé bruslí na kluzišti a ochutnají svařák. Horní náměstí nabízí ručně vyrobené dárky, zvoničku splněných přání a stánky s punčem. „Nadšenci si můžou koupit Punčovku, knížku s poukazy na deset punčů. Je to potom levnější a dostanete k ní dárek," řekla olomoucká mluvčí Radka Štědrá.

Tradiční pardubické vánoční trhy na Pernštýnském náměstí odstartují v sobotu 6. prosince a potrvají do neděle 14. prosince. „Zahájíme víkendovými mikulášskými trhy a rozsvěcováním stromečku. Připravili jsme také doprovodný program v podobě historického šermu a zpívání sborů," pozvala zájemce pořadatelka Petra Klasovitá.

Vánoce ve skanzenu Veselý kopec u Chrudimi se letos budou konat od 6. do 14. prosince, tradiční jarmark připadne na 14. prosince. Návštěvníky čeká i zajímavá výstava v roubenkách navozující oslavy Vánoc před sto až 150 lety.

HANA FLORIANOVÁ
EMA ZEZULOVÁ
LENKA MAŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

30.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
34 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies